Zahájení důchodové reformy by se mohlo posunout na rok 2014

Prezident vetoval zákon, který má být v podstatě jen „technickým“ dokončením penzijní reformy, jejíž hlavní část už byla schválena dříve a která má být zahájena roku 2013. Bez vetovaného zákona by neexistovala nutná individualizace plateb daní a veřejného pojistného a důchodová reforma by tak zřejmě musela být odložena o rok.



Návrh zákona se vrátil do Poslanecké sněmovny, která o něm bude znovu hlasovat na nejbližší schůzi začínající 23. října. Pro přehlasování veta potřebuje vláda podporu minimálně 101 poslanců (nadpoloviční většina všech poslanců). Co přinese penzijní reforma, ať už bude zahájena v roce 2013 či 2014? Níže uvádíme stručný přehled hlavních prvků všech tří pilířů důchodového systému.

Stávající důchodový systém bude rozšířen o nový pilíř umožňující spořit na stáří prostřednictvím tzv. důchodového spoření. Důchodový systém tak budou tvořit tři pilíře – povinné základní důchodové pojištění (I. pilíř), důchodové spoření (II. pilíř) a doplňkové penzijní spoření (III. pilíř). I nadále budou osoby výdělečně činné povinně hradit pojistné na důchodové pojištění do státního systému (I. pilíř). Sazba pojistného však bude odlišná v případě pojištěnce, který je zároveň účastníkem II. pilíře.

Důchodové spoření, neboli II. pilíř důchodové reformy, je dobrovolný systém. Pokud se však pojištěnec rozhodne do tohoto systému vstoupit, musí v něm setrvat (a přispívat do něho) až do doby dosažení nároku na výplatu starobního důchodu z I. pilíře. Účastník II. pilíře bude na důchodové spoření odvádět měsíčně 5 % ze svého hrubého příjmu, a to až do výše ročního maximálního vyměřovacího základu. O část odvodu na důchodové spoření (3 %) se sníží výše jeho odvodu do státního systému (I. pilíř). Osoba, která se účastní důchodového spoření, tedy bude odvádět 3,5 % z hrubého příjmu do I. pilíře a 5 % z hrubého příjmu do II. pilíře. Celkem tedy bude měsíčně odvádět 8,5 % ze svého hrubého příjmu. Osoba, která se na základě svého rozhodnutí nestane účastníkem důchodového spoření, bude nadále odvádět 6,5 % ze svého hrubého příjmu do státního důchodového systému (I. pilíře). V obou případech bude aplikován maximální roční vyměřovací základ. 

Výplata důchodu z II. pilíře bude podmíněna dosažením nároku na výplatu důchodu z I. pilíře. Důchodové spoření neumožní vyplacení naspořených prostředků jednorázově, ale prostředky účastníka budou převedeny formou jednorázového pojistného na jeho pojištění důchodu. Účastník si následně zvolí způsob výplaty penze ze tří nabízených variant. První možností je renta na 20 let, kdy pojišťovna rozpočítá naspořené peníze na tuto dobu a účastníkovi následně vyplácí měsíčně odpovídající část prostředků z jeho účtu. V případě úmrtí před vyčerpáním naspořené částky obdrží dědicové účastníka zbývající část nevyčerpaných prostředků jednorázově. Další možností výplaty důchodu z II. pilíře je doživotní penze. V tomto případě výplata penze končí úmrtím a nedědí se. Poslední variantou je anuita s pozůstalostní penzí na tři roky. Výplata penze nekončí úmrtím, nýbrž životní pojišťovna vyplácí osobě, kterou účastník určil, po tři roky pozůstalostní penzi ve výši odpovídající starobní penzi. 

Pokud by účastník II. pilíře zemřel během spoření předtím, než by mu vznikl nárok na výplatu důchodu, stanou se naspořené částky předmětem dědického řízení. V případě, že by dědic byl také účastníkem důchodového spoření, budou naspořené prostředky převedeny na jeho účet ve II. pilíři. Pokud by dědic nebyl účasten důchodového spoření, podíl na dědictví mu bude vyplacen hotově. V případě nezletilého dědice budou naspořené prostředky vypláceny pojišťovnou formou sirotčího důchodu po dobu 5 let. Díky spoření do II. pilíře bude mít účastník větší přehled o vložených prostředcích. Zároveň bude mít větší jistotu o jejich spravování, neboť budou deponovány na oddělený účet nezávislý na státu. S ohledem na nejednotný názor představitelů různých politických stran na penzijní reformu je však možné, že by se podmínky důchodového systému České republiky mohly v budoucnu měnit či upravovat. 

Lhůta, během níž se musí pojištěnec rozhodnout, zda bude přispívat do II. pilíře, závisí na jeho věku. Lidé starší 35 let mají na své rozhodnutí čas pouze do konce června 2013 (bude-li veto prezidenta přehlasováno). Poté pro ně zaniká možnost vstoupit do důchodového spoření (II. pilíře). Lidé mladší 35 let mohou vstoupit do II. pilíře kdykoliv, nejpozději však do konce roku, v němž dosáhnou tohoto věku. 

Další možností, jak spořit na stáří, bude tzv. doplňkové penzijní spoření (III. pilíř), které nahradí současné penzijní připojištění. Doplňkové penzijní spoření bude dobrovolné a bude možné z něho vystoupit. Účastníci si budou moci zvolit částku měsíčního vkladu a dle potřeby ji měnit. Nadále budou mít nárok na státní příspěvek, který je však nastaven trochu odlišně než nyní – tak, aby motivoval k vyššímu spoření (minimální úložka 300,- Kč oproti stávajícím 100,- Kč). Doplňkové penzijní spoření bude nadále podporováno i daňovými výhodami tak, jako je tomu u dnešního penzijního připojištění. 

Do konce listopadu 2012 lze uzavřít smlouvu o penzijním připojištění za stávajících podmínek. Prostředky naspořené do penzijního připojištění na základě těchto „starých“ smluv budou od ledna 2013 převedeny do tzv. transformovaného fondu garantujícího stejně jako dnes nezáporný výnos. Popsaná úprava se uplatní i u příspěvků zaplacených po 1. lednu 2013, byla-li smlouva o penzijním připojištění uzavřena do konce listopadu 2012. Na rozdíl od současného penzijního připojištění nebude při účasti v doplňkovém penzijním spoření garantován nezáporný výnos, neboť vloženými prostředky budou účastníci ručit za investice fondu. Na druhou stranu si účastník bude moci zvolit, jak mají být vložené prostředky investovány – konzervativně (především státní dluhopisy), vyváženě – s menším podílem akcií, či dynamicky – s významnějším podílem akcií. 

Doplňkové penzijní spoření oproti současnému penzijnímu připojištění dále neumožní vyplacení tzv. výsluhové penze po 15 letech spoření, kdy si účastník může vybrat polovinu naspořených prostředků. Nárok na výplatu dávek z penzijního spoření bude odvozen od dosažení důchodového věku. V současné době je navrhována novelizace úpravy doplňkového penzijního spoření, která by umožnila výplatu tzv. předdůchodů. Penze by tak bylo možné vyplácet již ve věku o 5 let nižším, než kdy účastník dosáhne věku potřebného pro vznik nároku na výplatu starobního důchodu z I. pilíře.

 

 

Zdroj: KPMG

 

Úvodní foto: © froxx - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře