Zástavní právo po rekodifikaci

Úprava zástavního práva obsažená v novém občanském zákoníku (dále jen „NOZ“) přináší oproti té současné jak drobné změny, tak i zcela nové možnosti.



Předmět zástavního práva a jeho vymezení

NOZ umožňuje zastavit každou obchodovatelnou věc, přičemž zástavu postačuje vymezit tak, aby bylo možné ji určit kdykoliv během trvání zástavního práva. Nová úprava tak s jistotou umožňuje zastavení souboru dostatečně identifikovaných pohledávek, a to například včetně všech pohledávek, které mají vzniknout v budoucnu z určité smlouvy. Oproti současné úpravě je rovněž přípustné opětovné zastavení cenného papíru či podílu v korporaci. Z nových institutů, které NOZ přináší, může být předmětem zástavního práva například právo stavby. Kromě toho je upraveno i tzv. budoucí zástavní právo, tedy zastavení věci, která má v budoucnu teprve vzniknout nebo kterou má zástavní dlužník nabýt od třetí osoby.

 

Forma sjednání zástavního práva

Obecně se NOZ odklání od požadavku na písemnou formu zástavní smlouvy. V určitých případech však přetrvá potřeba písemné formy či dokonce notářského zápisu. K zastavení obchodního podílu v korporaci nebude třeba ověřených podpisů, bude však nezbytné oznámit zřízení zástavního práva dotčené korporaci. Zástavu veškerých movitých věcí i pohledávek je nově možno zapsat do rejstříku zástav s účinky vůči třetím osobám.

 

Zákaz zastavení a jiných dispozic s věcí

Jako novinku NOZ přináší i tzv. „negative pledge“, tedy možnost sjednat na určitou a přiměřenou dobu zákaz zastavení věci. Stejně tak je možno sjednat jako zajištění i zákaz převodu věci.

Bude-li příslušný zákaz zapsán do veřejného rejstříku, bude účinný i vůči třetím osobám; třetí osoba tedy nemůže věc stiženou takovým zákazem platně nabýt nebo k ní získat zástavní právo.

 

Uvolnění a záměna zástavního práva

Pokud zanikne zástavní právo a zápis o něm nebude ve veřejném seznamu ještě vymazán, považuje se takové zástavní právo za uvolněné. S takto uvolněným zástavním právem může vlastník věci spojit jiný dluh nepřevyšující ten původní do deseti let od zapsání uvolněného zástavního práva.

Tzv. záměna neboli konverze zástavního práva umožní vlastníku zastavené věci nechat k zapsanému zástavnímu právu zapsat na stejné pořadí nový dluh nepřevyšující dluh původní, který bude muset být zároveň do jednoho roku vymazán.

 

Oběma výše uvedeným dispozicím se zástavním právem umožňujícím „přeskakovat“ v pořadí zástavních věřitelů lze zabránit tak, že se ujednání vlastníka věci a zástavních věřitelů, kteří jsou další v pořadí, zapíše do veřejného seznamu. Avšak vzniklo-li zástavní právo věřitele před účinností NOZ, je využití uvolněného zástavního práva případně záměna zástavního práva, které by bylo v pořadí před ním, možné jen s výslovným souhlasem dotčeného věřitele.

 

Zakázaná ujednání a výkon zástavního práva

NOZ přináší nové možnosti především v oblasti výkonu zástavního práva. Za splnění určitých podmínek připouští např. sjednání tzv. propadné zástavy (věřitel si v případě neschopnosti dlužníka splácet může danou věc za předem určenou cenu ponechat) anebo libovolného způsobu zpeněžení zástavy. Takové ujednání však nebude platné před splatností a v případně dlužníka spotřebitele nebo fyzické osoby, která je malým či středním podnikatelem, ani po splatnosti zajištěného dluhu. Některá ujednání, např. zákaz vyplacení zástavy, budou však neplatná i nadále.

 

 

Zdroj: KPMG

 

 

Úvodní foto: © froxx - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře