Firmy musí kombinovat dostupné nástroje financování inovací

„Díky odpočtu nákladů na výzkum a vývoj by mohlo v České republice ušetřit na dani z příjmu kolem tří tisíc firem, ale zatím to využívá jen asi třetina z nich“ říká v rozhovoru Kristína Šumichrastová, ředitelka českého a slovenského zastoupení společnosti Alma CG, která se přejmenovala na Ayming.



Společnost Alma CG, respektive nyní Ayming, se věnuje poradenství v Business Performance Consultingu. Co všechno si pod tím pojmem lze představit? 

Pomáháme společnostem zvyšovat jejich výkonnost, a to dvěma směry. Jedním je optimalizace nákladů, od provozních až po strategické, Druhý směr, kterému se věnujeme zde v České republice, je získávání dostupného financování, primárně v oblasti inovací, kdy pro společnosti zabezpečujeme grantové poradenství a daňové úlevy na výzkum a vývoj. Řada manažerů firem si neuvědomuje, že i jejich firma by mohla využít daňové úlevy na výzkum a vývoj, nebo je kombinovat s využitím dotací.

 

Kristina Šumichrastová, AymingNejdou tyto dvě činnosti proti sobě – dotace a daňové úlevy?
Naopak, tato dvě schémata získání peněz na výzkum, vývoj či inovace je nejlepší řešit v součinnosti. Na českém trhu existují poradenské firmy, specializované buď na jeden, nebo na druhý způsob financování. My jsme dospěli k tomu, že firmy potřebují skloubit tyto dva mechanismy, aby co nejefektivněji profinancovaly inovační projekty.

 

Ve velkých korporacích se na tuto problematiku specializují interní lidé, v čem je přidaná hodnota vás?
Když máte ve velkém podniku člověka, který se specializuje na granty, tak sice najde všechny vhodné dotační výzvy, ale už je nedoplní s daňovými úlevami. Naopak, někdy může vzniknout i konflikt, že si firma vybere dotaci, která přinese určité financování, ale zároveň si přijetím dotace vyloučí možnost využít daňové úlevy, která by z dlouhodobého a strategického hlediska mohla být zajímavější. My dokážeme efektivně zkombinovat know-how v obou těchto směrech a to je naše přidaná hodnota. Další je také dlouholetá zkušenost s uplatňováním odpočtu nebo dotací, znalost praxe finančních úřadů nebo dotačních hodnotitelů.

 

Jak se liší evropská legislativa v oblasti daňového odpočtu na výzkum a vývoj?
Je velmi podobná a přitom má v jednotlivých zemích svá specifika. Liší se výší procent, které firmy mohou ušetřit na dani. V tomto ohledu je Česká republika jednou z nejštědřejších zemí, protože nazpět můžete získat 19 procent nákladů, které jste vynaložili na výzkum a vývoj. Například v porovnání se Slovenskem nebo s Polskem, kde je to 5,5 procenta, je to téměř čtyřikrát více.

 

Firmy z jakých oborů tohoto institutu využívají nejvíc?
Je tu významná korelace s tím, jaký průmysl je nejvíce zastoupený v české ekonomice. Takže jde zejména o výrobní podniky z automobilového průmyslu, strojírenství a elektrotechniky. Z oblasti služeb pak roste zájem ICT firem.

V jakém rozmezí se pohybuje výše úspor u klientů?
Máme široké portfolio od úplně nejmenších klientů, kteří mají náklady na výzkum a vývoj milion korun, tedy realizují úsporu 190 tisíc korun ročně, až po firmy, které mají náklady 100 milionů. Takže tam je úspora 19 milionů ročně.

 

Jakou formou se stanovuje odměna za vaše služby?
Naším primárním byznys modelem je takzvané success fee, tedy odměna odvozená procentem z celkové úspory realizované zákazníkem. Tak funguje koncept Ayming již od roku 1986. Klient nám platí jedině tehdy, když mu přineseme úsporu. Na některých saturovanějších trzích už od tohoto částečně upouští a modely odměňování jsou kombinované. I v Česku se stává, byť spíš výjimečně, že zákazník preferuje fixní odměnu. A my se požadavkům našich zákazníků umíme vždy přizpůsobit.

 

Kdo posuzuje na straně státu, zda je náklad uplatněný na výzkum a vývoj opráveněný?
To je základní problémový bod odpočtu na výzkum a vývoj. V České republice je jediný orgán, který má oprávnění toto posuzovat – finanční úřad, v rámci finanční kontroly. Zaměstnanec finančního úřadu provádějící finanční kontrolu ale nemůže objektivně posoudit technickou oprávněnost projektů výzkumu a vývoje, kde jsou potřeba odborné technické znalosti z různých oborů.

 

Může „berňák“ využít znalce?
Momentálně se hledají možnosti efektivního a metodického řešení postupu finančních úřadů. Ayming se podílí na projektech v dané problematice, přípravě metodiky kontrol finančních úřadů i na návrzích jak koncepčně řešit kontroly odpočtu. Přizvat znalce z oboru je jednou z variant.

 

Co se stane, když „berňák“ náklady rozporuje?
Jednáme s úřadem transparentně, poskytneme mu doplňující informace, vysvětlíme podstatu projektu v daném oboru, poskytneme podpůrné dokumenty, které má klient k dispozici. Snažíme se, aby finanční úřad pochopil technické specifika projektu, prvek novosti, přínosy projektu i technické nejistoty. Za osm let, co působíme v Česku, se nám ještě nestalo, že by odpočet na výzkum a vývoj byl finančním úřadem zamítnut. Ale i kdyby taková situace nastala, pro naše zákazníky to neznamená nic fatálního, protože klientům garantujeme, že veškeré uplatněné náklady budou buď správně, a pokud ne, vracíme klientovi naši odměnu a navíc bereme na sebe zodpovědnost za případné sankce.

 

Jak velký je český trh s poradenstvím v oblasti daňového odpočtu na výzkum a vývoj? Jaký je podíl Aymingu?
Odpočet v Česku uplatňuje zhruba 1 100 firem, my máme v tomto segmentu přibližně 350 klientů, takže náš podíl na trhu se pohybuje kolem 32 procent. To stvrzuje naše vedoucí postavení nejen na evropském trhu, ale i na tom českém.

 

Před pár dny změnila Alma své jméno na Ayming a celkově jste prošli kompletním rebrandigem. Z jakého důvodu?
Nový název naší společnosti stvrzuje úspěšnou fúzi Alma Consulting Group a Lowendalmasai, dvou globálních poradenských leadrů v oblasti zvyšování výkonosti podniků. Díky této akvizici jsme získali nové expertizy, především v oblasti optimalizace strategických nákladů, a také nové trhy v Číně, Japonsku, Itálii, či v Německu, tedy trhy, kde Alma dosud nepůsobila. Nový název Ayming a zbrusu nová korporátní identita je vstupem do další éry firmy. Otevřením Slovenska bude Ayming přítomen v patnácti zemích.

 

Jste matkou malého syna, jak zvládáte skloubit byznys s rodinou?
Základem je mít partnera, který převezme část zodpovědnosti o domácnost i dítě. Dále je potřeba si striktně vymezit čas, který věnujete práci a čas, který patří rodině. Prostě umět odložit počítač a telefon. Když se věnuji synovi, je to naplno. Navíc zdaleka nemusím v práci sedět celé dny, funguji flexibilně a nevadí mi pracovat po večerech. Když vás práce baví, tak si to vždy nějak zařídíte. Já osobně si nesedám v deset večer k práci s tím, že je to utrpení, ale s radostí a motivací.



Kristina Šumichrastová, AymingKristína Šumichrastová
Rodačka z Bratislavy vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, po studiích odešla do Paříže na postgraduální studium evropského a mezinárodního práva
V roce 2008 nastoupila na stáž do pařížské centrály společnosti Alma CG (dnešní Ayming), o rok později již z pozice projektové manažerky zakládala pražskou kancelář. Když následně Alma otevřela českou pobočku, stala se její první zaměstnankyní a především ředitelkou.
V roce 2016 otevřela také slovenskou pobočku Ayming v Bratislavě

Úvodní foto: archiv redakce

« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře