Třináct tisíc firem dostalo obsílku kvůli softwarovému pirátství

Protipirátská organizace BSA bojuje se společnostmi, u kterých je podezření z možného užívání nelegálního softwaru. 46 procent firem obeslaných na jaře na výzvu reagovalo a daly si licence do pořádku. Společnosti stíhané kvůli pirátství v průměru zaplatí odškodné 260 tisíc korun.



V průběhu listopadu obdrželo dalších třináct tisíc tuzemských firem poštovní obsílku kvůli podezření z možného užívání nelegálního softwaru. Protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance) se na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání.

Podzimní protipirátské tažení navazuje na sérii jarních obsílek. „Zaměřuje se na firmy, které podezříváme či se domníváme, že tam dochází k pirátství. Vycházíme z oznámení, která jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě,“ vysvětluje Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA. Zhruba polovina oslovených firem patří do kategorie společností, které jsou podle analýzy BSA vystaveny velkému riziku softwarového pirátství: „Jde o firmy s méně než 100 zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě,“ vysvětluje Jan Hlaváč. 

Pokud vedení firem na výzvu nebude reagovat, může to být v případě soudního řešení pirátství pro management přitěžující: „Manažeři se pak mohou těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění,“ dodává Hlaváč. Kromě dopisu se bude BSA snažit situaci řešit i osobním jednáním s managementem.

 

Téměř polovina firem se přiznala k pirátství 

Zhruba 46 procent firem obeslaných na jaře na výzvu reagovalo a daly si licence do pořádku: „Buďto se zaregistrovaly do legalizačního programu nebo vyvinuly jinou aktivitu vedoucí k nápravě. Potvrzují se tím odhady míry pirátství, která se v různých sektorech pohybuje od 30 do 50 procent. Budeme proto v podobných akcích nadále pokračovat,“ říká Jan Hlaváč. 

V Česku je podle poslední analýzy BSA v počítačích instalováno 36 procent softwaru nelegálně, přičemž míra pirátství klesla již třetím rokem o procentní bod. Hodnota ukradeného softwaru představuje 3,7 miliardy korun. Míra softwarového pirátství v Česku výrazně klesá hlavně ve firemním sektoru. Naopak v domácnostech pirátského softwaru přibývá.

 

Firmy od pirátství odrazuje ztráta bezúhonnosti a finanční postihy 

K pořízení legálního softwaru firmy motivuje zejména strach ze ztráty bezúhonnosti manažerů a z finančních postihů. „Manažeři se obávají hlavně záznamu v rejstříku trestů, který může ohrozit výkon jejich funkce a celou jejich kariéru. V Česku totiž zatím nelze postihovat firmu jako takovou, ale pouze jednotlivce,“ vysvětluje Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA. 

České soudy totiž postihují nejen osoby, které pirátský software instalují, ale i manažery, kteří šíření nelegálního softwaru umožní či tolerují. Soud může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše osmi let. Průzkum BSA vyplývá z analýzy výsledků jarního legalizačního programu, který letos v květnu navazoval na obeslání 12 tisíc firem, které byly podezřelé z užívání nelegálního softwaru.

Finančních postihů se podle průzkumu BSA nejvíce obávají malé a střední firmy disponující 5 až 99 počítači. Společnosti s více než 100 počítači se bojí spíše poškození dobrého jména manažerů a firmy jako takové. „Větší firmy také nejčastěji vyjádřily obavy z bývalých zaměstnanců, které musely z různých důvodů propustit. Ti totiž bývají nejčastěji zdrojem udání, jejichž prostřednictvím upozorňují na užívání pirátského softwaru,“ vysvětluje Jan Hlaváč.

 

Firmy letos za nelegální software zaplatí 260 tisíc korun 

Platnost výsledků průzkumu potvrdily také výpovědi osob, které byly kvůli softwarovému pirátství vyšetřovány. „Často nám říkají, že více než finanční postih těžce nesou stres z vyšetřování a obavy z poškození jejich bezúhonnosti. Riziko možného záznamu v rejstříku trestů obviněné velmi stresuje, a proto se mu snaží vyhnout zejména prostřednictvím mimosoudního vyrovnání s poškozenými výrobci softwaru,“ říká Jan Hlaváč. Případy se totiž táhnou mnoho měsíců či déle než rok a výkon manažerských funkcí je tím hodně narušen. 

Tuzemské firmy letos za nelegální software zaplatí v průměru 260 tisíc korun ve formě kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru. Oproti loňsku se tato částka zvýšila o 4 procenta. Poškození výrobci softwaru mohou podle zákona žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru a daný software je rovněž třeba zakoupit. „Zaplatí tak trojnásobek běžné ceny. Velmi často se tak odškodnění vyšplhá i přes milion korun. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení,“ uzavírá Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

 

 

Zdroj: BSA (Business Software Alliance)

 

Foto: © Claudia Nagel - Fotolia.com

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.