Zase ten Babiš, ale není agent jako agent

Není žádným tajemstvím, že Petru Kellnerovi na počátku kariéry pomohl pan Popovič, že Pavel Tykač měl vlivného spojence pana Potáče. A legendárního Viktora Koženého si „vymyslel“ Boris Vostrý, který měl prý dobré vztahy mimo jiné s Dušanem Třískou. Vlivnou skupinu J&T uvedl do života Tkáč starší, významný předlistopadový bankéř (SBČS). U rozjezdu Penty stál údajně pro změnu generál Stb Lorenc.



Verva, s níž se před Vánocemi pustila vlivná média (a nejen ona) do Andreje Babiše, má sílu tornáda. Proč? Odpověď je nasnadě. Babiš v několika posledních týdnech skutečně ťal do živého. Svým svérázným způsobem řekl, že u nás panují poměry, které dusí potenciál této země, oslabují její konkurenceschopnost a výrazně snižují její perspektivu. Mluvil i o korupci a byl nebývale ostrý, a dokonce jmenovitě konkrétní. A to už bylo příliš! Kdo je to ten Babiš? Proč to dělá? Vždyť má miliardy! On není jeden z nás? A pak to šlo pěkně rychle za sebou. Celý jeho byznysový úspěch je prý jen nafouknutá bublina. Daří se mu prý jen proto, že v tom uměl chodit. A navíc – vždyť je to bývalý soudruh, který prý taky spolupracoval s Stb. Nemá anonymní firmy v daňových rájích. No a? Zaměstnává v ČR tisíce lidí. No a? Platí tady vysoké daňové odvody. No a? Nechce přispívat partajím na kampaně, nechce dávat všimné. Aha! A dokonce nás prý porazí ve volbách! Tak to ne, holenku! Znáš příběh Chodorkovského? Ne, tak to bys měl!

 

Nejsem soudce ani kněz 

Již dříve jsem napsal, že nejsem soudce, abych někoho soudil, a nejsem kněz, abych někomu dával rozhřešení. Nikdy jsem nebyl součástí žádného „jejich“ systému. Vždy jsem vystupoval veřejně proti praktikám bývalé KSČ a Stb. Přesto, anebo možná právě proto, mě až mrazí z agrese nové vlny kádrováků. Posuzují příběhy z let, kdy ještě nebyli na světě anebo jim maminky četly Mateřídoušku. A někteří z nich, ti starší, mají za sebou socialistickou žurnalistiku, kariéru v SSM atd. Nevím, co, kdo, kdy, kde, komu, a zda li vůbec, něco podepsal či nepodepsal. Jedno však rozlišuji zcela zásadně. A to tzv. ochranu ekonomických zájmů země v osmdesátých letech a aktivní „boj s vnitřním nepřítelem“.

V té první skupině byli lidé, kteří pracovali ve vedoucích pozicích významných oborových státních podniků, pracovníci podniků zahraničního obchodu, obchodní radové na ambasádách, ale asi i ekonomové z různých ústavů apod. Byli podřízeni systému, jehož součástí bylo přinejmenším i podávání hlášení o zahraničních cestách. Jisté formy ochrany ekonomických zájmů země fungují i v jiných státech, včetně rozvinutých demokracií. Kdežto v té druhé kategorii byli lidé, kteří byli „vysazováni“ do jistého prostředí anebo byli alespoň tzv. naverbováni k aktivní spolupráci. A byli mezi nimi občas i velmi agilní udavači, kteří mnoha lidem pořádně ztrpčili život. Mám na mysli období tzv. normalizace. Do té první skupiny například patřil i bývalý guvernér ČNB a pozdější premiér Josef Tošovský. Ten byl v letech 1984 až 1985 ekonomem Živnostenské banky v Londýně. Je pravděpodobné, že do režimu ochrany ekonomických zájmů patřili i pracovníci Federálního statistického úřadu. Tam zase pro změnu pracoval další budoucí premiér Jan Fischer. A netřeba zdůrazňovat, že oba byli členové KSČ.

 

Kdo s kým a za kolik 

Připomínám tyto dva příběhy jenom proto, abychom měřili stejným metrem a zasazovali různé soudy do objektivních souvislostí a proporcí. Nemám v úmyslu nic bagatelizovat či relativizovat. Pokud bychom se posunuli ze státních institucí do polistopadového byznysu, pak bychom našli příběhy, kdy skutečně vlivní hráči našli silné páky na uplatňování svých zájmů. A to buď přímo anebo prostřednictvím nových mladých tváří. Není žádným tajemstvím, že Petru Kellnerovi na počátku kariéry pomohl pan Popovič, že Pavel Tykač měl vlivného spojence pana Potáče. A legendárního Viktora Koženého si „vymyslel“ Boris Vostrý, který měl prý dobré vztahy mimo jiné s Dušanem Třískou. Vlivnou skupinu J&T uvedl do života Tkáč starší, významný předlistopadový bankéř (SBČS). U rozjezdu Penty stál údajně pro změnu generál Lorenc. A Martinu Romanovi prý pomohl na vrchol zkušený bývalý člen dozorčí rady Komeční banky docent Kopp. Všechny tyto informace a mnohé další jsou výlučně z otevřených zdrojů. K tomuto poznání nepotřebujete být investigativcem či badatelem nedávné historie. Ti, kteří patřili do té první skupiny, měli skutečně náskok. Měli sociální kapitál, uměli cizí jazyky a znali ekonomické parametry prostředí. Mnozí z nich toho dokázali využít a někteří i zneužit. Já řadím pana Babiše do té kategorie první. A to je ten výrazně lepší model. Oceňuji to, že se odvážil veřejně postavit těm druhým a jejím následovníkům. Pokud někdo „vydělává“ miliardy z provizí a privatizačních spekulací a jiný tím, že udržel výrobu a zaměstnává lidi, pak v tom spatřuji velmi podstatný rozdíl. Ostatně nebýt Švýcarů a Američanů, pak by se žádné kauzy MUS či Pandury u nás vůbec nevyšetřovaly.

 

 

Autor je předsedou strany Občané.cz

 

Ilustrační foto: © olly - Fotolia.com


« předchozí článek další článek »








Komentáře