Čeští studenti prorokují EU rozpad a eura se štítí

Studenti ekonomických vysokých škol vidí budoucnost EU skepticky – téměř třetina z nich jí předpovídá zánik do deseti let. Zemím, které se dostaly do ekonomických potíží, jako například Řecko, by jich pomocnou ruku podalo jen 24 procent.



Nedůvěřivě se budoucí ekonomové navíc staví i k nahrazení české koruny eurem, se kterým vyslovilo souhlas jen 11 procent respondentů průzkumu společnosti KPMG Česká republika Co si myslí studenti. Zúčastnili se ho studenti ekonomických oborů Vysoké školy ekonomické v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Technické univerzity v Liberci.

Budoucí čeští ekonomové předpokládají, že eurozónu čeká velký zvrat. Podle průzkumu společnosti KPMG Česká republika nějakou změnu ve fungování Evropské unie v následující dekádě předpovídá 78 procent studentů.

„Evropská unie se již několik měsíců nachází v nelehké situaci – neshody ohledně půjčky Řecku, razantní úsporná opatření ve všech členských zemích, protesty, možná trochu překvapivé výsledky národních voleb. To jsou jen některé z faktorů, které celé uskupení znejišťují a odrážejí se i v názorech studentů,“ uvádí Jan Žůrek, řídící partner, KPMG Česká republika.

 

Řecko k slzám nedojímá a nad budoucností EU visí otazník 

Budoucnost EU bude v nejbližší době určovat vývoj v Řecku a dalších státech, které se dostaly do ekonomických problémů. To vyvolává diskusi, zda se mají těmto zemím poskytovat půjčky či odpouštět části dluhů a zda se má Česká republika na těchto krocích podílet. Čeští studenti mají v této otázce jasno – s pomocí zemím, jako je Řecko, jich souhlasí jen čtvrtina. 

V budoucnost Evropské unie studenti příliš nevěří a podle 31 procent z nich je nejpravděpodobnějším vývojovým scénářem do deseti let její rozpad. Dalších 16 procent očekává změnu počtu členů – ať už jejich snížení, nebo naopak rozšíření unie. V budoucnosti se ale může EU také změnit na zcela jiný typ organizace (podle šesti procent respondentů). V odpovědích proti sobě studenti stavěli zvýšení centralizace a vytvoření federace s jednotnou fiskální politikou, nebo naopak uvolnění vzájemné závislosti a vznik jen formálního uskupení. V prognózách se objevily i zmínky o možné změně rozložení mocenských sil, větší centralizaci nebo nadvládě Německa a Francie. 

Studenti intenzivně vnímají ekonomické problémy EU spojené se zadlužováním a zvyšujícími se rozdíly mezi jejími členy. Přesto se mezi nimi najdou tři procenta optimistů, kteří tipují dokonce posílení unie.

 

Česká republika bez eura 

Takzvaná řecká otázka se dotkla i tématu jednotné evropské měny, kterou v současnosti využívá již 17 z 27 členských států. Česká republika by se k nim však podle studentů připojovat neměla. Proti zavedení eura se vyslovila drtivá většina respondentů – celých 74 procent. „Tento výsledek odráží obecné protiunijní naladění české společnosti a rezonuje i s veřejným názorem ponechat si vlastní měnu a spíše se zaměřit na její posilování vůči euru i ostatním národním měnám,“ myslí si Jan Žůrek. Čtyři procenta studentů se proti euru postavila ještě razantněji a očekávají, že do deseti let se již používat vůbec nebude.

 

 

Zdroj: KPMG Česká republika

 

 

Úvodní foto: © auris - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře