Alena Vitásková, ERÚ: Čím nyní žije správní úřad pro výkon regulace v energetice

„Jak v elektroenergetice, tak v plynárenství budeme v následujících letech svědky hlubší integrace. Ta by měla umožnit efektivnější využívání omezených přeshraničních kapacit,“ říká exkluzivně pro CFO world Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ).



Nedávno proběhlo jednání s Walterem Boltzem, výkonným ředitelem E-control (rakouský regulační úřad) o vytvoření celoevropského trhu s plynem. Jaké přínosy by takový trh přinášel a naopak která negativa? 

Setkání s rakouským regulátorem proběhlo v Praze 24. 1. 2013, nicméně v současné době je předčasné hovořit o pozitivech nebo negativech projektu CEETR (Central East European Trading Region). Energetický regulační úřad (ERÚ) dosud nemá vyhodnoceny předané podkladové materiály s návrhem propojení České republiky, Slovenska a Rakouska, a není proto zatím schopen vyhodnotit dopady pro ČR. Projekt CEETR navíc není jedinou variantou. Hlavním přínosem projektu CEETR, pokud by byl realizován včetně Itálie (rozšíření je uvažováno v dalších fázích), je diverzifikace zdrojů plynu, kdy by obchodníci mohli začít nakupovat LNG a dopravovat jej z italských terminálů. Dalším zdrojem plynu by se pro celý region mohl stát plyn ze severní Afriky.

Rizika projektu vyplývají především z jeho první fáze, kdy nemáme k dispozici žádnou studii zabývající se prognózou pohybu cen, ať regulovaných nebo ceny komodity – na základě ověřitelných analytických nástrojů, včetně zdrojů dat vstupujících do modelu. ERÚ nemůže dát bianco svolení k implementaci jednoho modelu, aniž by byl podrobně seznámen s vlastní metodologií a možnými scénáři vývoje.

 

Alena Vitásková, foto: Prague Leaders Magazine Zákon 261/2007 Sb. ukládá uplatňovat daň z elektřiny na veškerou elektřinu s výjimkou elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů (dále jen „OZE“). Jaký je váš názor na toto daňové zvýhodnění? 

Zvýhodnění vítám a dívám se na ně jako na jeden ze způsobů přiměřené podpory a zvýhodnění OZE na trhu s elektrickou energií. Tento druh podpory se přímo nedotýká konečných spotřebitelů elektrické energie a obejde se bez negativních dopadů do konečných cen elektrické energie. ERÚ je v blízké budoucnosti připraven jednat o dalších, alternativních (nefinančních) formách podpory pro OZE.

 

Vysvětlete prosím svůj pohled na současné problémy s investicemi a dotacemi do sluneční energie? Jak se podle vašeho názoru bude tento trh nadále vyvíjet? 

Nemyslím si, že je správné omezovat problémy pouze na jeden druh obnovitelného zdroje, kterým jsou fotovoltaické elektrárny, protože si musíme přiznat, že fotovoltaika (FTV) pobírá z celkové podpory více než 60 procent dotací a přitom vyrábí něco přes 12 procent výkonu. Je potřeba se na tento problém podívat jako na podporu OZE jako celku. ČR se v minulosti zavázala k podpoře OZE bez zajištěného financování potřebného k dosažení vytyčených cílů. Kvůli tomu se v současné době potýkáme s ročními náklady kolem 40 miliard korun, které z velké části musí hradit všichni koneční spotřebitelé elektrické energie. Současná situace přestává být únosná zejména pro český průmysl, ale dotýká se i domácností. ČR si nemůže dovolit další podporu OZE bez toho, aniž bychom měli zajištěné její financování. Jak se bude rozvíjet trh s OZE v budoucích letech záleží zejména na připravované novele zákona o podporovaných zdrojích energie. ERÚ vítá snahu Ministerstva průmyslu a obchodu o omezení provozní podpory, kterou by měly nahradit jiné formy podpory.

 

Jak se staví ERÚ k vydávání nových licencí na OZE? 

Podpora a dotační politika využívání energie z OZE měla vliv na značný nárůst žádostí o udělení licencí, zvláště pro výrobu z fotovoltaických elektráren. V roce 2012 zaznamenal ERÚ historicky nejvyšší počet žádostí o licenční řízení na výrobu elektřiny.

Také v minulých letech se úřad musel vypořádat s enormním zájmem o vydání licence z důvodu velkého rozvoje OZE. Interní audit ke zjištění procesů spojených s vydáváním licencí však odhalil určité nedostatky, ze kterých se mohl ERÚ v minulém roce poučit a zefektivnit tak procesní postup při jejich vydávání. Administrativní zátěž pracovníků ERÚ gradovala zejména v posledních měsících roku.

Podmínky a povinnosti ERÚ při vydávání, změnách a rušení licencí stanovuje Energetický zákon a ERÚ je tak povinen tyto podmínky respektovat. Není v kompetenci ERÚ regulovat prostřednictvím licenčního řízení výrobní kapacity či energetický mix ČR. Tato zodpovědnost se dotýká MPO, které tak může nově činit na základě vydávání státních autorizací na výstavbu výrobny elektřiny.

 

Co říkáte německému rozhodnutí opustit jadernou energetiku a z toho vznikající přetoky větrné energie na území Česka? Je řešení prostřednictvím ochranných transformátorů dostatečné? 

Volba energetického mixu je v kompetenci členských států. Vzhledem k tomu, že ČR je obecně zastáncem tohoto principu, nechci rozhodnutí Německa kritizovat. Jde o ambiciózní cíl, nicméně tento krok názorně ukázal, že v integrující se Evropě nelze úplně oddělit národní rozhodování v takto zásadních věcech – vlivy se projeví v ostatních členských státech. Má proto smysl uvažovat o prohloubení koordinace základních energetických politik. Evropská komise mimochodem na zmíněné německé rozhodnutí reagovala vytvořením koordinační skupiny – zde by se měla podobně významná rozhodnutí v budoucnu alespoň diskutovat.

Problematika přetoků je poněkud komplikovanější a nelze jednoduše říct, že jsou způsobeny odstavením některých německých reaktorů v létě 2011. Významnou roli hraje rozvoj výroby z větru na severu Německa a struktura německo-rakouské obchodní oblasti. Také je třeba říci, že přetoky (kruhové toky) jsou přirozenou součástí propojených synchronních soustav (pokud existují paralelní linky, nelze určit, jestli elektřina poteče přes Německo nebo přes ČR) a potýká se s nimi celá řada zemí na západ i na jih od našich hranic. Problém nastává, když jejich úroveň překročí únosnou mez. Potom je třeba tento problém systematicky řešit. V rámci mezinárodní spolupráce jsou vytvořeny pracovní skupiny, které se problémy neplánovaných toků (tzv. unplanned flows) intenzivně zabývají. Připravuje se studie, která by měla přinést nejen posouzení vlivu neplánovaných toků (který je zřejmý), ale i posouzení rozložení a velikosti obchodních zón v Evropě – její dokončení je plánováno na polovinu roku 2013.

Důležité je, aby Německo společně s rozvojem OZE posilovalo také své přenosové a distribuční sítě tak, aby nedocházelo k ohrožování stability a bezpečnosti elektrizační soustavy okolních států. Co se týká výstavby ochranných transformátorů je nutno si uvědomit, že vydané investice uhradí čeští zákazníci, i přestože se jedná o neplánované toky z Německa.

 

Odhadněte prosím trendy budoucnosti na energetickém trhu... Jak se projeví v české energetice v nejbližších dvaceti letech? 

Významu spotového – krátkodobého – trhu, zejména trhu s elektřinou se zvyšuje. Dnes se na denním trhu v ČR obchoduje cca 12 % spotřebované elektřiny. V některých zemích v EU toto číslo převyšuje 50 %. Někde ale mají centrální dispečink, takže se to nedá úplně srovnávat. Očekáváme také výrazné zvýšení významu vnitrodenního trhu, především v souvislosti s rozvojem výroby z OZE.

V plynárenství nejsou objemy obchodované na krátkodobém trhu tak významné. Ale v zemích západní a severní Evropy se význam tzv. hubů v posledních letech výrazně zvýšil. Obchodování na hubech by mělo hrát primární roli v cílovém modelu vnitřního trhu EU s plynem. Jak v elektroenergetice, tak v plynárenství budeme v následujících letech svědky hlubší integrace. Ta by měla umožnit efektivnější využívání omezených přeshraničních kapacit.

 

Jaký vývoj očekáváte, co se týče struktury trhu a vývoje cen, jak plynu, elektřiny, tak i například tepla? Jak hodlá ERÚ bránit dalšímu zvyšování již tak dost vysokých cen elektrické energie, plynu a tepla pro spotřebitele? 

Začala bych u elektroenergetiky a pro vyjasnění bychom měli hned zmínit, že konečná cena elektřiny se od roku 2006, kdy došlo k úplné liberalizaci trhu s elektrickou energií, skládá ze dvou hlavních částí. Je tu část regulovaná, která plně spadá do kompetence ERÚ, a část neregulovaná, samotná komodita (tzv. silová elektřina), která je tvořena ryze tržními principy (nabídkou a poptávkou na trhu s touto komoditou). Z důvodu propojení energetických soustav je cena silové elektřiny také závislá na působení vnějších tržních vlivů v okolních zemích.

 

Jste velmi úspěšná manažerka, které vlastnosti musí mít žena na vrcholových pozicích a co vám osobně pomáhá zvládat stresové situace? 

Dovolila bych si vaši otázku trochu poupravit, ženy ve vrcholových pozicích musí mít stejné manažerské schopnosti a dovednosti jako muži. Možná se dá konstatovat, že jsou výsledky jejich práce posuzovány o něco přísněji, než-li tomu je u jejich mužských kolegů. Stresové situace mi pomáhá zvládat hlavně to, že mě moje práce velice baví a jsem motivována v ní dosáhnout co nejlepších výsledků.

 

 

Předpokládaný vývoj struktury a cen jednotlivých komodit podle Energetického regulačního úřadu  

Elektřina 

Pro současný i nadcházející rok 2014 nepředpokládáme významný vývoj z hlediska regulovaných cen elektřiny, které jsou vázány principy III. regulačního období do konce roku 2014. Nejvýznamnější změny ve stanovení regulovaných cen na rok 2013 byly způsobeny přijetím zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie, zejména z důvodu změny systému výplaty podpory pro podporované zdroje a znovu zavedení podpory decentrální výroby elektřiny, které byl ERÚ povinen do regulovaných cen promítnout.

Největší podíly regulovaných složek v ceně pro konečné zákazníky má hodnota za službu sítě (distribuce a přenos elektřiny) a hodnota na krytí nákladů spojená s podporou OZE.

Do cen distribuce promítá ERÚ jen přesně dokladované a oprávněné majetkové, odpisové a nákladové položky distributora, které přímo souvisejí se zabezpečením dodávky elektřiny zákazníkům. Výrazné snížení této ceny by mohlo znatelně narušit bezpečnost a provozuschopnost energetické soustavy, kterou má ERÚ ze zákona svou regulací zabezpečit. Přesto, jak již bylo několikrát publikováno, provádí ERÚ v současné době podrobné nákladové kontroly u jednotlivých regulovaných subjektů s cílem zkontrolovat efektivní zacházení s nákladovými položkami regulovaných subjektů.

 

OZE 

Cena na krytí nákladů spojená s podporou OZE již pro rok 2013 dosáhla výše 583 Kč/MWh, což je oproti roku 2012 nárůst této ceny o 39,1 % i přes to, že tato hodnota je výrazně omezena státní dotací ve výši 11,6 mld. Kč. Rozhodujícím faktorem nárůstu ceny OZE je zejména výroba z dokončených fotovoltaických zdrojů a z nových zdrojů spalujících bioplyn a biomasu. Tato položka má zásadní podíl na celkovém růstu regulovaných cen. Situace již dosahuje takových rozměrů, že – mimo velký dopad na konečné ceny elektřiny pro domácnosti – velké průmyslové výroby ztrácí v porovnání se zahraničím svou konkurenceschopnost. ERÚ společně s MPO v tomto směru založili pracovní skupinu, která se zabývá nastavením nového systému úhrady těchto vzniklých nákladů, včetně případné možnosti využití i jiných zdrojů financování, než jsou regulované ceny elektřiny pro zákazníky. ERÚ již několikrát publikoval, že chce od roku 2014 zastavit podporu u nově instalovaných zdrojů.

 

Plyn 

Obchodníci nakupují plyn dovezený do ČR pro své zákazníky dvěma způsoby: jednak uzavřením dlouhodobých kontraktů přímo s exportéry plynu v Rusku a Norsku, a jednak nákupem plynu na některých z energetických burz v Evropě. Dá se očekávat, že dlouhodobé kontrakty budou mírně ustupovat, u těchto kontraktů cena plynu závisí na ceně konkurenčních paliv, a to v konečném důsledku mnohdy způsobuje cenu vyšší, než je cena plynu na spotových trzích, která závisí na tržních mechanismech a je tedy pružnější. 

V případě dlouhodobých kontraktů je v roce 2013 očekávána mezi ruskou společností Gazprom Export a českým obchodníkem RWE Supply & Trading CZ, a.s. podobná dohoda, která již byla učiněna v některých sousedních zemích. Očekává se, že dojde k přehodnocení klíče pro stanovení ceny podle ceny ropy, topných olejů a uhlí a mělo by tak dojít ke snížení cen. Dohody, které již byly uzavřeny v jiných státech, naznačují, že by výsledná dovozní cena komodity mohla také klesnout.

Konkurenční tlak také výrazně působí a nadále bude působit na cenu nabízenou jednotlivými obchodníky. Spíše než maržemi dodavatelů je tak cena plynu ovlivňována jeho cenou na burzách a dlouhodobých kontraktech. Regulované ceny budou ovlivněny především inflací a metodikou výpočtu těchto cen.

 

Teplo 

V teplárenství je situace taková, že podle stávajících pravidel mohou dodavatelé tepelné energie do ceny tepelné energie promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, které jsou nezbytné pro výrobu a rozvod tepelné energie, přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty. Nejvýznamnějším nákladem v ceně tepelné energie je palivo pro její výrobu, proto se na vývoji cen tepelné energie podílí zejména vývoj cen paliv, to znamená převážně cen uhlí a plynu. Výrobci tepelné energie však mohou částečně eliminovat nárůst tohoto nákladu výběrem vhodnějšího dodavatele paliva. Na vývoj cen tepelné energie má také vliv snižování odběru tepelné energie v důsledku postupného zateplování vytápěných objektů a omezená možnost optimalizovat stálé náklady. ERÚ se bude zaměřovat především na efektivitu a hospodárnost výroby a rozvodu tepelné energie, což se v nemalé míře rovněž promítá ve výši ceny tepelné energie.

 

 

Alena Vitásková vystudovala VUT Brno, Fakultu pozemních staveb. O roku 1974 pracovala na různých pozicích Severomoravské plynárenské, a. s., Ostrava, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva. V letech 2001 až 2003 působila ve společnosti Transgas a RWE Transgas ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky.V období 2004 až 2006 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Obdržela titul Manažerka roku 2002.

 

 

 

 

 

Úvodní foto: © TebNad - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře