Zákon o obchodních korporacích od nového roku vůči jednatelům a členům statutárních orgánů značně přitvrdil

Jde především o vnímání a posuzování péče řádného hospodáře. Podle něho totiž statutár, který s náležitou péčí nejednal a přivodil firmě obchodní, finanční i nefinanční ztrátu, ručí za toto jednání svým vlastním majetkem. Jenže! Jak mají od července postupovat statutárové firem, ve kterých se vlivem neukázněných dlužníků hromadí drobné pohledávky?



„Dostávají se mezi dva mlýnské kameny. Zákon o obchodních korporacích jim přikazuje, aby se řádně starali o majetek firmy a důsledně vymáhali všechny vymahatelné pohledávky, nové advokátní tarify platné od července 2014 však této skutečnosti nenahrávají,.“ upozorňuje Kateřina Procházková, mluvčí právně poradenského portálu poradnaveritele.cz. Podle ní se nyní nejspíš nenajde mnoho advokátních kanceláří, které se pustí do práce na pohledávkách v řádu stokorun, za které obdrží odměnu, která rozhodně nebude adekvátní času a práci, které nad případem strávily.

 

Stovka sem, stovka tam

Pokud má firma řadu drobných dlužníků, jako jsou například poskytovatelé internetu, telefonní operátoři, dopravní podniky a podobně, najednou se celková dlužná částka hravě šplhá i do desítek milionů. „Podle právníků péče dobrého hospodáře předpokládá důkladnou analýzu problému, který má být řešen, a to včetně rozboru ekonomických a jiných podnikatelských rizik. Pokud jsou tedy předmětem podnikání výše uvedené služby, je nasnadě, že pokud firma nebude vymáhat, je velmi pravděpodobné, že se její ztráta bude v čase zvyšovat. A navíc se představitelé firmy vystavují reálnému riziku, že po nich ostatní akcionáři budou požadovat ušlý zisk,“ vysvětluje Procházková.

 

Velké firmy zdraží, menší zkrachují?

Jediné východisko z této situace, kdy advokátní kanceláře svým klientům houfně vypovídají smlouvy týkající se vymáhání pohledávek, je zřízení vlastního právního oddělení. Tak by se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Statutáři by se nemuseli bát o svůj majetek a firma by za cenu právního oddělení fungujícího na plný úvazek získala zpět miliony, které nezodpovědní zákazníci či odběratelé odmítli uhradit.

Odmyslíme-li si, že náklady na právní oddělení ponesou opět všichni klienti firmy, je potřeba si také uvědomit, že menším a začínajícím společnostem tento krok doslova zlomí vaz. Vlastního právníka si s ohledem na dosahovaný obrat nejspíš nebudou moct dovolit, stejně jako si nebudou moct dovolit nevymáhat pohledávky, protože i to by ohrozilo jejich existenci.

 

Jsou moje žaloby už formulářové?

Jak má například postupovat podnikatel, který je místním providerem internetu. Jeho zákazníci se počítají spíše na stovky, přesto se i on měsíčně potýká s několika desítkami nezaplacených faktur, které po třech měsících předává k soudnímu vymáhání. Obvykle se jedná o dvacet až padesát případů, které se měsíčně žalují. Jeho dotaz zněl prostě. „Jedná se i v mém případě o formulářové žaloby? Náklady na právní oddělení jsou pro moji firmu likvidační. Jak mám tedy dál postupovat s péčí řádného hospodáře? Když budu žalovat, doplatím vysoké náklady právníkům a za čas nejspíš i exekutorům. Podnikání pro mě začne být výrazně ztrátové, pokud žalovat nebudu, zkrachuji také,“ dotazoval se pan K.

Dle definice formulářových žalob se jedná o shodné znění žaloby, ve které se v podstatě mění jen nacionále dlužníka, formulace žaloby a vše ostatní zůstává nezměněno. Už déle jak dva měsíce právníci vymýšlí způsob, jak tyto žaloby obejít a přitom získat i náklady řízení v původní výši. Jak se zdá, tak své první nápady už realizují v praxi, a teprve čas a praxe soudů ukáže, zda se novela ministryně Válkové neminula účinkem.

 

Úvodní foto: © Maksym Yemelyanov - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře