Podvody bujely v krizi a porostou i během ekonomického oživení

Je znepokojivé, že pouze čtyři z deseti dotazovaných finančních ředitelů byli v uplynulých dvanácti měsících pověřeni přezkoumat opatření, která podnik v boji proti podvodům uplatňuje.



Celých 76 % zástupců společností dotazovaných v rámci 11. globálního průzkumu korupce Ernst & Young poukazuje na rostoucí obavy managementu z osobní odpovědnosti v případě výskytu podvodného jednání, úplatkářství nebo korupce. Dotazovaní manažeři se dále domnívají, že vrcholné orgány jejich společnosti nejsou dostatečně připraveny čelit novým rizikům podvodu či korupce ve fázi opětovného ekonomického růstu. Ve většině společností dopadly finanční škrty vynucené krizí silně právě na kapacity interního auditu a řada klíčových kontrolních mechanismů tak byla oslabena.

 

Anglická naděje 

Nejvyšší znepokojení z nastalého vývoje převládá v Latinské Americe (95 %), na Blízkém východě a v Africe (87 %), ve střední a východní Evropě (84 %) a v Austrálii (81 %). Z odpovědí více než 1 400 finančních ředitelů, vedoucích interního auditu, právních útvarů a compliance (soulad s legislativními a interními předpisy) z významných firem v 36 zemích světa vyplývá, že výskyt podvodného jednání v některých oblastech dramaticky roste. Například v západní Evropě se počet společností, které narazily na závažné případy podvodů v posledních dvou letech, zvýšil z 10 % na 21 %.

„Důslednější vymáhání práva v souvislosti s podvody, uplácením a korupcí je prioritou většiny významných trhů. Odpovědní vedoucí pracovníci nemohou počítat s tím, že nebudou vystaveni případnému trestnímu stíhání. V tomto kontextu lze zmínit přijetí britského protikorupčního zákona, který je nejnovějším příkladem ráznějšího přístupu k trestání neetického chování jednotlivců i společností a může najít uplatnění i mimo Velkou Británii,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young v České republice.

 

Pštrosí politika 

Zdá se, že navzdory obavám nepodniká vedení firem mnoho pro to, aby si vůči možným hrozbám zajistilo větší ochranu. Je znepokojivé, že pouze čtyři z deseti dotazovaných finančních ředitelů byli v uplynulých dvanácti měsících pověřeni přezkoumat opatření, která podnik v boji proti podvodům uplatňuje. O posouzení relevantních rizik pak bylo požádáno pouze 28 % z nich. Všeobecně nejlepší výsledky měly v této souvislosti firmy ze Severní Ameriky. V regionu střední a východní Evropy je tomu naopak – zde dostalo úkol zhodnotit rizika podvodu pouhých 18 % respondentů. Z toho vyplývá, že reakce firem na odhalení podvodu nebo korupce jsou náhodné a nekonzistentní. Pouze necelá polovina firem má zpracované a definované postupy a pravidla pro případ podezření na korupci a podvodné jednání (s výjimkou Severní Ameriky). Ve střední a východní Evropě dokonce 14 % respondentů vůbec neví, zda jejich firma má nějaký zdokumentovaný plán postupu.

„Vzhledem k dopadu na firemní zdroje by snahy zamezit podvodům a korupčnímu chování měly být naprostou prioritou. Pravidelná hodnocení rizik dle konkrétních sektorů a trhů jsou určitě prozíravým krokem, který pomůže upozornit na ty nejkritičtější oblasti. Neexistence reakčních plánů je vážnou překážkou úspěšného vyšetřování korupce a podvodného jednání,“ vysvětluje Markus Lohmeier, vedoucí oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

 

Cyničtí Češi 

Česká republika nijak nevybočuje z celosvětových výsledků, procento výskytu korupčního jednání se v porovnání s uplynulými lety nezměnilo. Stejně jako většina respondentů považují čeští manažeři za nejúčinnější zbraň protikorupčního jednání zejména důkladné interní kontroly, pravidelná přezkoumání ze strany vedení a aktivní roli interního auditu. Na rozdíl od celkových výsledků však příliš nevěří v účinnost interního vzdělávání a osvěty, budování protikorupční firemní politiky a podporu aktivního oznamování podezření na podvodné jednání – tzv. whistleblowingu. „Tento postoj je společný všem zemím středo a východoevropského regionu, v Česku je ale procento skeptiků vůči těmto „soft“ nástrojům zdaleka největší,“ říká Lohmeier.

„Češi v tomto ohledu spíše spoléhají na oficiální organizační strukturu, než aby byli ochotni přebírat osobně zodpovědnost a aktivní roli v odhalování korupčních praktik nebo podvodného jednání. Informační telefonní linky či e-mailové adresy určené pro oznámení výše zmíněných praktik jsou v českých firmách v řadě případů pouze formalitou,“ upozorňuje Magdalena Souček a dodává: „Sebedokonalejší pravidla a postupy nemohou fungovat bez toho, aby vedení firmy jasně a otevřeně podporovalo firemní kulturu s nulovou tolerancí k podvodům a korupci.“

Mnohé společnosti, jimž se podařilo vypořádat s recesí, dnes hledají nové příležitosti růstu, jako například akvizice. Riziko negativních dopadů korupčních praktik cílové společnosti mohou minimalizovat důkladnými a cílenými předinvestičními prověrkami. Třetina respondentů celosvětově nicméně přiznává, že takový postup vůbec nepraktikuje (ve střední a východní Evropě je to dokonce 38 % společností a v Japonsku 40 %).

 

Etika popelkou 

Údaje o četnosti prověrek prováděných po uskutečnění transakce jsou ještě více alarmující – jejich naprostou absenci či minimální využití uvedlo celosvětově 42 % odpovídajících. Oproti tomu v České republice post-akviziční prověrky vždy nebo většinou provádí dvě třetiny respondentů. Z odpovědí respondentů totiž vyplývá, že se český management výrazně více obává důsledků v podobě osobní trestní odpovědnosti za firemní aktivity – zatímco celosvětově tyto obavy připouští necelá polovina respondentů, v ČR jsou to dvě třetiny z nich.

„Po oživení ekonomiky očekáváme další prostor pro vznik podvodů a korupce – ale také výraznější zájem ze strany regulačních orgánů. Společnosti, které tak doposud neučinily, by měly v nastávajících měsících přezkoumat či zkvalitnit uplatňované protikorupční mechanismy, chtějí-li si zajistit dlouhodobě udržitelný růst a postupovat přitom v souladu s etickými zásadami,“ dodává Magdalena Souček.

 

O průzkumu Global Fraud Surfy 

V období od listopadu 2009 do února 2010 se odborníci z Ernst & Young v místě dotazovali celkem 1 409 vedoucích pracovníků z předních společností v 36 zemích světa. Zkoumaný vzorek byl strukturován tak, aby zahrnoval odpovědi členů vedení, kteří mají na starost potírání podvodného jednání. Více než 85 % respondentů byli buď finanční ředitelé nebo vedoucí interního auditu, právního útvaru firmy či oddělení compliance.

 

Zdroj: Ernst & Young

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře