Rostya Gordon-Smith: Čechům schází duchovní zdraví

Letošní program setkání členů Klubu finančních ředitelů pokračoval ve středu 20. srpna diskusním setkáním na téma „Jak se vypořádat s narůstajícím psychickým tlakem". Hostem večera byla Rostya Gordon-Smith, HR konzultantka, manažerka a jednatelka společnosti PEOPLE IMPACT, která patří mezi padesát nejúspěšnějších personalistů světa. Diskusi moderoval a hosty večerem provedl Dean Brabec, prezident CFO Clubu a Managing Partner CEE společnosti Arthur D. Little.



Setkání se konalo v předvečer výročí sovětské okupace Československa a paní Gordon-Smith v úvodu zmínila, že právě srpen roku 1968 jí změnil život. Emigrovala do Velké Británie, kde začínala jako pečovatelka v domově pro staré lidi. Zde také vystudovala. Pracovala a žila v řadě zemí světa, v jižní Americe, Asii, Evropě, Indii i Japonsku. Vychovala čtyři syny, dnes má osm vnoučat a nedávno s manželem oslavili čtyřicáté třetí výročí společného života. „Osud není náhoda, ale dosažitelný cíl,“ prozradila svoje životní motto paní Rostya a zdůraznila, že je zastáncem tradiční rodiny a rodinné zázemí je pro ni osobně, ale mělo by být i obecně, nesmírně důležité.

 

Worklife balance znamená mít své priority

Náš život je složen z práce, rodinného a osobního života, to jsou tři parametry, jejichž hodnoty si každý potřebuje nastavit. Pokud je budeme oddělovat, nemůžeme nikdy nic vyvážit. Nemá cenu pracovat tam, kde se necítíme spokojeni, ohodnoceni a práce nám nepřináší uspokojení. Pracovní nespokojenost nám pak nabourává i osobní a rodinný život. Worklife balance tkví v prioritách. „Jsem zastáncem tradiční rodiny, která dnes ale prakticky neexistuje. Bude se muset najít nový model, jak skloubit současný styl života, kdy oba rodiče pracují, a přitom vychovávají děti,“ prohlásila HR manažerka, která sama byla s dětmi doma deset let a kariéru začínala dost pozdě. Problém je, že děti potřebují kvantitu – čas strávený s rodiči – nikoliv kvalitu času, jak je dnes populární vyhlašovat. K tomu, aby fungoval dobře rodinný život, musí být oba rodiče i dobří CEO a COO, což znamená, že si musí umět rozdělit kompetence i jednotlivé úkoly.  

 

Virtuální šikana

Paní Gordon-Smith upozornila na současný nešvar a praktiku zaměstnavatelů, projevující se například v posílání e-mailů s úkoly v pozdních večerních či nočních hodinách. Není žádnou výjimkou, zejména ve velkých firmách a korporacích, že si lidé kontrolují svoji poštu a úkoly ještě v jedenáct hodin v noci, dokonce na ně reagují. „My jsme se nějak upsali k této formě práce, kdy zaměstnavatel předpokládá, že zaměstnanec úkol udělá,“ uvedla paní Rostya. Podle ní jsme si osvojili i nezdravé návyky, že jsme závislí na mobilních telefonech. Generace „X“ je konstantně online, i na dovolené kontrolujeme svoje e-maily a telefonáty, přestože běžně sedíme v kanceláři 12 i 14 hodin. Generace „Y“ naopak očekává flexibilitu a nevidí důvod, proč by měla sedět v kanceláři, když je stále online. „Mladí lidé nechtějí sedět v kancelářích, protože viděli svoje rodiče, jak byli stále v práci a nabourávalo jim to rodinu, zdraví, vztahy. Oni to tak nechtějí a chtějí daleko větší volnost, což je asi zdravější,“ uvedla. Podle paní Rostyi se bude muset změnit generace „X“, nikoliv generace „Y“. Předvídá, že firmy, které si tento přístup generace “Y” uvědomí a využijí jej, se stanou lídry na trhu.  Stará struktura spojená s dvanáctihodinovou pracovní dobou a neustálým „bytím on line“ je  plýtvání lidskou kapacitou, výkonem i hazardem se zdravím zaměstnanců. 

 

Práce se dá naplánovat

Každý by si měl umět odpovědět na otázky, co ho přimělo k tomu přijmout pracovní pozici, co ho v jeho práci motivuje a uspokojuje, zda umí práci delegovat, jaké jsou jeho priority a jak si organizuje čas. Často jsou to drobnosti, které pomohou zlepšit rutinní činnosti a odbourat zavalenost prací. Pokud na nešvary současného pracovního trendu přistoupíme, podporujeme je, může se dostavit tzv. „snow-ball“ efekt. K jeho zabránění je důležité mít priority, hranice, dobrou organizaci práce a čas na svůj soukromý život. Důležitá je i duševní hygiena, mít čas pro sebe, čas na spánek, na svoje koníčky. “Doporučila bych, abyste se k tomu neupsali a pokud jste ve vedoucích pozicích, abyste se pokusili nevyhovující praktiky změnit,“ vyzvala přítomné paní Gordon-Smith.

 

Je potřeba pěstovat duchovní zdraví

V ČR ji překvapilo, kolik je zde manažerů a na kolika projektech pracují. Ona sama vnímá rozdíl mezi manažerem a vůdcem, vyšší manažer – CEO, CFO, CIO – by měl být spíše vůdcem. Být příkladem, vytvářet atmosféru motivace a půdu pro ni, to je úkol manažera-vůdce. Lídr musí jít příkladem, což neznamená, že musí do práce přijít první a odejít poslední, ale musí umět skloubit osobní a pracovní život, musí mít vizi a svoje priority a musí umět i oponovat. Na otázku, kolik je v ČR správných manažerů, odpověděla paní Gordon-Smith, že jich potkala docela málo. „Českým manažerům chybí osobní odvaha, odvaha říci ne, oponovat otevřeným způsobem a mít svoje pevné hodnoty a priority,“ uvedla. Souvisí to částečně i s kulturou. Například v Japonsku je akcent na masové vzdělání a očekává se poslušnost, v USA jsou manažeři mnohem drsnější, jsou nároční a neúprosní, ale féroví, v jižní Americe je zase jiný koncept času. Čechům podle paní Gordon-Smith schází duchovní zdraví – z něho totiž vychází naše vnitřní síla i síla vyrovnávat se se životními událostmi. Duchovní zdraví je náš vnitřní pramen, ze kterého čerpáme sílu, na němž stavíme své hodnoty a vytváříme principy.

 

Osobní brand je naše značka

Osobní značka je to, co o nás lidé říkají, když jsme za dveřmi. Každý potřebuje budovat svoji značku, která by měla být zároveň autentická. Je logické, že je pro nás důležité, jakou značku si vybudujeme. O tom, jak se to dělá, napsala paní Gordon-Smith společně s Věrou Staňkovou knihu „Úspěšně s kůží na trh“. Kniha je rozdělena do tří částí. První část se věnuje tomu, co potřebuji udělat, abych byl úspěšný. Jde o vytvoření si osobních hodnot a o práci na vlastním rozvoji. Své hodnoty mají také firmy. „Viděla jsem, jak se ty hodnoty často boří, když přijde na lámání chleba,“ uvedla paní Rostya. Druhá část je já a společnost – jak se chovat ve firmě a jak být emočně inteligentní – a třetí je o nástrojích. Kniha obsahuje i pohovory s úspěšnými či známými lidmi. Paní Rostya rovněž školí manažery, jak si budovat svou značku, udržet si ji a jak ji využít pro sebe i ku prospěchu společnosti.

 

Program letošních setkání členů CFO Clubu bude pokračovat diskusním setkáním s reprezentantem Mezinárodního měnového fondu/Světové banky na téma budoucího vývoje světové a evropské ekonomiky dne 22. října 2014 v AvantGarde Restaurant & Café, a tradičním, letos už 5. ročníkem Prezidentského CFO golfového turnaje v plzeňském Golf Parku, který je naplánován na 10. září 2014. Na obě akce přítomné pozval prezident Klubu finančních ředitelů a Managing Partner CEE společnosti Arthur D. Little Dean Brabec.

 

 

Úvodní foto: CFO club

« předchozí článek další článek »








Komentáře