Úrok z daňového odpočtu v případě postupu k odstranění pochybností

V rámci projednávání návrhu novely daňového řádu byl v Poslanecké sněmovně předložen pozměňovací návrh, jehož cílem je zavedení tzv. úroku z daňového odpočtu. Tento úrok by byl povinen platit správce daně daňovému subjektu v případě, že by po podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání zahájil správce daně postup k odstranění pochybností, přičemž délka postupu by přesáhla dobu pěti měsíců.



Byl-li v přiznání k DPH uplatněn nadměrný odpočet, může správce daně zahájit postup k odstranění pochybností nejpozději do 30 dnů od posledního dne lhůty pro podání přiznání. Pro samotné provedení postupu však lhůta stanovena není, nicméně dle záměru zákonodárce by měl být postup správcem daně používán jako rychlý nástroj k odstranění konkrétních pochybností. Dle pozměňovacího návrhu bude daňovému subjektu v případě, že správce daně neukončí postup k odstranění pochybností do pěti měsíců, náležet úrok, avšak pouze za dobu postupu přesahující pět měsíců. Základem pro výpočet úroku by měla být výše odpočtu daně, kterou správce daně stanoví na základě postupu k odstranění pochybností. Ta proto nemusí odpovídat výši odpočtu uplatněného v daňovém přiznání.

Sazba úroku je navržena ve výši repo sazby zvýšené o jeden procentní bod. Takto stanovená sazba úroku je výrazně nižší oproti sazbám jiného typu úročení upraveným daňovým řádem, např. úroku z neoprávněného jednání správce daně, kdy se daňový odpočet úročí repo sazbou zvýšenou o čtrnáct procentních bodů. Účelem úročení odpočtu je motivace správce daně k tomu, aby z jeho strany nedocházelo ke zbytečným průtahům. Nižší sazba má na druhé straně zajistit, aby k případným průtahům nebyly motivovány daňové subjekty s cílem dosáhnout vyššího zúročení peněz z důvodu neoprávněného jednání správce daně.

 

Zdroj: KPMG

Úvodní foto: © OutStyle - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře