Daňové úlevy výhodným katalyzátorem rozvoje výzkumu a inovací

Stále více společností si uvědomuje, že velkou část jejich činností lze chápat jako výzkum a vývoj. V případě správného vykazování těchto činností a nárokování daňových výhod jim tento nástroj umožňuje značně zvýšit intenzitu podpory výzkumu a vývoje.



Závěry Evropské komise zveřejněné ve zprávě o konkurenceschopnosti zemí Evropské unie ukazují, že pokud mají výsledky členských zemí v oblasti inovací a výzkumu a vývoje obstát v celosvětové konkurenci, musí se v řadě oblastí výrazně zlepšit. Evropská unie dosud zaostává za Spojenými státy a Japonskem, a aby dosáhla svých cílů stanovených ve strategii Evropa 2020, musí vyvinout snahu v rámci celého Společenství, ale rovněž i na národních úrovních.

Česká republika je sice zemí, která poskytuje značnou část veřejné podpory výzkumu a vývoji, nicméně díky svému regulatornímu prostředí patří z hlediska podnikání k méně snadným zemím. Podnikání je podle očekávání nejjednodušší ve Velké Británii, Dánsku, Irsku, Finsku či Švédsku.

 

V případě správného vykazování...

„Ukazatele systému podpory výzkumu a vývoje použité ve zprávě nezahrnují daňové odpočty do celkové podpory států. Přitom daňové úlevy v oblasti výzkumu a vývoje dostupné v České republice umožňují odečíst 200 procent vynaložených nákladů od základu daně. Tato forma podpory výzkumu a vývoje je jednou z velice atraktivních nejen v Evropě, ale po celém světě,“ vysvětluje Jaroslav Škvrna, partner daňového oddělení Deloitte, který má na starost oblast výzkumu, vývoje a vládních pobídek a doplňuje: „Naše zkušenosti ukazují, že stále více společností si uvědomuje, že velkou část jejich činností lze chápat jako výzkum a vývoj. V případě správného vykazování těchto činností a nárokování daňových výhod jim tento nástroj umožňuje značně zvýšit intenzitu podpory výzkumu a vývoje.” 

„Je naprosto nezbytné aplikovat dlouhodobá a transparentní řešení, která zjednoduší společnostem získávat podporu pro jejich činnosti, včetně podpory výzkumu a vývoje. Výzkum a vývoj je realizován tam, kde jsou k dispozici vysoce kvalifikované lidské zdroje s přijatelnými mzdovými náklady a současně se stálými ekonomickými a finančními výhodami. Toto je důležitý pilíř ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky,” dodává Škvrna.

 

Až vyschnou evropské studny

Ze zprávy rovněž vyplývá, že podíl inovativních společností v České republice, které získaly financování z veřejných zdrojů v roce 2006 až 2008, se pohybuje mezi 15 a 20 procenty (v Rakousku činí tento podíl téměř 40 procent), kdy přibližně polovina je získávána z fondů Evropské unie. 

Zpráva analyzuje silné a slabé stránky národních systémů pro výzkum, vývoj a inovace. V případě České republiky zmiňuje, že je intenzita výzkumu a vývoje stále přibližně o 33 procent pod průměrem EU. Přestože zpráva oceňuje radikální transformaci systému výzkumu a inovací v posledních dvaceti letech i nedávné reformy, Komise varuje, že náklady na výzkum a vývoj v České republice utrpěly v důsledku krize více než v řadě dalších zemí (roční průměrný růst intenzity výzkumu a vývoje klesl ze 4,2 procenta v období 2000 až 2006 na -0,48 procenta v období 2006 až 2009), a proto je třeba investice do výzkumu a vývoje významně urychlit. 

„Není žádným tajemstvím, že fondy Evropské unie pro období 2007 až 2013 pomalu docházejí. Je potřeba zvážit alternativní formy financování, jichž existuje celá řada. Jedná se například o investiční pobídky či vládní programy na podporu projektů výzkumu a vývoje. V neposlední řadě jde také o novelu zákona o dani z příjmů, rozšiřující možnosti daňových odpočtů na výzkum a vývoj,“ uvádí Luděk Hanáček, ředitel v daňového oddělení Deloitte, který má na starost oblast výzkumu, vývoje a vládních pobídek.

 

Je kam růst 

Zpráva v rámci klíčových zjištění poukazuje na osm oblastí, které je třeba zlepšit. Patří mezi ně například potřeba urychlení investic do výzkumu a inovací, nutnost zaměřit se na chytré specializace nebo nedostatek inovativních a rychle rostoucích malých a středních podniků. Mezi oblastmi, které budí největší znepokojení, je vyškolení vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří budou splňovat potřeby podnikatelského sektoru, a posílení transformace znalostí na prodejné služby a produkty. 

Pozitivní informací je optimistická hodnota nákladů na výzkum a vývoj financovaných podnikatelským sektorem. Na rozdíl od řady evropských zemí, zejména ve střední Evropě, je intenzita výzkumu a vývoje soukromého sektoru v porovnání s veřejným sektorem o třetinu vyšší. 

Zpráva o konkurenceschopnosti se týká každoročního srovnávacího přehledu, který vyhodnocuje výsledky inovací v rámci Evropské unie. V posledním srovnávacím přehledu za rok 2010 se Česká republika mezi 27 členskými zeměmi EU umístila na 17. místě s tím, že její výsledky byly výrazně nižší než evropský průměr.

 

Zdroj: Deloitte

 

Foto: © Kheng Guan Toh - Fotolia.com

 

 

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře