Je výkonnost bank srovnatelná s privátní či státní správou?

Již třetí letošní sešlost Klubu finančních ředitelů nabídla velmi zajímavé srovnání pohledů zástupců bankovního sektoru a představitelů průmyslu.



Setkání se uskutečnilo ve středu 2. června v prostorách sálu Boccaccio pražského Grand Hotelu Bohemia za moderace Deana Brabce, Managing Directora CEE Arthur D. Little a prezidenta Klubu. V diskusním panelu vystoupil hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák a Josef Tauber, výkonný ředitel České bankovní asociace.

 

Pořád jsou nějaké volby… 

Hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček na úvod svého vystoupení připomenul výchozí situaci českého hospodářství. Česká republika je vysoce otevřenou a exportní ekonomikou zásadním způsobem propojenou s ekonomikou německou. Celých 86 procent českého exportu směřuje do zemí Evropské unie a platí také, že český export do Německa je z velké části tvořen subdodávkami německým exportním firmám. Je tedy zjevné, že zásadní oživení v českých podnicích nastane až v momentě, kdy začne růst hospodářství v celé Evropě. Situaci však příliš nenahrávají úsporné vládní programy, které budou nuceny realizovat všechny evropské vlády včetně vlády české. Jakkoliv v Česku vypadá vzhledem k výsledkům voleb situace nadějně, Kamil Janáček není velkým optimistou, pokud jde o obecnou schopnost evropských vlád šetřit. Evropské vlády jsou podle něj stále v zajetí paradigmatu poválečného státu blahobytu a případné reformní úsilí je brzděno faktem, že „pořád jsou nějaké volby.“

 

Proč jsou banky opatrné 

Jaroslav Hanák ze Svazu průmyslu uvedl, že uplynulý rok byl pro podniky skutečně extrémně obtížný, když běžný pokles obratu v podnicích činil 30 až 40 procent. To, že se ořezávaly náklady, bylo v pořádku, nepříznivá je současná nutnost omezit nebo rušit investiční programy. Pokud jde o výhled na zlepšení, Jaroslav Hanák není optimistou, zlepšení očekává až ve druhé polovině příštího roku. Připomněl také, že strategicko-hospodářská komise Svazu průmyslu připravuje desetibodový plán s návrhy priorit pro budoucí vládu. Klíčové jsou především vyrovnané veřejné finance, podpora vědy a výzkumu nebo budování dopravní infrastruktury.

Josef Tauber z České bankovní asociace připomněl, že pokud jde o financování podniků bankami, je součastná situace návratem k normálu. Chápe, že podniky vnímají chování bank jako příliš opatrné a bránící růstu hospodářství, uvedl ale, že opatrnost bank vychází především z jednoho základního principu – peníze v bankách nejsou peníze banky, ale peníze vkladatelů. K zásadní změně kritérií, dle kterých banky hodnotí klienty, však nedošlo, to, co se změnilo především, bylo ekonomické prostředí.

 

Politici nevědí, co chtějí 

„Dobří klienti udělali hodně změn a je to vidět,“ zněla odpověď Kamila Janáčka na otázku, zda podniky realizovaly dostatek protikrizových opatření. Ne vždy je však situace plně pod jejich kontrolou. Připouští, že v situaci, kdy jen v České republice budou do konce roku vydány dluhopisy za více než 100 miliard korun, bude docházet ke klasickému vytěsňování podnikového kapitálu. Státním a firmám se dále zdraží přístup k úvěrům.

Zásadním problémem, který dlouhodobě ovlivní přístup podniků k penězům, je evropskými politiky připravovaný zpřísněný dohled nad finančním sektorem. Problémem jsou zcela protichůdné požadavky, a to na jedné straně volání po zpřísnění regulací, na straně druhé pak volání po větším úvěrování ekonomiky ze strany bank.

 

Na pořadu dne je dynamické oprávkování 

Regulace jsou zásadním problémem i z pohledu Josefa Taubera, a to především kvůli kumulaci několika požadavků. Postupně se takto budou sčítat dopady změny v definování kapitálu a z ní vyplývající nutnosti dodat do bilancí evropských bank 500 až 1000 miliard eur nového kapitálu. Banky budou také nuceny držet více likvidity, na pořadu dne je rovněž znovuzavedení tzv. dynamického oprávkování. Důsledkem všech těchto opatření pak může být snížení průměrné výnosnosti kapitálu bank z dnešních 12 procent na 7 až 8 procent. Klíčová otázka podle něj zní: Kolik procent růstu HDP kvůli regulaci politici obětují?

Podle Jaroslava Hanáka se podnikatelům jen těžko vysvětluje zdražení úvěrů ve chvíli, kdy klesají sazby ČNB a zároveň rostou bankovní poplatky. Kamil Janáček v reakci na to uvedl, že sazby sice klesly, rizikové prémie však rostly rychleji a v intencích toho banky také jednaly.

Po ukončení diskuse tradičně následovala společenská část večera, během níž mohli členové Klubu kromě rautu připraveného ve francouzském stylu ochutnat exkluzivní vína společnosti Bon Vivant. Další klubové setkání proběhne ve středu 4. srpna, přičemž o tématu rozhodnou členové Klubu na základě telefonického dotazování.

 

Zdroj: Conpro

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře