Svět ekonomiky a financí po krizi

Tak také znělo motto tradičně nejvýznamnějšího setkání Klubu finančních ředitelů – VI. výroční konference Excellence in Finance. Ta letošní se konala ve středu 10. listopadu v Grand Hotelu Bohemia.



Programově velmi obsáhlou odpolední odbornou část zahájila svým vystoupením profesorka Vysoké školy ekonomické Eva Kislingerová. Zaměřila se na analýzu toho, jak krize ovlivnila české hospodářství a představila svůj pohled na možný vývoj v následujících letech. Konstatovala, že i když to nejhorší už mají české podniky zřejmě za sebou, dramatické změny k lepšímu čekat nemůžeme. Průmyslová produkce se na předkrizovou úroveň vrátí nejdříve v roce 2011, stavebnictví pak až o tři roky později. Nezaměstnanost bude klesat pravděpodobně jen velmi pomalu, naopak jen pomalu poroste poptávka domácností.

Ústředním tématem prezentace hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila byla současná situace na světových měnových trzích. Dotkl se problematiky tzv. měnových válek, tedy snahy zejména Spojených států a Číny uměle oslabovat své měny a podporovat tak svůj export. Velmi zajímavá byla také analýza amerických obav z tzv. japonského scénáře, tedy situace nízkého růstu HDP a deflace. Podle názoru Davida Navrátila Spojeným státům podobný scénář pravděpodobně nehrozí. Jedním z důvodů je i to, že 85 procent ztrát amerických bank ze špatných úvěrů vzniklých během finanční krize je již pokryto a banky tak mohou opět poskytovat podnikům nezbytné úvěrové „mazivo“. 

Člen bankovní rady České národní banky a její vrchní ředitel Kamil Janáček se ve svém příspěvku mimo jiné zaměřil na rizika, která by mohla ohrozit budoucí hospodářský růst České republiky. Z těch vnějších jmenoval především zpomalení hospodářského růstu eurozóny a růst cen komodit. Pokud jde o rizika vnitřní, zde by budoucí růst mohlo poškodit odsouvání nezbytných reforem veřejných financí, neochota politických elit k dosažení vyrovnaných veřejných rozpočtů a pomalé tempo snižování byrokracie, korupce a zlepšování fungování veřejných institucí.   

Robert Neruda, právní expert advokátní kanceláře Havel & Holásek, věnoval svoji přednášku především oblasti antimonopolního práva, a to zejména změnám ve vnímání soutěžní politiky, ke kterým došlo během finanční a hospodářské krize. Připomněl, že v krizi více než jindy funguje Schumpeterův princip tzv. kreativní destrukce, během něhož je trh čištěn od nefunkčních a neefektivních firem. Na několika příkladech ukázal, že kdykoliv se stát snažil narušit tento proces v dobré víře a snaze uchránit obyvatele (a voliče) od krátkodobých negativních dopadů krize, byly výsledky jeho zásahů dlouhodobě negativní. Do této oblasti spadá zejména sanování krachujících podniků a bank, podpora protisoutěžních fúzí a tolerování kartelů či nové a přísnější regulace. Všechna tato opatření sice mohou krátkodobě pomoci, z dlouhodobého pohledu ale jen oddalují vyřešení problému. 

Aleš Barabas, člen představenstva UniCredit Bank Czech Republic, v úvodu svého vystoupení připomněl rozdílné dopady finanční krize na světový a český bankovní systém. Zatímco dopad na globální banky byl masivní, například návratnost kapitálu poklesla z dřívějších 10 až 20 procent na zhruba 3,5 procenta, české banky přestály krizi dobře. Z toho ovšem také podle něj vyplývá, že nejvyšší výkonnost bude požadována právě po středo a východoevropských bankách. Zdejší banky podle něj nepůjdou cestou velkých změn ve své nabídce, soustředí se na prosazení konceptu užitečnosti služby pro klienta. Připomněl také důsledky, které bude pro banky mít připravovaná vlna regulací Basel III. Na jeho hlavní požadavek, tedy nutnost navýšit do roku 2019 kapitálovou přiměřenost bank o 2 procentní body, budou banky reagovat buď navyšováním kapitálu, úpravou svých obchodních modelů, případně „obětováním“ části svých zisků.

Prezentující následně debatovali v diskusním panelu, který moderoval Bořivoj P. Pražák, člen Rady Klubu finančních ředitelů. V ní se řešily například příčiny krize, možný přechod České republiky na euro či připravovaná vlna bankovních regulací Basel III. 

 

Druhou polovinu odborné části konference zahájil svou prezentací Dean Brabec, prezident CFO Clubu a Managing Director CEE, Arthur D. Little. Představil výsledky globálního průzkumu společnosti Arthur D. Little. Ten zkoumal u více než tří set top manažerů firem z telekomunikačního, chemického a finančního sektoru jejich pohled na další vývoj světové ekonomiky. Výsledkem studie je několik doporučení pro co nejrychlejší návrat k růstu. „Především je třeba přestat používat nástroje spojené právě s krizí, jako je například cost cutting. Zásadní je věnovat se rozvoji podnikání, zaměřit se na zákazníky a přijít s inovacemi a novými službami,“ uvedl Dean Brabec. 

Bohumil Chomát, finanční ředitel společnosti JCDecaux, se ve svém příspěvku zaměřil na změny, které přinesla recese v segmentu reklamních služeb, v němž jeho společnost působí. Objem marketingových rozpočtů dle jeho názoru měněn nebude, změní se však jeho struktura. Inzerenti nyní daleko více přemýšlejí do čeho investovat, mnohem častěji také vypisují mediální tendry. Pozitivně také reagují na tzv. sociální média, kdy především oceňují rychlou a konkrétní zpětnou vazbu, byť zatím příliš nevědí, jak s novými médii pracovat. 

Martin Novák, ředitel divize finance společnosti ČEZ, věnoval svoji přednášku představení systému řízení rizik své společnosti. Uvedl, že v tomto směru ČEZ zásadně jedná dle hesla „Čím lepší máme brzdy, tím rychleji můžeme jet“. Řízení rizik je pro společnost velikosti ČEZu zcela zásadní a tomu také odpovídá pozornost, které se mu dostává. Rizika jsou sledována jak z hlediska ročního rozpočtu, tak z hlediska pětiletých business plánů, kterými se společnost řídí. Vyhodnocována jsou tržní, kreditní i operační rizika, bedlivě sledována jsou také rizika strategická a politická. To však, jak uvedl, neznamená, že je nutné a možné sledovat tisíce rizik. Je nutné vybrat jen ta hlavní, měřitelná, přičemž stejně jako u business plánu i zde platí že „vše se musí vejít na jednu stranu A4.“ 

Program odborných prezentací zakončil svým vystoupením Karel Soukeník, finanční ředitel Raiffeisenbank. Věnoval ho motivačnímu systému, který jeho banka používá, a především změnám, kterými během recese prošel. Popsal postupný posun od odměňování za „pouhý“ prodej ke komplexnímu systému, který je z jeho pohledu v podstatě posunem od obchodníka k finančnímu analytikovi. Uvedl několik zajímavých postřehů a úskalí, kterými si při budování nového motivačnímu systému Raiffeisenbank prošla. Zásadní je dle jeho zkušeností především to, aby byl systém co nejsrozumitelnější. V této souvislosti vyjádřil obavu z toho, že připravovaná regulační nařízení systému Basel III nejsou v tomto smyslu zrovna krokem tím správným směrem.

 

Také druhou polovinu odborného programu zakončil diskusní panel tentokrát moderovaný prezidentem CFO Clubu Deanem Brabcem. Zaměřen byl zejména na poslední zmíněnou problematiku, tedy systém odměňování a postihů. 

Po odborné části následoval galavečer moderovaný Vlastou Korcem. V jeho průběhu mohli finanční ředitelé zhlédnout velmi zajímavou ukázku tzv. sabráže, tedy techniky otevírání lahví šampaňského šavlí, v podání Milana Krejčího, vicemistra světa v sommeliérském umění. Šampaňské pak mohli samozřejmě i ochutnat stejně jako mladá svatomartinská vína, jednosladovou skotskou whisky Glenfiddich či doutníky Davidoff. 

 

Vánoční a letos poslední setkání Klubu finančních ředitelů proběhne 1. prosince tradičně pod záštitou společnosti RWE Transgas. To letošní bude mít podtitul „Energie českého lyžování“.

 

Zdroj: ConPro

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře