Thierry Mugler a Manolo Blahnik v oranici aneb za Albrechtem z Valdštejna

K financování nakonec nedošlo, ale nikoli jen kvůli následující historce. Podniku se nakonec povedlo sehnat jiné peníze a ještě na trh uvést další nový typ, ale jeho konec se neodvratně blížil a dnes již dávno zmizel v propadlišti dějin, i když ona značka má pro pamětníky stále ještě zvuk z dob, kdy tato nákladní auta brázdila cesty necesty světových kontinentů.



Jan VinterPo uveřejnění svého posledního článku Konzultantovy slzy (k přečtení zde) jsem dostal řadu ohlasů, zejména od žen, že je příběh velmi dojal, ale že je velice morbidní. A jestli náhodou v konzultantově šuplíku nejsou i veselejší příběhy. Vzpomněl jsem si na jeden, který se odehrál před drahnou řádkou let, kdy ještě nebyly mobily, GPS a podobné technické vymoženosti a lidé se intenzivně věnovali budování kapitalismu v Čechách.

 

O financích diskrétně jako Jan Nepomucký

Stalo se 16. května roku 1994. Je zajímavé, že mnoho lidí mi vždy říká, že svoje vyprávění opírám o letopočty a fakta, což je pravda. Od dětství miluji encyklopedie, historii a zeměpis. A 16. května mám navíc svátek, byť v současném kalendáři je uveden Přemysl, ale pro mě je to den, kdy se slaví svátek sv. Jana Nepomuckého. Ti, kdo si pamatují jaro a léto toho roku, si jistě vzpomenou, že bylo nezvykle teplé. Ten den, bylo pondělí, jsem měl služební cestu do města, kde jsou uloženy ostatky jednoho z našich největších mužů Albrechta z Valdštejna, v dnes již neexistující, kdysi významné, továrně na výrobu nákladních aut. Jednalo se o financování jejich nového typu v řádech stovek miliónů korun. Ráno na místní letiště přistálo privátní letadlo s potencionálními investory vedenými velmi příjemnou ženou oblečenou do krásného kostýmku značky Thierry Mugler a v lodičkách Manolo Blahnik s deseticentimetrovými podpatky. Já byl, jak se slušelo, v obleku….

 

A motory jsou... v pytli

Na letišti nás vyzvedl vůz generálního ředitele oné fabriky a dovezl na jednání. Vše probíhalo v přátelské atmosféře a na konci jednání pronesl pan generální pro něho osudnou větu: „A nechcete si vyzkoušet naše nové prototypy? Jsou opravdu fantastické. Hodláme je příští rok představit na veletrhu v Hannoveru. “ Souhlasili jsme. Šofér nás bryskně odvezl na nedalekou testovací dráhu, kde již byly připraveny dvě nákladní auta. A odjel, s tím, že do továrny máme dorazit jedním z vozů. Sedli jsme si do prvního, mechanik otočil klíčkem, motor hrknul a nic. Nasedli jsme do druhého, mechanik opět otočil klíčkem a zase nic. Po usilovném zkoušení prohlásil: „A motory jsou v pytli“. Pochopitelně to řekl mnohem jadrněji. Co teď? Byli jsme někde v polích, nikde ani živáčka. Rozhodli jsme se, že čekání nemá smysl a že půjdeme do první vesnice, odkud si snad zatelefonujeme. Musel to být na nás v polích vskutku bizarní pohled… Asi po dvou kilometrech jsme konečně náves, kde byla prodejna smíšeného zboží. Dali jsme si pivo a zeptali se, zda tam mají telefon. Odvedli nás do skladu. Naštěstí jsem měl u sebe vizitku pana generálního, tak jsem mu zavolal. Když mu asistentka předávala telefon, bylo patrné, že není v dobrém rozmaru. Vysvětlil jsem mu celou situaci a řekl, kde se nacházíme. Co nevidět zasvištěly brzdy a jeho šofér byl tam. Poté následoval oběd a věřte mi, že panu generálnímu nijak nechutnal. Určitě si umíte představit, jak mu bylo, když se chtěl ukázat a vše dopadlo takovým fiaskem. Oficiální zdůvodnění bylo, že jde o prototyp a mechanik ještě není řádně proškolen.

 

Zbyl jen sentiment

K financování z naší strany nakonec nedošlo, ale nikoli jen kvůli této dnes již úsměvné historce. Podniku se nakonec povedlo sehnat jiné peníze a ještě na trh uvést další nový typ, ale jeho konec se neodvratně blížil a dnes již dávno zmizel v propadlišti dějin, i když ona značka má pro pamětníky stále ještě zvuk z dob, kdy tato nákladní auta brázdila cesty necesty světových kontinentů….

 

 

Autor článku je bývalý CFO, nyní působí jako korporátní finanční konzultant

 

 

Úvodní foto: © lunamarina - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře