Petr Vavrouška z mmcité+: i protihluková stěna může být ekologická a hezká

Začínali v devadesátých letech ve sklepě, pak se přesunuli do obýváku, a nakonec do areálu bývalého JZD v Bílovicích u Uherského Hradiště, kde dnes zaměstnávají přes tři sta padesát lidí. Z původně studentského projektu za více než dvacet let vyrostla firma s ročním obratem 1,3 miliardy korun. Když dnes přijedete do jejího sídla, ani vás nenapadne, že na místě moderních kancelářských budov stály dříve polorozpadlé přístřešky pro hospodářská zvířata.



Pomocí chytrých nápadů je lidé ze společností mmcité+, a.s. a mmcité, a.s. přeměnili na domy, které vypadají moderně jako z budoucnosti, a přitom jsou velmi jednoduché a praktické. Přesně takové jsou i výrobky a projekty, které zde vznikají. Designéři, konstruktéři a vývojáři jsou v areálu firmy úzce propojeni, a přestože vyrábějí v podstatě jednoduché i náročnější projekty, od laviček a odpadkových košů přes stojany na kola a zábradlí až po vlaková nádraží, vyvíjejí je s vědeckým zápalem a nadšením. Do výzkumu a vývoje nových produktů investují miliony korun. Díky spolupráci s poradenskou společností Ayming se téměř pětina z těchto investic vrací přes daňové odpočty na výzkum a vývoj zpět do rozpočtu společnosti.

 

Dnes výrobky této moravské firmy zpříjemňují veřejný prostor po celém světě. Najdete je například v americké centrále společnosti Google, v brazilském Rio de Janeiru, ve Švýcarsku, Španělsku, Anglii a řadě dalších států. Setkáte se s nimi ale i v řadě měst a na mnoha nádražích v České republice. Jsou praktické, odolné a sbírají nejprestižnější české i světové ceny za svůj design.


S obchodním ředitelem společnosti mmcité+, Petrem Vavrouškou, jsme si povídali v  sídle firmy jak o velkých stavbách, které realizují v mmcité+, tak o menších kusech městského mobiliáře sesterské společnosti mmcité. Zrovna v den rozhovoru se v jedné z výrobních hal profesionálně fotil nejnovější výrobek z portfolia firmy – obytné vestavby do užitkových aut. To mimochodem pěkně dokresluje, že tato firma stále přichází s novými nápady, které zároveň umí úspěšně realizovat.


CFO World: Jak vás napadlo dělat vestavby do aut a jak souvisí s dopravními terminály a městským mobiliářem?
Petr Vavrouška: Mnozí z nás rádi cestujeme a hledali jsme, jak z běžné dodávky, kterou můžete používat denně, udělat jednoduše a s nízkými náklady obytné auto až pro čtyři lidi. Věříme, že to může být dobré řešení například pro rodiny. Stále vymýšlíme nové věci. Původně firma vznikla v roce 1992, kdy se dva kamarádi, studenti designu Radek Hegmon a David Karásek, přihlásili do soutěže na městský mobiliář, kterou vypsalo město Zlín. Soutěž vyhráli a to byla první zakázka, kterou začali dělat. Od té doby prodala firma mmcité spoustu laviček, košů, stojanů na kola a dalších kusů městského mobiliáře po celém světě. V sesterské firmě mmcité+ se věnujeme větším projektům do veřejného prostoru, například autobusovým zastávkám nebo vlakovým nádražím, protihlukovým stěnám a řadě jiných staveb.


A vše vyrábíte tady v Bílovicích?
Převážnou většinu věcí ano, něco ale i v zahraničí. Vše tu ale vyvíjíme a stále rosteme, letos jsme postavili dvě nové výrobní haly. Tady se děje celý proces od začátku až do konce. Designéři u stolů hledají tvar věcí, pak to jiní lidé naprojektují, konstruktéři řeknou, co je a není možné vyrobit. Následně vznikne prototyp, který se zkouší ve vývojové hale, testují se i materiály, a když jsme s výsledkem spokojeni, jde do finální výroby. Tím to ale nekončí. Máme tu v areálu venku i různé druhy laviček nebo autobusové zastávky, na kterých testujeme vlivy počasí, od mrazu po horké slunce. Necháváme je tu venku stát třeba patnáct let, abychom viděli, jak na ně tyto vlivy působí.


Vyrábíte spíš typizované produkty nebo i věci na míru?
Nemáme věci ve skladě, vyrábíme podle konkrétních zakázek. Některé produkty jsou typizované, ale řadu z nich upravujeme podle požadavků klientů. Například teď dodáváme autobusové zastávky do Norska, a ty mají jednak upravený design a pak také mnohem pevnější skleněnou střechu, aby unesla velké množství sněhu. Větší projekty, i když jsou typizované, je třeba zasadit do konkrétního místa a uzpůsobit. Proto novinky vymýšlíme třeba i u tramvajové zastávky. Například ve španělské Zaragoze jsme je měli udělat tak, aby co nejlépe zapadly do okolí. Ve spolupráci se zahradním architektem jsme na jejich střechu zasadili netřesky. Lidem, kteří se na ně dívají s horních pater, připadají jako záhonky. Řadu produktů vyvíjíme úplně od začátku, přicházíme s novými materiály a nápady. Nemůžeme ustrnout.


Co nového jste třeba vymysleli v poslední době v oblasti velkých staveb?
Letošní novinkou je například protihluková stěna, kterou jsme pojmenovali noba (noise barrier). Klienti po nás tyto stěny začali požadovat při stavbách perónů a nádraží. Běžně se takové stěny dělají z hliníku a betonu. Jenže hliník lidé kradou a odnášejí do sběrných surovin. Beton je zase příliš těžký a na pohled nudný. Proto jsme vymysleli a vyvinuli protihlukovou stěnu z pryže získané z použitých pneumatik, které by se jinak spálily. Je to ohleduplné k životnímu prostředí a navíc stěna vypadá originálně. Už stojí na dvou místech na Slovensku a teď ji stavíme na obchvatu Třince, kde bude mít plochu asi osmdesát tisíc metrů čtverečních. Je to největší zakázka v tomto směru v České republice.

 

Petr Vavrouška, mmcité+


Kolik investujete do vývoje nových materiálů a výrobků?
Jen do vývoje protihlukových panelů jsme investovali miliony korun. Nejdřív jsme vyráběly hmotu, pryž. Ta musí splňovat řadu požadavků a především správně tlumit hluk. Pak jsme hledali, jak ji ukotvíme, dále bylo třeba vymyslet dobré lepidlo, které vše spojí. Následně designéři vyvinuli speciální strukturu na povrchu stěny, díky které si projektanti mohou každou stěnu uzpůsobit podle sebe. Funguje to jako omalovánka, kterou každý může vybarvit, například na ni namalovat krajinu, pasoucí se krávu nebo nápis.


Když investujete do nových věcí tolik peněz, uplatňujete odpočet na výzkum a vývoj?
Díky možnostem, které nabízí česká legislativa a spolupráci s poradenskou společností Ayming se devatenáct procent z našich investic vrací přes daňové odpočty na výzkum a vývoj zpět do firmy. Ayming je pro nás důležitý partner, protože odpočtům rozumí i po technické stránce. Navíc tento způsob podpory nedeformuje podnikatelské myšlení. Na všechny investice si totiž musíme nejdřív vydělat.


Jak vymýšlíte materiály, aby byly odolné třeba i proti vandalům?
Vandalům nejde úplně zabránit. Snažíme se například na protihlukovou stěnu dávat nátěr proti graffiti, aby pak byly lehce odstranitelné. Tím, že vytváříte věc, která je hezká, tak to podvědomě působí na lidi, aby to neničili. Zároveň podle mě platí, že když kolem sebe budete mít hezké prostředí, tak vás víc láká trávit čas venku, mluvit spolu. Přitom se vyřeší i spoustu problémů. Pokud jsou lidé zalezlí doma, jak jsem to viděl třeba v Rusku, kde jsem žil čtyři roky, tak to dává prostor pro více intolerance. Naopak Varšava, kde jsem také s rodinou strávil několik let, má spoustu hezkých parků a jiných veřejných míst. Díky tomu to tam mnohem víc žilo. Naše ambice je něnit v tomto směru i Českou republiku a vytvářet tu víc hezkých míst. Projekty ve veřejném prostoru, na kterých se podílíme, tomu pomáhají.


Máte víc zakázek v Česku nebo v zahraničí?
U větších projektů mmcité+, je to tak půl na půl. Klíčové pro nás v poslední době bylo, že se nám podařilo získat zakázku ve Švýcarsku, kde v Saint Gallenu stavíme autobusový terminál u významného železničního uzlu. Znamená to pro nás další proniknutí na západní trhy. Už jsme postavili třeba i pro Deutsche Bahn v Německu šest nádraží, ale Švýcarsko je specifické v tom, že jsou velmi přísní. Systémem přímé demokracie má společnost obrovskou kontrolu nad tím, jak se peníze vynaloží. Samotný projekt, který jsme dostali, jeho vymyšlení a schválení, je možná ještě dražší než jeho realizace. Mají to promyšlené a nastavené do takového detailu, že tam není možné cokoli zdražit v průběhu stavby. Průběžně tam chodí kontroly investora, radnice, ale i veřejnosti, která projekt vybrala.


Když stavíte v cizině, odkud je materiál?
Například ve Švýcarsku jsme se spojili s jednou místní firmou, o které jsme věděli, že vyrábí ocelové konstrukce. Ale třeba na Slovensko vše dovážíme odsud. Co se týká produktů společnosti mmcité, tedy menšího městského mobiliáře, tak tam také ve vzdálenějších lokalitách vyrábíme věci na místě. Například vše, co jsme dodávali do olympijské vesnice v Rio de Janeiru, bylo ekonomicky výhodnější vyrobit tam.

 

Nádraží v Trenčíně


Kdybyste měl někomu ukázat nejhezčí věci, které jste vyrobili, kam byste ho poslal?
Klíčový projekt byla rekonstrukce nádraží Ostrava Svinov, kde jsme dělali celé skleněné zastřešení. K tomu pak přibyly Svinovské mosty a letiště. Teď vyrábíme skleněné zastřešení historických kopulí hlavního vlakového nádraží v Praze. Velmi povedená je i rekonstrukce vlakového nádraží v Trenčíně. Je ukázkou naší typické práce. Neděláme okázalý design. Za použití jednoduchých prvků jsme tam udělali nádraží, kterého si člověk při příjezdu hned všimne. Důležité je, že z toho má člověk dobrý pocit, je to účelné a estetické.

 

Jak Ayming pomáhá klientům financovat inovace
V České republice společnost Ayming (dříve Alma CG) poskytuje více než 350 klientům služby v oblasti daňového odpočtu nákladů na výzkum a vývoj a zároveň v oblasti dotačního poradenství. Skupina Ayming zaměstnává na celém světě více než 1.500 profesionálů. Kromě České republiky působí v dalších 14 zemích světa a za posledních pět let zajistila svým více než 20.000 klientům prostřednictvím odpočtu na výzkum a vývoj, dotacím a dalším službám více než 10 miliard eur.
Úvodní foto: archiv redakce

« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.