Před nedávnem byla slavnostně otevřena nová budova ČVUT – Fakulta architektury v pražských Dejvicích. Byla postavena během osmnácti měsíců na pozemku dejvického kampusu. Její budova navazuje na Fakultu stavební, Studentský dům a Národní technickou knihovnu. Jedním z významných faktorů celé stavby je i to, že se jedná o energeticky úsporný objekt řízený inteligentním Building management systémem (BMS), který navrhla a dodala společnost Schneider Electric. Kromě primárního komfortu souvisejícího s kvalitou ovzduší v budově se systém využívá i jako integrační centrála dalších technologií.
Nenápadný půvab záměrné nenápadnosti…
Podoba nové budovy vznikla v ateliéru Šrámková architekti. Architektonický návrh tohoto ateliéru vzešel ze soutěže 35 týmů a v roce 2004 jej vybrala komise složená z významných architektů. Původní návrh budovy však pochází z padesátých let minulého století.
Záměrná nenápadnost, která nepotřebuje poukazovat na technickou vyspělost, je jedním z hlavních rysů projektu, který v zásadě souhlasí s původním architektonickým návrhem. Celá dispozice je přes atria přirozeně provětrávána a v letním období v noci naopak řízeně nachlazována. Intenzita umělého osvětlení je automaticky regulována a celý objekt je z hlediska provozních nákladů vyprojektován jako energeticky vysoce úsporný. Nová budova ČVUT vyrostla na pozemku s celkovou rozlohou téměř 7 000 m2. Celková podlažní plocha dosahuje 34 584 m2 a obestavěný prostor má kapacitu 147 041 m3.
Skelet se chladí v noci
Centrálním BMS má zajistit co nejúspornější a současně velmi komfortní provoz. Funkční prostory rozmístěné kolem tří krytých atrií jsou přirozeně prosvětlovány proskleným střešním pláštěm. Vnější fasádu budovy tvoří z části lícové cihly s tepelnou izolací, směrem do nádvoří jsou naopak fasády betonové a opláštění kvádrů poslucháren je provedeno z barevných, klempířsky zpracovaných plechů na dřevěném bednění. Okna chrání kovové žaluzie, portály v přízemí jsou vybaveny venkovními výklopnými roletami (resp. markýzami).
„Stínicí prvky jsou řízeny centrálním automatickým systémem a jejich základní funkcí je chránit přirozeně větranou a chlazenou budovu před slunečním tepelným zářením,“ vysvětluje Petr Motýl, viceprezident společnosti Schneider Electric CZ, která měla inteligentní technologie na starosti. Centrální BMS (building management system), který zabezpečuje primárně komfort a kvalitu vzduchu ve vnitřních prostorách, je zde využit rovněž jako integrační centrála dalších technologií. Centrální software firmy Schneider Electric, tj. systém TAC Vista reguluje mimo jiné i chlazení budovy v letních měsících. To probíhá formou nočního nachlazování betonového skeletu, přičemž motory ovládající otevírání a zavírání oken jsou připojeny do Building Management Systému TAC Vista. Proces chlazení je tak plně automatizovaný.
Spotřeba energií se řídí obsazeností budovy
Vytápění je řešeno prostřednictvím výměníku pára/voda s ekvitermními okruhy ústředního topení kombinovaného s podlahovým vytápěním. V suterénu je umístěna centrální jednotka vzduchotechniky, která dodává vzduch do celé budovy i všech jednotlivých zón. V každé z více než čtyřiceti zón, do kterých je budova rozdělena, je řízena kvalita vzduchu zcela samostatně, a to škrcením přiváděného vzduchu z centrální vzduchotechniky.
Čidlo kvality vzduchu (detektor CO2) monitoruje a vyhodnocuje obsazení prostoru a podle toho reguluje energetickou spotřebu vzduchotechniky. Pokud v konkrétní zóně žádní lidé nejsou, řídicí systém TAC Vista uzavře klapku přívodu vzduchu a sníží tak celkový výkon. Dalším způsobem omezení spotřeby energie je centrální nastavení podle časových plánů výuky. Podle zaplnění jednotlivých místností pak systém automaticky reguluje vedle kvality vzduchu i jeho teplotu. Řídicí systém TAC Vista reguluje rovněž osvětlení budovy a optimalizuje tak i spotřebu elektrické energie vydávané na svícení. „Osvětlení v řízených prostorech je děleno do patnácti skupin a ovládat je možno jak celé skupiny, tak i jednotlivá svítidla,“ doplňuje Petr Motýl. Jednotlivé prostory jsou jednak vybaveny detektory přítomnosti osob a současně je časování osvětlení určováno také podle již zmíněných přednastavených časových plánů.
Po roce se ukáže
Osvětlení je však možné ovládat také ručně, systém pak monitoruje a reaguje na aktuální situaci. Pokud například někdo rozsvítí a následně zapomene zhasnout, systém po určitém čase přepne světlo opět do automatického režimu a po kontrole (ne)přítomnosti osob světlo vypne. „Reálnou hodnotu energetické náročnosti budovy Fakulty architektury získáme, stejně jako u všech ostatních nových budov, až po roce ostrého provozu,“ dodává Petr Motýl. Dále pak dodává: „Během celého životního cyklu domu je pro dosažení maximální energetické efektivity nezbytné nastavení jednotlivých systémů průběžně kontrolovat, seřizovat a měnit.“ Pravidelným odborným servisem lze podle Motýla dosáhnout ve spotřebách energií značných úspor a zajistit tak rychlejší návratnost celé investice. Schneider Electric bude zajišťovat nastavení a doladění všech systémů budovy architektury podle konkrétních potřeb a požadavků po dobu dvou let tak, aby byl provoz úsporný a současně velmi komfortní pro studenty.
CFO má kontinuální přehled o nákladech
Platforma TAC VISTA je součástí řešení EcoStruxure od firmy Schneider Electric. EcoStruxure je systémová architektura, která propojuje pět základních technologických okruhů: řízení budov a fyzickou bezpečnost, napájení, datová centra, řízení procesů a strojů. Architektura poskytuje nástroje pro řízení a monitorování všech energetických systémů v budovách, jako jsou například klimatizace, osvětlení, řízení motorů apod., a jednoduše a smysluplně integruje komunikaci mezi všemi těmito systémy. Majitel budovy, facility manager či finanční ředitel tak mají ucelený přehled o spotřebách všech energií v budově, aktuálnímu stavu všech systémů a uložených datech a díky přehledným reportům a výstupům mohou dále snižovat energetickou spotřebu a rychle reagovat na vzniklé problémy.
Možnosti dosažení úspor díky využití moderních inteligentních řídicích systémů budov se pohybují okolo 30 %. Propojením mezi řídicími systémy budov a IT vybavením je opět možné dosáhnout dalšího snížení energetických nákladů: například během nepřítomnosti osob v kanceláři lze nejen vypínat osvětlení, klimatizaci nebo topení, ale nově i vypnout PC, IP telefon, tiskárnu, FAX a další IT vybavení.
Zdroj: Schneider Electric
