Financování sportu: Jaromír Jágr navštívil Klub finančních ředitelů

Podle výsledku mezinárodní studie se každá finanční jednotka investovaná do sportu čtyřikrát vrátí na nižších nákladech na zdravotnictví.



Prázdninové setkání členů Klubu finančních ředitelů, které se uskutečnilo ve středu 15. srpna v prostorách AUREOLE Fusion Restaurant & Lounge v pražské City Tower, bylo věnováno českému sportu, jeho financování, perspektivám a možnostem dalšího rozvoje.

 

V diskusi, kterou moderoval Kamil Ziegler, viceprezident Rady Klubu finančních ředitelů a generální ředitel společnosti SAZKA sázková kancelář, vystoupili Petr Bříza, bývalý hokejový reprezentant, dnes zastupitel a předseda komise Rady hl. m. Prahy pro sport a tělovýchovu a předseda představenstva HC Sparta Praha, dále Miroslav Jansta, předseda ČSTV a České basketbalové federace, prezident klubu ČEZ Basketball Nymburk, advokát a společník Advokátní kanceláře Jansta, Kostka. Hostem panelu byli též Jiří Šlégr, bývalý hokejový reprezentant, dnes poslanec a člen představenstva klubu HC VERVA Litvínov, a Jiří Zídek, bývalý basketbalový reprezentant a první český hráč v NBA, dnes místopředseda České basketbalové federace a sportovní manažer a konzultant pro mezinárodní vztahy klubu ČEZ Basketball Nymburk. Na otázky členů Klubu odpovídal v závěrečné diskusi i další vzácný host Jaromír Jágr, čerstvá posila týmu Dallas Stars a majoritní vlastník klubu HC RYTÍŘI KLADNO (na doprovodném snímku).

 

 Olympijský úspěch navzdory systému?

„Jak hodnotíte právě skončené olympijské hry v Londýně z pohledu jejich organizace a úspěchu českých sportovců?“, zeptal se v úvodu Kamil Ziegler. Podle Miroslava Jansty dosáhli čeští sportovci famózního výsledku. Ten je však důsledkem především talentu jednotlivců, jejich individuálního sebeobětování a podpory rodin, nikoliv výsledkem systému, který by sportovce podporoval. Připomněl, že medaile získali sportovci připravující se za podpory armády (pražská Dukla) či Ministerstva vnitra a několika svazů řízených „osvícenými předsedy“ spolupracujícími se zahraničím; jako příklad uvedl Český veslařský svaz vedený Jiřím Kejvalem. Atletika se pak drží také díky podpoře soukromých osob a špičkové trenérské škole Jana Železného. Petr Bříza měl z úspěchu českých sportovců také velkou radost, jen ho mrzí, jak rychle fanoušci ještě nedávno oslavované sportovce zatratí, a připomněl reakce na odstoupení zraněného desetibojaře Romana Šebrleho. Úžasné sportovní zážitky přinesla olympiáda také Jiřímu Šlégrovi. Kromě skvělých výkonů ocenil i vynikající organizaci stavící na velkém osobním nasazení tisíců britských dobrovolníků a úžasnou atmosféru vytvářenou desetitisíci fanoušky. Olympiáda se velmi líbila také Jiřímu Zídkovi. Účast české výpravy ohodnotil jako velmi úspěšnou, poznamenal však, že tyto úspěchy je nyní třeba přetavit do změny systému, jinak v budoucnu dopadneme jako Rakousko, které z Londýna odjelo bez medaile.

 

Sport učí děti sebedisciplíně

„Jaká vlastnost získaná sportem je z vašeho pohledu nejdůležitější pro manažerskou práci?,“ ptal se dále Kamil Ziegler. Podle Petra Břízy to je jednoznačně vytrvalost, schopnost překonávat problémy, vstávat po prohrách a znovu bojovat. Jiří Zídek k vytrvalosti doplnil i píli. Jak uvedl, on osobně přemírou talentu neoplýval, ale během univerzitních studií ve Spojených státech na sobě tvrdě pracoval, když trénoval až osm hodin denně, a díky tomu nakonec uspěl. Zdůraznil, jak důležitý je sport pro děti; učí je disciplíně, nutnosti efektivně využívat svůj čas, radovat se z výhry, unést prohru a v neposlední řadě také úctě k soupeři. Jiří Šlégr označil za velmi důležitou schopnost vytýčit si cíl a postupně se k němu přibližovat. S přínosem sportu k rozvoji schopnosti mladého sportovce organizovat si čas souhlasil také Miroslav Jansta. Právě tomu se naučil v dobách, kdy kromě studia na gymnáziu každý den trénoval basketbal, několikrát týdně volejbal, hodně četl, a přesto dokázal vše stihnout. Tuto dovednost ostatně využívá i dnes, kdy kromě své právní praxe vykonává také dobrovolnickou práci pro ČSTV.

Zásadním tématem bylo také financování a podpora sportu ze strany státu. Miroslav Jansta zde navázal na svůj úvodní příspěvek. Státní podpora sportu se počátkem devadesátých let zcela rozpadla a rozprodejem majetků sportovních svazů vznikly škody v řádu nikoliv jednotek, ale desítek miliard, uvedl. Tristní bylo též působení ČSTV, který po mnoho let hospodařil s roční ztrátou zhruba 30 milionů, jež byla každoročně „lepena“ z příspěvků Sazky. Po krachu Sazky se však systém podpory sportu zhroutil a je třeba začít zcela jinak. Stát musí mít k podpoře sportu jasné stanovisko, musí se také změnit vztah sportovních klubů a městských či místních samospráv. Stát by měl dle jeho názoru financovat především sportování ve školách, sportovní infrastrukturu a trenéry a sportování mládeže do dvaceti let. Ostatní, tedy sport dospělých, může zvládnout soukromý sektor.

 

Hokej to je hra... ale pro rodiče moc drahá

Jiří Šlégr popsal současné schéma státního financování sportu. Přestože příspěvek na sport byl v minulém období navýšen o 800 milionů a dosáhl 3 miliard korun, stále chybí zhruba 1 až 1,5 miliardy. Velká část peněz jde dnes přímo obcím a často je otázkou, jak se municipality k podpoře sportu postaví. Starostové například často jen obtížně vysvětlují občanům, proč dát peníze právě do sportu a ne například na opravu chodníků. Státní podpora sportu je podle slov Jiřího Šlégra ovšem zcela zásadní investicí. Pokud nedáme nyní peníze na sport, zaplatíme je za pár let. Tehdy už to ovšem budou výdaje na boj s kriminalitou, drogami a dalšími negativními společenskými jevy. S tím souhlasil i Jiří Zídek, který doplnil, že podle výsledku mezinárodní studie se každá finanční jednotka investovaná do sportu čtyřikrát vrátí na nižších nákladech na zdravotnictví. Petr Bříza ve svém příspěvku mimo jiné popsal výsledky studie, jež zkoumala financování šesti pražských hokejových klubů. Jak uvedl, za možnost hrát v hokejovém klubu dnes rodiče ročně zaplatí zhruba 65 tisíc korun, a to je nad možnosti mnoha rodin, nejen sociálně slabších.   

Na vystoupení panelistů navázala diskuse s dotazy členů CFO Clubu. Hovořilo se například o podpoře neolympijských sportů či vlivu financí, píle a talentu na úspěch sportovce. Panelisté také přidali svůj tip na počet medailí, které by mohli čeští sportovci získat na příští olympiádě v brazilském Riu.

 

Poté již následoval doprovodný program a raut ve stylu Latinské Ameriky. Členové CFO Clubu zhlédli taneční vystoupení v rytmu salsy, na programu byla též degustace argentinských vín a uruguayského hovězího masa.

Program letošních setkání členů CFO Clubu bude pokračovat 11. září odborným seminářem konaným v průběhu Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně pod názvem „Programy na podporu rozvoje podnikání a strategie konkurenceschopnosti České republiky“. Dean Brabec, prezident Klubu finančních ředitelů a Managing Partner CEE společnosti Arthur D. Little, také členy Klubu pozval na 3. ročník Prezidentského CFO golfového turnaje, který se uskuteční 12. září v Golf Parku Plzeň Dýšina.

 

 

 

Zdroj: CONPRO

Úvodní foto: CONPRO

« předchozí článek další článek »








Komentáře