Červen měsíc optimismu: ekonomický výhled BUSINESSEUROPE

Evropská unie se konsoliduje navzdory nejistotě, Česko patří při překování dopadů recese mezi úspěšnější.



V letošním roce se Evropská unie dočká jen mírného ekonomického růstu ve výši 1,1 % a v příštím roce se očekává 1,6% zvýšení hrubého domácího produktu. Taková je predikce Konfederace evropského podnikání (BUSINESSEUROPE) v jejím předevčírem zveřejněném červnovém výhledu ekonomického vývoje v Evropské unii (Economic Outlook – červen 2010). BUSINESSEUROPE zastupuje 40 národních zaměstnavatelských svazů zemí EU a také Norska a Švýcarska, jeho členem je i Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Již první polovině roku vykazuje ekonomika EU signály oživení podpořené zejména probouzením světového obchodu a průmyslové výroby. Tento proces provázejí však mnohá rizika. „Současné oživení bude oslabováno dluhovou krizí v řadě zemí EU, ale neočekává se, že by tato dluhová krize byla příčinou zvratu uvedeného vývoje,“ uvedl k Economic Outlook Oldřich Körner, analytik SP ČR a současně člen Ekonomického a finančního výboru BUSINESSEUROPE (ECOFIN).

 

Export je klíčem 

Ekonomický výhled poukazuje i na klíčovou roli vývozu z evropských zemí. „Hlavním tahounem mírného oživení je export, který má letos a v roce 2011 růst o pět procent,“ uvedl Oldřich Körner. Exportní výkonnost evropské ekonomiky by mělo zvýšit oslabování eura, i když bude doprovázeno poklesem důvěry v evropskou ekonomiku, což se může projevit ve vyšší rizikové prémii a větší volatilitě na finančních trzích. Vnitřní poptávka zatím není dostatečná.

Výhled BUSINESSEUROPE se zabývá i vývojem nezaměstnanosti. „Míra nezaměstnanosti v EU se usadila na hodnotách pod hranicí deseti procent a vykazuje značné regionální rozdíly. Její snižování v důsledku tvorby nových pracovních míst se očekává až koncem roku 2011,“ komentoval závěry Oldřich Körner. Podmínkou vzniku nových míst je rychlejší tempo růstu HDP. V zemích, které bojují s kombinací více makroekonomických nerovnováh, bude obrat k růstu zaměstnanosti trvat déle než u zemí s lepší makroekonomickou situací.

Evropští zaměstnavatelé nehledě na mírné oživování ekonomiky EU vnímají dopady recese. „Více než čtyři pětiny respondentů (82 %) upozorňují na přetrvávající špatný přístup k financím a 74 % poukazují na nedostatečné využití kapacit. Tyto negativní faktory ovlivňují investiční rozhodování zaměstnavatelů,“ uvedl Oldřich Körner.

 

Hrozbou je stav veřejných rozpočtů 

Evropský barometr upozornil, že země, které trpěly výraznějšími nerovnováhami, budou nést důsledky ekonomické recese déle než ostatní.

Za největší hrozbu pro nastupující oživení označili přitom podnikatelé EU situaci ve veřejných financích. „Konsolidace veřejných financí spojená s omezováním veřejné i soukromé poptávky spolu s vyššími náklady při získávání jak zahraničních, tak domácích finančních zdrojů pro ekonomický rozvoj a nižší důvěra investorů budou brzdou jejich exitu z krize a oživení na trhu práce,“ poznamenal k tomu Oldřich Körner. Rostoucí potřeba financování veřejného sektoru a nabídka státních dluhopisů zmenšuje prostor pro financování podnikatelského sektoru a zvyšuje jeho náklady, což má negativní dopad na investiční rozhodnutí podniků.

Jak vyplývá ze závěrů Economic Outlook, stabilizační výdaje lze akceptovat jen v souvislosti se získáním času na strukturální změny ekonomiky a odstraněním důsledků neefektivní státní správy. Konsolidace ekonomiky musí být kombinací politik na stabilizaci veřejných financí a podpory růstu a tvorby pracovních míst. Dodržování pravidel eurozóny musí být posíleno prostřednictvím dokonalejšího dozoru a lepší vymahatelnosti. Evropský byznys oceňuje roli a chování centrálních bank v poslední krizi a zejména jejich nezávislost.

Ve srovnání s ostatním světem budou zátěží nabídkové strany ekonomiky také projevy nepružnosti na trhu práce a zboží při podnikání. Významnou roli při obnově ekonomického růstu budou hrát inovace.

 

ČR se s dopady recese vypořádává úspěšně 

Co se týká České republiky při překonávání dopadů recese, Economic Outlook poukazuje na poměrně dobrá východiska její ekonomiky, která těží z výhody relativně vysoké odolnosti vůči krizi. „Česká republika má lepší šance překonat důsledky krize než země tzv. druhé kategorie, které trpí vysokou makroekonomickou nerovnováhou, zejména kombinací vysokého zadlužení veřejných financí, zahraničního zadlužení a vysoké nezaměstnanosti,“ uvedl Oldřich Körner. Do skupiny zranitelnějších tzv. druhé kategorie patří vedle známého Řecka, Itálie, Španělska, Portugalska nebo Maďarska také Belgie, Velká Británie, Francie nebo pobaltské státy.

Podle prognóz BUSINESSEUROPE se veřejné zadlužení ČR se v období 2008 – 2011 zvýší zhruba z 30 % HDP na 41 %, zatímco průměr jeho zvýšení zemí lepší tzv. první kategorie činí ve stejném období 14,76 % a průměr zemí zmíněné druhé kategorie dokonce 24,48 %. Zadlužení EU se ve stejném období zvýší z 60 % na přibližně 80 % HDP.

Rovněž vnější pozice ČR je navzdory dopadům krize příznivá, obchodní bilance v roce 2010 skončila historickým přebytkem a i letos směřuje k obdobnému výsledku. Úrovní nezaměstnanosti pod 9 % je ČR pod úrovní průměru EU s 10% mírou. Nicméně na trhu práce se očekává nejmenší progres při zlepšování situace české ekonomiky. Snižování počtu lidí bez práce se projeví zpožděním až po dosažení vyššího ekonomického růstu, než jaký se očekává letos.

 

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře