Mecenáši kultury u nás jistě existují, ale zatím zdá se nemají peníze

Národní galerie si pro financování své činnosti musí pomáhat vlastní iniciativou. Dotace z Ministerstva kultury by na její rozsáhlou činnost nestačily.



Jedním, byť ne velkým přínosem peněz, jsou příspěvky Společnosti přátel Národní galerie v Praze (SPNG), která byla ustanovena 24. srpna 1992 jako samostatná organizační jednotka registrovaná Ministerstvem vnitra. Vznikla bez jakékoliv státní dotace. Je pokračovatelkou jednoho z prvních spolků toho druhu: Společnosti vlasteneckých přítel umění, jejíž historie se traduje od roku 1796. Právě toto sdružení založilo první pražskou veřejnou obrazárnu, která se stala kolébkou Národní galerie v Praze. SPNG si během krátké doby získala početnou členskou základnu, jež v následujících letech vzrostla. Má i kolem 200 aktivních zahraničních "přátel". Novým výrazem zahraničních styků SPNG je její začlenění (1998) do Světové federace přátel muzeí (World Federation of Friends of Museums zv. WFFM). SPNG je prvním a dosud jediným členem WFFM z postkomunistických států. Byla zvolena za pořadatele zasedání komitétu této mezinárodní organizace uspořádaného v roce 2000 v Praze. Roční příspěvky se liší podle typu členství. Mladí ve věku od 15 do 26 let platí ročně 250 korun, senioři od 60 let o sto korun více, čtyřčlenná rodina (dva dospělí se dvěma dětmi od 6 do 15 let) 800 Kč. Mecenáši, kterých je i mezi přáteli umění málo, platí roční příspěvek od 1500 Kč výše.

 

Kurzy a výtvarné dílny 

Máte zájem o důkladné prohloubení kreslířských a malířských schopností s možností rozvíjet je v přímém kontaktu s originály děl moderního a současného umění? Pak je tu pro vás připraven kurz Kopie mistrů, určený především zájemcům o studia na středních či vysokých uměleckých školách. Zaměření na témata Zátiší, Portrét a Figura za odborného vedení, kdy budete moci pracovat v ateliérech i expozici Veletržního paláce. V týdenním letním kurzu zase získáte základní informace o technologii malby, sami si sestavíte rám, napnete plátno a našepsujete. Naučíte se krajinu kompozičně postavit, barevně rozvrhnout atd., a ti zkušenější mohou pracovat samostatně. „S nohama v potoce a hlavou v oblacích“ je týdenní letní výtvarná dílna začátečníky i pokročilé. TriboLuminiscence funguje jako letní zážitková dílna pro studenty a dospělé je splněným přáním tvořit ze sebe a pro sebe, svou nedokonalost překonat pravdivostí.

Dalším zdrojem financí jsou nabídky pro školy a ubytování pro pracovníky galerií. Školní děti čeká Klášter sv. Anežky České s expozicí Středověké umění v Čechách a Střední Evropě, ve Šternberském paláci pak Evropské umění od antiky do závěru baroka, ve Schwarzenberském paláci Baroko v Čechách. A to není všechno: starší děti se vztahem k výtvarnému umění mohou zavítat do Veletržního paláce, kde si prohlédnou expozici Umění 20. a 21.století a v Domě u Černé Matky Boží navštíví Muzeum českého kubismu. Finance z těchto aktivit pomáhají alespoň z části vylepšit rozpočet Národní galerie.

 

Jak vidí současnou situaci Vít Vlnas, ředitel Sbírky starého umění:

S jakým rozpočtem musíte vyjít v letošním roce?

Na rok 2010 Národní galerie v Praze má schválen příspěvek na provoz ve výši 212,7 milionů korun. Celkové schválené náklady jsou ve výši 284,5 milionů. Tudíž příspěvek na provoz pokryje náklady ze 74,78 %. Dále Ministerstvo kultury ČR během roku přiděluje účelové prostředky, které jsou určeny na jednotlivé akce (výstavy, projekty, zařízení, publikace, stavební práce a podobně.

 

Využíváte jednoleté granty? 

Jednoleté granty skoro nevyužíváme (hovořím pouze za Sbírku starého umění), a pokud ano, tak na jednorázové akce (publikace, výstava, konference). Vše pro jistotu plánujeme tak, abychom se bez grantu případně dovedli obejít, tj. od začátku máme alternativy vyššího a nižšího rozpočtu.

 

Žádali jste o finanční prostředky z fondů EU? 

Granty z prostředků EU a tzv. Norských fondů jsme v minulosti získali opakovaně, snad mohu říci, že jsme v tomto ohledu poměrně úspěšní.

 

Z kolika procent musíte být soběstační? 

Národní galerie v Praze musí být v roce 2010 z 21,71 % finančně soběstačná, dle schváleného rozpočtu. (vstupné, nájemné).  Dárci (sponzoři) se budou podílet v roce 2010 na celkových nákladech 3,51 %.

 

Mecenáši, kteří by chtěli pomáhat kultuře, u nás neexistují? 

Z již citovaného údaje je jasné, že mecenášství v našem případě hraje úlohu spíše symbolickou a jeho význam v poměru s celkovými příjmy dlouhodobě klesá. Na druhé straně se slibně rozvíjí spolupráce například se sběrateli, kteří jsou ochotni nám i dlouhodobě zapůjčovat významná díla ze svého majetku. Mecenáši kultury u nás jistě existují, ale zatím zdá se nemají peníze.

 

Je známo, že platy pracovníků v kultuře nedosahují ani průměru, který statistiky uvádějí například za Prahu. Platí to i o Národní galerii? 

Vzhledem k celkové situaci v oboru jsou u nás prozatím mladí vzdělaní odborníci ochotni pracovat i za naše tabulkové mzdy. Čas od času jim lze přilepšit právě z grantových prostředků. Do budoucna ovšem pokládám tuto situaci za nedůstojnou a dlouhodobě neudržitelnou.

 


« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře