Anglofonní akademické recepty pro CFO

Jedním ze zahraničních lektorů, kteří přijíždějí do Prahy, aby zde vyučovali v MBA programu poskytovaném Anglo-American University, je také John B. Broughton. Vede kurz zaměřený na finanční management. Mimo působení v akademické sféře publikuje v předních ekonomických časopisech, například v Journal of Business, Financial Review, Quarterly Journal of Business and Economics a Journal of Financial Services Research. Položili jsme mu pár otázek.



Co se podle vás v oblasti finančního řízení v uplynulých dvou letech změnilo nejvíce? Na co je kladen větší důraz? 

Oblast financí se stala mnohem komplexnější. Zásadně se rozvinul segment finančních derivátů, výrazně postoupila globalizace. Objevily se ale také problémy s nafouknutými cenami aktiv, státy bojují s nárůstem svého zadlužování. Je nutno říci, že jak na úrovni firem a korporací, tak z makroekonomického pohledu bylo špatně řízeno riziko. Došlo k selhání v jeho pochopení, měření i přiměřené regulaci. Pokud bych měl vybrat jednu oblast, jejíž význam narostl nejvíce, pak by to byla sekuritizace, tedy proces, který umožňuje rovnoměrné rozprostření rizika jasným a přesným způsobem. Jak se však ale ukázalo, selhala snaha najít vhodný regulační režim, který by zabránil problému s tzv. morálním hazardem, neboť důsledky převzetí rizika nebyly vhodně internalizovány.

 

Změnila se v uplynulých letech nějak zodpovědnost finančního ředitele? 

CFO – více než kdykoliv dříve – musí chápat a následně i provádět zajištění proti riziku. Hedging musí být prováděn v mnoha oblastech, společnost musí být chráněna před finančním rizikem, rizikem špatné likvidity, musí mít pojištěny své obchodní partnery. Je také nutná připravenost na případné změny v oblasti regulací či na případ, kdy by firma selhala v oblasti Corporate Governance.

 

Kdybyste měl vybrat jednu hlavní zodpovědnost finančního ředitele – která by to byla? 

Hlavní úlohou CFO je zajistit, aby firma měla pozitivní cash-flow a aby kapitál, který potřebuje pro své externí i interní investice, měla dostupný za co nejnižší cenu.

 

Jak se díváte na oblast regulace finančních trhů? Panuje názor, že právě jejich nedostatečná regulace byla jednou z hlavních příčin finanční krize – myslíte si to také? 

Ano. Podíváme-li se na situaci ve Spojených státech, vidíme jasné selhání v regulaci trhu hypoték. Toto selhání bylo hlavní příčinou nafouknutí bubliny na trhu s bydlením. Základním problémem bylo to, že lidé, kteří si na nemovitost lehkovážně půjčovali, jednali v podstatě racionálně, protože předpokládali, že to s jejich hypotékou nikdy nemůže dopadnout špatně. Buď ji budou schopni splácet, nebo – v případě, že by na splátky neměli a vrátili by dům bance – ještě budou profitovat z pouhého konstantního nárůstu tržní ceny jejich nemovitosti. (V USA se na rozdíl například od ČR ručí pouze samotnou nemovitostí, nikoliv celým majetkem – pozn. red.). Se splasknutím růstové bubliny cen nemovitostí „se“ nepočítalo. Společnosti, které úvěry poskytovaly, byly zase motivovány poskytovat úvěry i zájemcům s problematickou finanční kredibilitou, protože půjčky byly dále sekuritizovány a následně prodávány investorům coby cenné papíry a to způsobem, kterému bylo možno jen velmi obtížně porozumět. Jak ti, kdo si půjčovali, tak i ti, kdo půjčky poskytovali, se tak sice ze svého pohledu chovali racionálně, nevědomky se však podíleli na vytvoření krize, s jejímiž důsledky bojujeme dodnes.

 

V akademické oblasti působíte mnoho let. Jsou podle vašeho názoru univerzity schopny ve výuce reflektovat všechny ty velké změny, kterými ekonomika prochází?

 

Pokud budu mluvit pouze za Chapman University, pak mohu říci, že jsme vynaložili opravdu velké úsilí na to, aby všechny koncepty a principy, které jsou základem naší disciplíny, byly použitelné i ve skutečném světě. Studentům se snažíme rozšiřovat obzory a prohlubovat i porozumění globální problematiky  díky speciálním studijním cestovním programům do Číny, Vietnamu, Jižní Ameriky a Evropy. Věřím, že i studenti MBA programu, který poskytujeme ve spolupráci s Anglo-American University v Praze by toto mohli potvrdit.

 

V MBA programu na pražské Anglo-American University sám vyučujete. Jaká je to pro vás zkušenost? 

Musím říct, že je to skvělé. Studenti, kteří přicházejí z různých zemí, oborů a oblastí se opravdu chtějí něco naučit. Právě ta různorodost pak vytváří výborné prostředí pro sdílení myšlenek a zkušeností.

 

Liší se nějak evropští studenti od těch amerických? 

Na začátku kurzu jsou možná trochu více formálnější a rezervovanější než Američané. Později se ale uvolní a musím říct, že si užijeme i dost legrace.

 

 

John B. Broughton, Ph.D. působí jako mimořádný profesor a ředitel Larry Hoag Center for Real Estate and Finance na Virginia Polytechnic Institute. Vyučuje na Chapman University, Argyros School of Business and Economics. Zaměřuje se především na oblast opcí a výzkum v oblasti kapitálových trhů. V minulosti vyučoval i na Harvard University, College of William and Mary a Florida State University.

Anglo-American University je nejstarší soukromou vysokou školou v České republice. Výuka zde probíhá výhradně v angličtině, za dobu jejího působení zde studovali posluchači z více než 60 zemí světa. Od roku 2008 nabízí ve spolupráci s Chapman University prestižní MBA program s mezinárodní akreditací AACSB. Zajímavostí je také magisterský program se zaměřením na kvantitativní metody řízení rizika a portfolia, který je svým formátem v ČR zcela ojedinělý.


« předchozí článek další článek »








Komentáře