Čtři z pěti vrcholových manažerů chce snížit náklady, většina však neumí úspory efektivně využít

Provedená studie ukazuje, že firmy často nejsou schopny zúročit přínosy, které ze škrtů získají. Situaci zhoršuje nedostatečná shoda generálních a finančních ředitelů.



Studie společnosti Accenture s názvem Increasing Agility to Fuel Growth and Competitiveness (Zvyšování agility pro podporu růstu a konkurenceschopnosti) ukázala, že pouze 21 % respondentů je přesvědčeno, že vedení jejich firmy zavedlo opatření, která zajistí dosažení stanovených cílů při snižování nákladů. Pouhých 23 % uvedlo, že jejich společnost identifikuje a ukončuje obchodní aktivity a investice, které jejich organizaci nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu. V důsledku toho méně než třetina respondentů (30 %) uvedla, že opětovné investování prostředků získaných díky šetření nákladů je v souladu s obchodní strategií společnosti.

 

„Společnost by měla přímo propojit svoji strategii snižování nákladů s tím, jak jsou ušetřené prostředky znovu 
investovány, aby zajistila udržitelný růst,“ uvedl Kris Timmermans z divize Accenture Strategy. „Jak ukazuje naše studie, mnoho společností takto neuvažuje. Aby se ze snižování nákladů nestal začarovaný kruh, je potřeba od počátku vědět, co přispívá k růstu společnosti, a co nikoliv, a kam je zapotřebí investovat ušetřené prostředky.“ Pro dokreslení problémů spojených s řízením strategických nákladů uveďme, že pouze 36 % respondentů je přesvědčeno, že si jejich společnost udržela výhody spojené se snižováním nákladů. Méně než jedna čtvrtina respondentů (24 %) je přesvědčena, že jejich společnost má flexibilní provozní model, který je nezbytný pro to, aby se mohla adaptovat a důsledně plnit svoji obchodní strategii nebo se soustředit na aktivity, jež vedou k růstu a ziskovosti.

 

Situaci zhoršuje nedostatečná shoda generálních a finančních ředitelů. Téměř polovina (51 %) generálních ředitelů je přesvědčena, že jejich společnost upřednostňuje a alokuje zdroje do činností, které přinášejí jejich společnosti přidanou hodnotu, oproti pouhým 34 % finančních ředitelů se stejným názorem. 70 % generálních ředitelů uvedlo, že jejich společnost posuzuje návratnost investovaných ušetřených prostředků formou formálních přehledů investičních úspěchů, avšak s tímto názorem souhlasí pouhých 49 % finančních ředitelů. Pouhá pětina (20 %) generálních ředitelů připouští, že priority v oblasti opětovných investic se řídí nejrychlejší návratností investice, a 30 % finančních ředitelů s tímto názorem souhlasí.

 

Respondenti byli zajedno v oblasti investic do digitálních technologií – více než 54 % tyto investice realizuje a 61 % si je vědomo, že šiřší využití technologií by umožnilo fungování jejich provozního modelu za poloviční náklady. 85 % respondentů uvedlo, že digitální podnikání umožňuje strategický růst. Téměř stejná část (82 %) souhlasí s tím, že digitální strategie umožňuje zavedení nových provozních modelů. „Studie potvrzuje, že digitální obchodní strategie hrají důležitou roli při zajištění potřebné flexibility a schopnosti reagovat na změny trhu, ale vedení musí být sladěno v oblasti obchodní strategie a řízení nákladů, pokud chce dosáhnout udržitelného růstu,“ uvedl Donniel Shulman, který má ve společnosti Accenture na starosti služby a řešení pro klienty z výrobních odvětví (Products). „Pokud společnosti chtějí uspět, musí využívat a zpeněžit dostupné údaje, budovat obchodní inteligenci, podporovat rychlost, uspíšit inovace a digitalizovat tradiční obchodní funkce a kapacity.“

 

Studie také ukázala, že společnosti, které mají v úmyslu přelít ušetřené prostředky do růstu, a definovaly celopodnikovou strategii, jsou častěji přesvědčeny, že technologie, digitální strategie a digitální podnikání představují zásadní činitele. Stejně tak firmy s flexibilními provozními modely věří, že technologie, digitální strategie a digitální podnikání umožňuje snižování nákladů, využití pokročilých obchodních modelů a strategický růst.

 

O průzkumu: On-line průzkum byl realizován mezi 682 vrcholovými pracovníky z 13 odvětví včetně automobilového průmyslu, bankovnictví, chemického průmyslu, komunikace, energetického průmyslu, zdravotnictví, pohostinství, výroby průmyslových zařízení, spotřebního zboží, zdravotnických technologií, farmacie, maloobchodu a služeb.

 

Úvodní foto: © Gorilla - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.