Alchymie zvaná filmová produkce, a jak ji financovat – 1. díl

Jan Vinter, bývalý CFO, nyní producent a konzultant v oblasti filmu a financí, se zamýšlí nad svými zkušenostmi s filmem. Druhý díl přineseme v pondělí 15. 3.



Jan Vinter miluje film od svých dětských let. Vlastně i svou profesionální bankovní kariéru začal podle svých slov proto, aby se o financování filmu dozvěděl co nejvíc. Bohužel v Los Angeles se mu nepodařilo začít, ale Londýn také nebyl „k zahození“. I v dobách, kdy zastával pozice CFO, nepřestal filmové dění sledovat, a to jak na českém, tak zahraničním trhu. Minulý rok se podílel na uvedení filmu „Veni, vidi, vici“ a nyní připravuje několik dalších filmových projektů.

 

Základní stádia výroby filmů zůstávají stejná bez ohledu na velikost rozpočtu. Proces začíná předprodukcí (pre-production), poté postupuje přes produkci (production) až k postprodukci (post-production). K důležitým osobám v předprodukci a produkci patří producenti, režiséři, scénaristé a herci, kteří tvoří sestavu „nad čarou“ (above-the-line) – obvykle mají vyšší status a propastně se lišící honoráře. K těm „pod čarou“ (below-the-line) většinou patří kameramani, skladatelé, střihači, návrháři kostýmů, produkční, kaskadéři a zvukaři. Náklady na ně jsou nižší a předvídatelnější.

Po natočení filmu začíná postprodukce. K závěrečné fázi postprodukce patří cesta filmu k divákům, jejíž součástí jsou jednotlivé kroky distribuce a předvádění. Film, který má za sebou práci na postprodukci a je hotový, přechází do rukou distributorů a těch, kdo ho budou promítat. Distributoři rozhodují o tom, kdy film přijde do kin, a ta ho pak předvádějí.

Když je film vyroben, musí se dostat k divákům. Distributoři si dohodnou s kiny předváděcí období a jeho délku pak mění podle toho, zda je film hitem nebo propadákem. Uzavírají se rovněž smlouvy pro mezinárodní trhy, kde zavedené hvězdy mohou zachránit snímek, který v zemi původu nezabodoval. Posléze je zde trh s nosiči – DVD, na kterém dříve či později skončí všechny filmy a tím přinesou další finanční zdroj a prodej televizních práv. 

 

Producent – hybatel všeho 

Producent je „svůdce“ všech zúčastněných, zvláště lidí s penězi – a je jedno, zda je nazýváme finančníky, investory nebo hochštaplery, kteří díky filmu touží po zviditelnění. Ale ten, co to myslí opravdu vážně, bere film jako produkt a prostředek ke svému výdělku, a tudíž projekt posuzuje velice pečlivě. K uvedení filmu do distribuce je zapotřebí mnoho, ale především producent musí mít nápad, námět, scénář, rozpočet a hlavně zajištěné financování. O každé z těchto etap by se mohlo napsat mnoho, zaměřím se ale na to, co je mi nejbližší a na čem se svými filmovými klienty nejčastěji spolupracuji. To je zabezpečení rozpočtu a financí.

Rozpočet je vždy navržen na základě rozebraného scénáře a natáčecího plánu. K vytvoření mezinárodně uznávané formy rozpočtu se nejčastěji používá „The Ultimate Screenwriting, Scheduling and Budgeting Software“. 

Filmový rozpočet je možno rozdělit na: 

Náklady nad čarou (above the line costs) – náklady na výrobu, které se vztahují k tvůrčí činnosti a zahrnují opční práva na využití literární předlohy (námětu), náklady na scénář, honoráře scénáristy, režiséra, hlavních představitelů a producenta. 

Náklady pod čarou (below the line costs) – vztahují se k vlastní výrobě filmu a člení se na:

a) náklady spojené pouze s natáčením filmu, jako jsou honoráře ostatních pracovníků štábu účastnících se na natáčení, pronájmy, laboratoře, výprava….,

b) náklady na dokončovací práce – filmové, video i DVD. Laboratoře, střih, hudbu, zvuk, otitulkování….

c) náklady spojené s výrobou a prodejem projektu – reklama, pojištění, odměny a úroky bank, odměny auditorů, právníků, účetních…. 

K tomu je nutno připočítat:

a) bankovní úroky,

b) nepředvídatelná vydání (contigency) – 10 % z celkové částky rozpočtu,

c) garance za dokončení (completion bond) – 5 % z celkové částky rozpočtu,

d) overhead – provize jednotlivých koproducentů z výroby filmu.

 

Bez garantů to nejde 

Pokud máme takto detailně připravený rozpočet, můžeme přistoupit k samotnému financování. Jsou různé možnosti, jak financovat film, nejčastější jsou prodej distribučních práv, různé druhy podpor a grantů (regionální, státní, evropské….), koprodukce a soukromé investice. Jednou z velmi užívaných metod, bohužel ovšem nikoli v České republice, je profinancování filmu bankovním úvěrem. Je nutno říci, že v praxi většinou jde o kombinaci výše zmíněných zdrojů.

Mohlo by se zdát, že tato půjčka je úplně odlišná od běžných úvěrových operací, ale opak je pravdou. Banky pro ni používají téměř stejné parametry jako pro jiné projektové půjčky. „Filmová“ půjčka má ovšem jednu zvláštnost, a to záruku za dokončení filmu (completion guarantee). Filmovou tvorbu financuje jen málo světových bank (např. ING Bank, Barclays Bank, Bank Leumi, Coutts and Co.), protože z jejich pohledu jde o vysoce rizikové investice. Banku jen velice okrajově „zajímá“ tvůrčí část – jako scénář, natáčecí plán, smlouvy s režisérem, herci…., i když to také vyžaduje. Hlavní břímě „tvůrčího“ posouzení projektu totiž přenechává společnostem, které poskytují záruku za dokončení filmu – tzv. completion gurarantors.

Tyto společnosti jsou „de facto“ nejdůležitějším článkem. Producent se s nimi musí domluvit dříve, než stanoví rozpočet. Bez uzavřené completion guarantee je bezpředmětné do banky vůbec chodit. Garanti totiž pečlivě zkoumají rozpočet. Detailně studují scénář, tvůrce, osobu režiséra a hlavních představitelů i natáčecí i výrobní plán. Bez jejich souhlasu není možné měnit schválený scénář. To znamená, že se nesmí měnit scény, jejich délky, charakter, střih a ani dialogy. Vždy požadují týdenní cost statement. Na jeho základě kontrolují, zda film nepřekročí jimi schválený rozpočet. Než vydají záruku, prověřují i mnoho dalších věcí (např. náklady na auditory, účetní i právníky).

Na základě těchto podkladů určí „strike price“, tedy rozpočet, který bude jimi zaručen. Tato částka většinou převýší producentovy náklady. Producent musí do svého rozpočtu zahrnout 10 % procent z celkového rozpočtu na nepředvídatelné události a také 5 % procent jako odměnu garantovi. Pokud je film dokončen řádně a včas v souladu s podmínkami záruky, producent dostává zpět až 2 % odměny, kterou vyplatil garantovi. 

 

Vzhůru do banky 

Pokud je záruka vydána, může producent oslovit banku, i když jednání většinou probíhají souběžně. Banky uznávají renomované garanční společnosti jako jsou Film Financial Services Ltd. v Londýně a International Film Guarantors v Los Angeles

Banka po producentovi vždy vyžaduje: 

1. Informace o společnosti, která je dlužníkem (vlastnickou strukturu, management, výpis z obchodního rejstříku).

2. Autorská práva k filmu.

Dokumenty k natáčení filmu:

* scénář,

* rozpočet (schválený tím, kdo poskytuje completion guarantee),

* cash flow (schválený tím, kdo poskytuje completion guarantee),

* smlouvu s režisérem,

* smlouvu s producentem,

* smlouvu s hlavními hereckými představiteli,

* produkční a natáčecí plán,

* smlouvy s laboratořemi,

* distribuční smlouvy. 

4. Completion guarantee a pojištění filmu.

5. Další specifické dokumenty dle dohody. 

Po předložení všech těchto podkladů banka žádost o úvěr posoudí. Pokud je vyhodnocena kladně, producent si může alespoň na chvíli oddechnout, že se mu podařilo získat v této „přípravné“ fázi to nejdůležitější – a to finance, a může začít s natáčením. Mnohdy ani netuší, že další fáze budou ještě obtížnější než ta předchozí.

 

Dokončení příspěvku lze nalézt zde 

 

 


« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře