České dluhopisy válcují německé

Na Ježíška si sice ještě skoro dva týdny počkáme, na Ministerstvu financí ČR se ale už vánočního dárku dočkali: Výnos pětiletých českých státních dluhopisů v těchto dnech padá na 0,82 %. Věřte nebo ne, je tak dokonce nižší než u německých dluhopisů se stejnou splatností.



Že by snad české dluhopisy získaly větší punc bezpečnosti než německé? Jeden člověk mě dokonce předevčírem dlouze přesvědčoval, že je to známka, jak rychle si v zahraničí všimli nové české vlády. Aniž bych chtěl snižovat jeho naděje vkládané do nové vlády, je zřejmé, že za poklesem výnosů českých dluhopisů stojí něco úplně jiného. Devizové intervence totiž do malého českého rybníčku přilily okolo 200 miliard korun, za které ČNB před časem nakupovala eura ve snaze oslabit kurz koruny. A právě tyto peníze byly následně zčásti použity na nákup českých dluhopisů. A 200 miliard korun na českém trhu, kde dlouhodobě chybí kapitál, dokáže divy.

 

Co za tak prudkým pohybem ale může být?

Navíc už tu máme poslední měsíc v roce, kdy se do velkých obchodů pouští málokdo. Obchodní aktivita bývá v předvánočním období pravidelně hodně podprůměrná. Proto na finančních trzích můžeme vidět takové úkazy, jako právě včera. Koruna bez nějaké zásadní zprávy během okamžiku oslabila o deset haléřů na 27,56 CZK/EUR. V jednu chvíli tak byla nejslabší od března roku 2009. Během odpoledne ale zase dokázala část ztrát stáhnout, takže se toho vlastně moc nedělo. Co za tak prudkým pohybem ale může být? Pouze to, že si několik velkých obchodníků s hrůzou uvědomilo, že nás příští týden čeká zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB). Ve vzpomínce na listopadové jednání ČNB, kdy byly spuštěny devizové intervence, spekulanty jímá hrůza. Podle nás bude tentokrát jednání pánů a dámy z ČNB mnohem klidnější než to předchozí. Podmínky v české ekonomice se za ten měsíc a půl nezměnily tak zásadně, aby centrální bankéři změnili své názory na devizové intervence. Pokud by navíc ČNB již po měsíci a půl hýbala s intervenčním cílem, stala by se pro trhy naprosto nečitelnou. V příštích dnech proto počítáme plus minus se stagnací koruny. Předvánoční pohoda rozhodně nepanuje na akciových trzích. Ty v posledních dvou týdnech zažily největší propady od června. Americká centrální banka Fed totiž před investory položila zapeklitý rébus. Dočká se program kvantitativního uvolňování (QE) svého omezení ještě letos? Po posledních optimistických amerických datech tomu věří stále větší část investorů a zbavuje se svých akcií. Americkou centrální banku by v omezování programu QE navíc nebrzdily ani obavy, že v lednu vypukne další kolo tahanic o financování federální vlády. Američtí politici totiž tentokrát našli nečekaně brzy společnou řeč v rozpočtových otázkách.

 

Co se tedy ve středu večer stane?

V našich úvahách stále vítězí varianta, že Fed s utažením programu QE vyčká do příštího roku. Pokud by k tomuto kroku přistoupil nyní, výnosy amerických státních dluhopisů by mohly díky panice prudce vystřelit vzhůru. A to rozhodně není přáním americké centrální banky. Od výnosů státních dluhopisů se totiž odvíjí třeba některé hypoteční sazby. Prodražení hypoték by mohlo pořádně zkomplikovat ožívání americké ekonomiky. A to by pohřbilo všechno, co americká centrální banka od září loňského roku riskovala programem QE. Menší či větší výprodeje na akciových trzích ale budou pokračovat i na začátku příštího týdne.
Větší nervozita na trzích nakonec zlomila i euro. Dolar včera od rána posiloval na 1,372 USD/EUR. V několikaměsíčním horizontu bude dolar získávat navrch ještě výrazněji. Omezování programu kvantitativního uvolňování je pouze otázkou času. Navíc Evropská centrální banka je rozhodně blíže ke snižování svých úrokových sazeb než k jejich zpětnému zvyšování. Díky tomu dolar začne v příštím roce mazat své ztráty vůči euru.

Autor pracuje ve společnosti Next Finance s.r.o.

Úvodní foto: © aigarsr - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře