Čtvrt milionu elektromobilů bude v ČR jezdit až po roce 2030, za západní Evropou máme zpoždění několik let

Elektromobilita neztrácí na významu, ale výrazný nástup v ČR se předpokládá až po roce 2020. Její rozvoj brzdí omezená nabídka elektromobilů, nízký počet nabíjecích stanic a malá zákaznická zkušenost. Při přirozeném tržním vývoji bez podpory státu nebo municipalit přepokládáme v České republice roční prodej cca. Bude 6 až 7 tis. elektromobilů a plug-in hybridů v roce 2020, což představuje cca 3 % celkového trhu. Máme několik let zpoždění oproti zemím západní Evropy, kde se tento podíl očekává na úrovni 5 až 10 %.



Až v roce 2030 dosáhnou elektromobily podílu cca. 20 % na prodejích nových osobních vozidel a lehkých užitkových vozů, celkově jich bude v ČR jezdit 250 000. Případná státní podpora může rozvoj elektromobility výrazně urychlit jak ilustrují příklady podpory vědy a výzkumu, rozvoje infrastruktury nebo koncového zákazníka ze zemí západní Evropy.

 

Až po roce 2020...

Elektromobilita je stále relevantním alternativním palivem budoucnosti, a to jak na celoevropské, tak i na lokální úrovni. "Elektromobilita bude získávat na významu, a to především z dlouhodobého hlediska. Hlavním důvodem je stále se zpřísňující legislativa ovlivňující emise CO2 nově prodaných vozidel v Evropské unii, která bude vyžadovat zavádění elektromobilů," říká Roland Zsilinszky, ředitel pražské kanceláře Roland Berger a dodává: "elektromobilita kromě výrazného snížení emisí CO2 přináší i výrazné snížení emisí oxidů dusíku, uhlovodíků a v neposlední řadě i hluku ve městech." K výraznějšímu rozvoji elektromobility v celoevropském kontextu dojde až po roce 2020, neboť bez masivnější elektrifikace již nebudou výrobci automobilů schopni dosáhnout nového emisního cíle pro rok 2025 na úrovni cca. 75 g CO2/ km v Evropě, který je v současné době diskutován.

 

V České republice je elektromobilita zatím v počátcích

"Existuje řada důvodů, proč elektromobilita neodstartovala v České republice dle očekávání. Mezi hlavní patří omezená nabídka a stále vysoká cena elektrovozidel, nedostatečná rychlodobíjecí infrastruktura či reálná zkušenost uživatelů. Všechna tato omezení ale mohou být ve střednědobém horizontu překonána," dodává Tomáš Chmelík, expert na elektromobilitu ze společnosti ČEZ a vedoucí skupiny elektromobilita v rámci Národního akčního plánu.

Elektromobilita je v České republice stále v počátcích a prodeje v řádu desítek kusů ročně společně s chybějící legislativním rámcem a velmi omezenou veřejnou infrastrukturou (počet rychlodobíjecích stanic nedosahuje ani dvojciferných hodnot) tento fakt pouze potvrzují. Z hlediska partnerů elektromobility je toto téma propagováno primárně energetickými společnostmi (např. ČEZ, PRE a RWE), které tuto tématiku aktivně komunikují potencionálním zákazníkům a budují základní infrastrukturu.

S aktuálně se rychle rozšiřující nabídkou elektrovozidel i v segmentu nižší střední třídy a dalším rozšiřováním infrastruktury (letos by se měla síť rychlodobíjecích stanic rozrůst o další desítky stanic) již lze hovořit o reálných začátcích elektromobility v České republice. Jan Sklenář, projektový manažer a expert na elektromobilitu ze společnosti Roland Berger proto dodává: "Elektromobilita je validní alternativní technologie pro Českou republiku - otázka je pouze kdy a ne jestli."

 

Masovější rozvoj elektromobility v ČR přijde...

Při přirozeném tržním vývoji bez podpory státu nebo municipalit, pak prodeje xEV dosáhnou do roku 2020 cca. 6-7 tis. ročně, což odpovídá zhruba 3 % celkových prodejů (a kumulovaně to do tohoto roku představuje cca 14-17 tis. na vozovém parku). Podíl čistých elektromobilů (EV) z tohoto celku bude v takovém případě přibližně cca. 40 %.

Z dlouhodobého pohledu dosáhnou xEV podílu cca. 20 % na prodejích nových osobních vozidel a lehkých užitkových vozů (tedy cca. 50 tis. prodaných vozidel ročně). Tyto hodnoty však nelze očekávat dříve než po roce 2030, kdy celkový elektromobilní vozový park v České republice bude představovat přibližně 250 tisíc xEV. Penetrace elektromobilů bude v České republice dosahovat zejména v dalších letech nižší úrovně, než v západních zemích EU, kde se pro rok 2020 očekává penetrace xEV mezi 5 a 10 %. Díky vyšší environmetální odpovědnosti jsou západní země EU oproti střední Evropě napřed rozvinutější infrastrukturou i řádově vyššími prodeji. Jan Sklenář doplňuje: "Dle předpokladů bude očekávaný vývoj v České republice o několik let zpožděný za zeměmi západní Evropy." Z hlediska zákazníků se očekává se, že hlavními zájemci o elektromobily budou v následujících letech především podniky, a to díky jejich uvažovaní v rovině TCO a efektivnějšímu plánování ročních nájezdů.

 

Podpora může mít velmi pozitivní dopad pro rozvoj

Řada států především v západní Evropě má definovanou strategii pro elektromobilitu, která určuje cíle a nástroje státu v této oblasti. Všeobecně existují tři základní přístupy k podpoře rozvoje elektromobility: podpora vědy a výzkumu, podpora budování infrastruktury a podpora koncových zákazníků, kde tato forma může mít jak nemonetární (např. používání pruhů pro bus/taxi), tak monetární charakter (např. nižší daň nebo příspěvek na nákup vozidla). Například sousední Německo podporuje vědu a výzkum z důvodu silné pozice automobilového průmyslu nebo Norsko podporuje koncové zákazníky, protože je velmi orientováno na kvalitu života ve městech. Elektromobilitu však nepodporují pouze státy, výraznou roli ale mohou hrát i regiony a municipality, například právě v oblasti nemonetárních pobídek či výstavby infrastruktury.

"Státní podpora může mít výrazný dopad na rozvoj elektromobility, jak můžeme vidět na některých zemích v západní Evropě, je ale nutné, aby byla vytvořena na míru lokálním podmínkám a byla uplatňována systematicky," uzavírá Zsilinszky. Státy s výraznou podporou jako třeba Norsko nebo Nizozemí již vykazují penetraci elektromobilů a plug-in hybridů 6 až 7 % na prodejích nových vozidel v roce 2013, což jsou hodnoty, které jsou v ČR očekávány za 5-10 let.

 

Elektromobilita jako perspektivní alternativní technologie

Elektromobilita a CNG (stlačený zemní plyn) jsou aktuálně dvě nejvíce pokročilé alternativní technologie pohonu vozidel a předpokládá se, že se v dalších letech budou spíše doplňovat než spolu soupeřit. Zatímco CNG je vhodné jakožto alternativa ke spalovacím motorům primárně při vyšších denních nájezdech, xEV (elektromobily a plug-in hybridy) budou dominovat alternativním pohonům při kratších denních nájezdech a spíše městském použití.

Tržní podíl CNG ve středním období poroste - ve srovnání s xEV vychází CNG technologie v současné době lépe z hlediska TCO (celkových nákladů vlastnictví), které jsou dány nižšími pořizovacími náklady a zejména nízkou spotřební daní ve srovnání s benzínem a naftou. I z tohoto důvodu automobilky v poslední době zařazují vozy na CNG do své modelové nabídky (např. Škoda Octavia G-Tec uvedená letos). Nicméně nepřepokládáme, že se z dlouhodobého hlediska CNG stane standardním (masově rozšířeným) palivem pro osobní vozy. Hlavním důvodem je vysoká hodnota případných daňových úlev při velkém rozšíření v porovnání s malým potenciálem redukce emisí CO2 (jsou pouze o zhruba 20 % nižší než u spalovacího motoru) a přetrvávající surovinové závislosti (dovoz plynu). Oproti tomu elektromobily budou v budoucnosti v porovnání s klasickými spalovacími motory těžit jak z nákladové výhodnosti (dané výrazně nižší spotřebou na úrovni 20 % nákladů spalovacího motoru a zejména v případě čistých elektromobilů i nákladům na údržbu), tak i z výrazného potenciálu snižovat emise CO2 (odvislého od způsobu výroby elektřiny, v podmínkách České republiky o až cca. 60 % oproti spalovacím motorům), nízké hlučnosti a výrazně nižších ostatních emisí, které automobily se spalovacím motorem produkují (např. NOx, HC).

 

 

 

 

 

 

 

 

Úvodní foto: © hfng - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře