Správný oblek rozhoduje o vašem úspěchu či neúspěchu

Pro každého úspěšného manažera je velice důležité zvolit elegantní a vhodný styl oblékání. I když je v současné době určitý odklon od pouhého nošení obleku jako uniformy, což někteří muži přímo nenávidí, jsou firmy a prostředí, kde prostě bez dobře padnoucího obleku žádnou zářnou kariéru neuděláte.



K výše uvedenému vždy existují výjimky potvrzující pravidlo. Za rok vzniku moderního obleku je považován rok 1860, kdy se v Londýně k němu začala navíc nosit vázanka s jednoduchým uzlem, předchůdkyně dnešní kravaty.  

Vyrostl jsem v bankovním prostředí a skoro deset let prožil v Londýně. Musím říci, že oblečení v londýnské City se za tuto dobu značně změnilo. V sedmdesátých letech minulého století uzavírala City jednu svoji epochu, a to epochu úředníků s buřinkami (proužkové obleky a košile a naleštěné lakýrky patří k „City-bontonu“ dodnes). Už tehdy mi to připadalo jako anachronismus, ale nějak to k té ponuré atmosféře takzvané „čtvereční míle“ (jak se City přezdívá) patřilo.

 V osmdesátých letech minulého století ovládlo City oblečení „a la Wall Street“, význačné zvláště širokými barevnými šlemi. I z této doby se mi vybavuje jedna zásadní vzpomínka: otec mě tehdy pozval na oběd do prestižního Overseas Bankers Clubu v City. Zapomněl se mi ovšem zmínit o úboru. Bral to jako samozřejmost. Nikomu bych nepřál, co jsem si od něho musel vyslechnout za to, že jsem měl jen kravatu a tehdy módní kožené sako, a nikoliv oblek.

 

Zahoďte pullovery...

V devadesátých letech minulého století jsem byl zaměstnán v londýnské pobočce největší japonské banky Mitsubishi Bank, kde se pracovalo stylem velkých „open-space“ kanceláří. V jednom patře bylo až tři sta lidí včetně vedení a teplota je pochopitelně nastavena na jednotný stupeň (jak známo, Angličané i Japonci jsou dosti otužilí). Zvláště v létě, kdy klimatizaci nastavovali na minimální teplotu, byla dost zima. Tudíž jsem si na sebe vzal pull-over. Zavolal si mě můj tehdejší šéf, což byl Angličan aristokratického původu, a řekl mi, že pull-overy v bance nosí jen messenger a že úředníci mají buď jen košili nebo jsou v saku, anebo že nosí značkové svetry na knoflíky. Můžete mi věřit, že jsem pull-over od té doby na sebe nevzal ani doma. 

Pryč jsou ty doby, kdy byl muž při nákupu obleku zaplaven tmavou a šedou v jedno nebo dvouřadovém provedení. Dnes mají muži k dispozici široký rejstřík barev, látek, typů tkanin i střihů – výběr je ve skutečnosti tak široký, že mnoho mužů někdy neví, kde začít. A kolikrát se vám stalo, že jste si šel koupit něco nového na sebe a hlavně s odhodláním, že tentokrát si pořídíte něco úplně jiného, a pak jste se vrátil domů s tím, že jste si koupil skoro totéž jako obvykle, a to jen proto, že jste si nebyl úplně jistý, zda je tato nová móda pro vás opravdu vhodná.

 

Může se zdát, že je obleků celá řada, ale v zásadě rozeznáváme čtyři základní styly:

* britský,

* evropský,

* modifikovaný evropský,

* americký.

 

Pojďme se na jednotlivé styly podívat podrobněji.

 

Britský oblek

Tento styl se prvně objevil ve 30. letech minulého století a muži jej mají rádi hlavně proto, že přesně sedí a důsledně sleduje každý pohyb těla. Ramena jsou lehce vycpaná. Pas je jasně vyznačený a vykrojený, je zdůrazněn dvěma rozparky na zadním dílu. Kapsy mají přehrnuté patky a jsou trochu zešikmené, většinou jsou dvě venkovní kapsy (nepočítáme-li kapsičku na prsou). Jednořadový oblek mívá jednoduché klopy s jedním zářezem. Dvouřadový oblek můžete mít v provedení se čtyřmi nebo šesti knoflíky. 

Evropský oblek 

Tento styl se hlavně rozšířil v 80. letech minulého století (móda tzv. yuppies, což můžete krásně vidět ve filmech jako jsou „Wall Street“ nebo „Peníze těch druhých“), především díky německým a italským návrhářům. Zvýrazňuje ramena a boky, aniž by věnoval přílišnou pozornost pasu. Sako je bez rozparků. Klopy jsou širší než u ostatních střihů, proto vždy vyžadují výraznou kravatu. Tento styl je optimální pro muže vyšších postav (nad 180 cm), protože tyto obleky vytvářejí optickou iluzi, že horní polovina těla je delší než dolní. 

Modifikovaný evropský oblek 

Tento tradiční styl byl nejpopulárnější do poloviny 80. let minulého století, kdy se několik italských a francouzských návrhářů rozhodlo, že odlehčí příliš složitou konstrukci obleků ve prospěch něčeho pohodlnějšího. Tento oblek má vysoké průramky, takže výborně padne v prsou. Tato silueta velmi sluší mužům menší a průměrné postavy (do 175 cm). Mívá rozparek uprostřed a jednoduché klopy. Kapsy jsou často prostřižené, bez patek. 

Americký styl 

Tento styl vznikl na přelomu 18. a 19. století. V Americe je také známý pod názvem „přirozená ramena“, protože byl vytvořen bez vycpávek ke zvýraznění ramen. Je mnohem kratší než tradiční evropské modely. Klopy jsou úzké a špičaté, po krajích proštepované, což jim dodává měkčí a méně ostré hrany, než mají ostatní střihy. Přes kapsy jsou vždy přehrnuté patky a vždy je zdobí rozparek uprostřed. Ideální je pro muže, kteří mají plnější pas než hrudník a ramena.

 

Cesta k úspěchu vede přes správné barvy

Jistě nemusím nikoho sáhodlouze přesvědčovat, že šaty „dělaj“ člověka. Tak proč se někteří muži tohoto starého a pravdivého pořekadla nedrží? Nevím, zda je to jen moje zkušenost, ale český korporátní svět má v tomto ohledu velké nedostatky.

Ženy si často stěžují, že to muži mají tak snadné. Stačí, když si vezmou oblek, a hned je všichni považují za dobře oblečené.  Ale v dnešním světě byznysu si je většina mužů vědoma, že když zůstanou u přesně nedefinovatelné „uniformy“ obleku, dobře oblečení nejsou a nikdy nebudou.

Podívejte se kolem sebe na své kolegy v kanceláři, povšimněte si jiných mužů na ulici nebo při pracovním obědě, večeři či recepci. Zjistíte, že někteří muži vypadají, jako by do své role patřili víc než jiní – možná ani přesně nevíte, co je na tom jejich obleku, košilích, kravatách a ostatních doplňcích jiného, ale celý zevnějšek působí mnohem úspěšnějším a také mnohem zajímavějším dojmem.

Jedním z nejdůležitějších faktorů je znát své barvy. Ve správně zvolených barvách vypadáte zdravě, vaše pleť se zdá čistší, oči zářivější, a ostatní lidé si vás okamžitě všimnou. Rozlišuje se šest dominantních barvových typů:

 

Typ pro syté barvy: 

Muži tohoto typu mají tmavé vlasy – černé, hnědé – nebo se jim věkem změnily v prošedivělé. Oči mají většinou tmavohnědé nebo sytě hnědé a jejich pleť se pohybuje od béžové k olivové, hnědé až černé. Nejvíce ze všeho z nich vyzařuje síla.

Příklady: S. Stallone, J. Iglesias, B. Reynolds, S. Tofi

Bezpečné barvy:

Košile: Čistě bílá, ledově modrá, ledově růžová, broskvová, šeříková,

Obleky: Uhlově šedá, hnědá, tmavá námořnická modř, sytá olivová,

Bundy, blazery, kalhoty: Černá, námořnická modř, šedobéžová, mahagon, olivová,

Kravaty, sportovní košile, svetry: Červená, rajčatová, terakota, mahagon, zelená, smaragdová, olivová, tyrkysová, modrá

 

Typ pro světlé barvy 

Muži tohoto typu mají blond, světle šedé nebo bílé vlasy, modré nebo zelené oči a s světlou pleť. Takový muž si musí dávat veliký pozor, aby nepřebil své vlastní zabarvení tím, že bude nosit velmi tmavé nebo matné barvy.

Příklady: P. Hogan, J. Donovan, J. Thaw, L. Vaculík

Bezpečné barvy:

Košile: Lomená bílá, pastelově růžová, broskvová, modrá, bledě žlutá,

Obleky: Střední uhlová, uhlově modrošedá, světlá námořnická modř, cínová, tmavošedohnědá,

Bundy, blazery, kalhoty: Velbloudí hněď, hnědobéžová, světlá námořnická modř, střední modř, šmolková/deníková,

Kravaty, sportovní košile, svetry: Střední modř, korálová, teple růžová, sytá růžová, modrozelená, kovově modrá

 

Typ pro teplé barvy 

Muži tohoto typu mají slonovitý odstín pleti, obvykle pihy, červené nebo zlaté tóny ve vlasech a hnědé, hnědé nebo kovově modré oči.

Příklady: B. Becker, M. Hucknall, K. Branagh, princ Philip

Bezpečné barvy:

Košile: Slonovitá, žlutohnědá, broskvová, žlutá, terakota,

Obleky: Střední uhlová, uhlově hnědá, velbloudí hněď, světlá námořnická modř, olivová, šedozelená,

Bundy, blazery, kalhoty: Velbloudí hněď, terakota, zlatohnědá, bronzová, nefritová, lilková zeleň,

Kravaty, sportovní košile, svetry: Sytá broskvová, dýňová, rezevá, terakota, fialová, lilková

 

Typ pro studené barvy 

Muži tohoto typu mají béžovou nebo narůžovělou barvu pleti, popelavě světlé, hnědé nebo šedé vlasy a většinou modré nebo modrošedé oči.

Příklady: B. Clinton, P. Newman, J. Major, M. Topolánek

Bezpečné barvy:

Košile: Tlumená bílá, ledově modrá, mátová, ledově růžová,

Obleky: Uhlově modrošedá, uhlově šedá, tmavomodrá, kakaová,

Bundy, blazery, kalhoty: Tmavošedohnědá, kovově modrá, tmavozelená, tmavomodrá

Kravaty, sportovní košile, svetry: Sytě růžová, malinová, čínská modř, fialová, švestková modř,

 

Typ pro jasné barvy 

Muži tohoto typu mají vlasy tmavé nebo šedé, barvu pleti světlou až střední, oči zářící v barvě modré nebo zelené.

Příklady: K. Gott, M. Douglas, T. Dalton, L. Perry, A. Aggasi

Bezpečné barvy:

Košile: Čistě bílá, ledově modrá, mátová, ledově růžová a šeříková

Obleky: Uhlově šedá a hnědá, tmavomodrá, olivová, tmavozelená

Bundy, blazery, kalhoty: Černá, tmavomodrá, šedobéžová, uhlově hnědá

Kravaty, sportovní košile, svetry: Mango, tmavomodrá, citronově žlutá, ostrá tyrkysová, smaragdová

 

Typ pro tlumené barvy

Muži tohoto typu nemají vlasy ani světlé ani tmavé. Barva pleti je neutrální, oči jsou jemnou směs dvou barev, jako je modrošedá, hnědozelená, ale přesto vyjadřují sílu.

Příklady: M. Jagger, E. Clapton, R. Palmer, D. Johnson

Bezpečné barvy:

Košile: Tlumená bílá, pastelová modř, broskvová nebo růžová, mátová,

Obleky: Uhlově šedá, šedozelená, uhlová modrošedá, cínová,

Bundy, blazery, kalhoty: Cínová, šedozelená, nefritová zeleň, kávová, růžově hnědá,

Kravaty, sportovní košile, svetry: Cínová, teple růžová, melounově červená, kovově modrá, fialová,

 

Začněte tedy skutečným poznáním svých barev, a uvidíte jak se pro vaše okolí okamžitě změníte a váš úspěch na všech polích, nejen tom pracovním, se rychle dostaví.

 

 Autor je finanční konzultant

Úvodní foto: © CURAphotography - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře