Stravenky svou bitvu prozatím vyhrály

Asociace provozovatelů poukázkových systémů APROPOS sbírá argumenty pro zachování stravenek a samozřejmě pro zachování svého byznysu. Opírá se mimo jiné i o výzkumy Institutu oceňování majetku Vysoké školy ekonomické (IOM VŠE).



Když se na podzim minulého roku rozhořelo další kolo bitvy o stravenky, vypadalo to, že ministr financí hodlá zbořit tradiční zaměstnaneckou výhodu, kterou mají zaměstnavatelé k dispozici. Stravenky totiž vznikly po druhé světové válce v Anglii, kde nahradily poukázky na potraviny a umožnily zaměstnavatelům přispívat zaměstnancům na jídlo. Postupně se rozšířily téměř do čtyřiceti zemí ve světě, v Evropě stravenky běžně fungují v 21 zemích. Například francouzská Groupe Cheque Déjeuner, která je třetí na světovém trhu má 21,7 miliónů uživatelů poukázek a karet na služby.

U nás stravenky bitvu prozatím vyhrály. Asociace provozovatelů poukázkových systémů APROPOS sbírá argumenty pro zachování stravenek a samozřejmě pro zachování svého byznysu. Opírá se mimo jiné i o výzkumy Institutu oceňování majetku Vysoké školy ekonomické (IOM VŠE).

 

Křehká rovnováha

V České republice poskytuje stravenky 80 % zaměstnavatelů a nějaký typ nabídky či podpory zaměstnaneckého stravování využívá 3,14 milionu zaměstnanců, tedy více než tři čtvrtiny všech zaměstnanců. Konkrétně stravenky pak využívá celkem 31 % ze všech zaměstnanců, to jest 1,3 milionu lidí. Stravenky se podílí na celkových tržbách restaurací v České republice z 31 %. To představuje přibližně 10 miliard Kč.

Základním motorem fungování zaměstnaneckého stravování je jeho daňové zvýhodnění – stravování je osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob (na straně příjemce) a nepodléhá odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Současně jsou náklady na stravování do určité výše daňově uznatelným nákladem (na straně zaměstnavatelů).

 

Lidé preferují  „hmatatelný“ příjem

Pokud by se přešlo na navrhovaný paušál, podle studie IOM VŠE by zrušení samotného osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd mělo celkově negativní fiskální dopady – v roce 2012 by stát takto přišel o téměř jednu miliardu korun. Pokud by bylo osvobození zrušeno pouze u stravenek, státní rozpočet by přišel o téměř 400 milionů Kč. Smyslem zaměstnaneckých výhod je zvýšit motivaci zaměstnanců, a to daňově efektivnější cestou než prostřednictvím mzdy. Vyjdeme-li z této definice, pak je zřejmé, že stravenka je účinným nástrojem motivace především pro zaměstnance s nižší kvalifikací a nižšími příjmy. Stravenkový systém je rovněž významným nástrojem podpory malého a středního podnikání, neboť umožňuje malým a středním podnikům poskytovat svým zaměstnancům obdobné výhody, jaké mohou získat ve větších podnicích, které nabízejí služby závodního stravování. Vzhledem k tomu, že právě tito zaměstnanci využívají stravenky pro obědy v restauracích, mělo by zrušení stravovacích kupónů významný dopad na zaměstnanost ve službách, ale také na odvody DPH. Mimo to pro stravenky hovoří i nezanedbatelný lidský faktor. Lidé preferují  „hmatatelný“ příjem, jsou na něj zvyklí, zatímco v zásadě „neviditelná“ výhoda paušálu (sleva na dani) je něčím, „na co se nedá sáhnout“. Kromě toho pro několik set tisíc zaměstnanců by paušál znamenal i čistou ztrátu příjmů, přičemž se jedná právě o skupinu osob s nejnižšími příjmy.

Celá diskuse o stravenkách je nicméně poněkud vytržená z kontextu, pokud se nespojí v logický celek, a to debatu o benefitech jako takových. Oproti stravenkám je například daňově nevyvážená podpora individuálního zvyšování kvalifikace, která sice nepřináší tak bezprostřední a okamžité požitky jako oběd reprezentovaný stravenkou, ale umožní zaměstnanci zůstat na trhu práce. Případně získat lepší postavení i plat, který mu nakonec dopřeje – nezávisle na stravenkách – volit takový oběd, na jaký má chuť.

 

Úvodní foto: © elnariz - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře