Čtvrtina vrcholových manažerů pochybuje o budoucnosti eura

Podle průzkumu KPMG má téměř jedna čtvrtina (23 procent) vrcholových manažerů v Evropě a na Blízkém východě pochybnosti o budoucnosti jednotné evropské měny. Zda ve své stávající podobě euro přežije následujících pět let, si v ČR není jistá celá třetina vysoce postavených manažerů (33 procent).



Skepse respondentů je znát i v hodnocení pozice Evropy jako ekonomické a politické velmoci. Podle téměř dvou třetin všech dotázaných (64 procent) totiž Evropa postupně ztrácí na významu a její postavení bude v horizontu dalších desetiletí klesat. V České republice tento názor zastává dokonce 73 procent respondentů. 

Přesto mezi vrcholovými manažery celosvětově převažuje názor, že euro současnou krizi přečká a navzdory ekonomickým i politickým problémům starého kontinentu bude existovat i v roce 2016 (v regionu Evropa a Blízký východ jde o 64 procent manažerů, v Česku vidí osud eura pozitivně 58 procent oslovených). Zajímavé je, že řada dotázaných (13 procent) nemá na budoucnost jednotné evropské měny vyhraněný názor.

 

Vzhůru k asketismu 

Většina manažerů dále v průzkumu uvedla, že výrazně vnímá pokračující přesun sil směrem k rozvíjejícím se trhům. „V rámci globálního růstu by posilování rozvíjejících se trhů mohlo Evropě pomoci,“ říká Jan Žůrek, řídící partner společnosti KPMG Česká republika. Připouští však, že pokud bude chtít Evropa uspět, musí zásadně změnit svůj přístup: „Měla by se naučit žít střídměji, více zvažovat efektivitu a úspory. Změny se tak patrně nevyhnou ani jednotné evropské měně, ani formě poskytování dotací v eurozóně.“ 

Převážná část respondentů průzkumu napříč zeměmi a hospodářskými odvětvími je zároveň znepokojena nedávným zvýšením cen ropy a ostatních komodit. Celých 60 procent z nich se domnívá, že dramatický růst cen zpomalí hospodářské oživení.

 

Firmy budou snižovat své náklady 

Více než polovina dotázaných (51 procent) průzkumu Jak uspět v měnícím se světě považuje pro svou společnost za klíčovou změnu struktury obchodních aktivit, které povedou ke snížení nákladů. V tomto názoru panuje shoda i mezi zástupci firem v České republice, kde ji za podstatnou označilo 45 procent respondentů. „Dosud se společnosti většinou soustředily na osekávání svých provozních nákladů,“ komentuje výsledky Jan Žůrek a dodává: „To už ale nestačí. Firmy musí jít hlouběji do své struktury, aby dokázaly v období dalšího ekonomického růstu generovat větší zisk při zachování stávajících nákladů. Jinými slovy, aby bylo více muziky za stejné množství peněz.“

 

Recept českých manažerů: porozumět svým zákazníkům 

Na rozdíl od celkových výsledků průzkumu považují šéfové tuzemských firem za nejpodstatnější schopnost přizpůsobit se změnám chování zákazníků, na což se momentálně soustředí celých 63 procent z nich. Zatímco v souhrnných výsledcích byla tato oblast označena pouhými 24 procenty dotázaných. Z průzkumu vyplývá, že české firmy aktuálně řeší, jak navýšit své prodeje bez větších investic, a snaží se lépe porozumět stávajícím zákazníkům a jejich dynamicky se měnícímu chování. 

Mezi další priority patří u českých firem využití vlastních dat k efektivnějšímu strategickému plánování. Tuto oblast označilo 39 procent manažerů. Jestliže totiž firmy nedokážou beze zbytku vytěžit informace a data, která mají k dispozici, nejsou schopny správně identifikovat perspektivní oblasti svého podnikání, nebo naopak rozpoznat nedostatečné využívání vlastních zdrojů.

 

 Aleš Tůma, analytik Partners, odborník na investice, podílové fondy a makroekonomiku, včera k uvažovanému přijetí eura Českou republikou v roce 2016 uvedl:

„Česká ekonomika je s eurozónou velmi úzce spjatá, na druhou stranu „outsourcing“ měnové politiky do ECB by nepřinesl žádné hmatatelné výhody. Pouze bychom se museli podílet na – pravděpodobně stále větších a větších - záchranných balíčcích pro předlužené státy. Zůstat stranou ale vyžaduje sebedůvěru, že sami nebudeme v budoucnu nějaký ten balíček potřebovat. Což při stavu domácí politiky není garantováno.“

Tůmův komentář také navazuje na středeční prohlášení premiéra Petra Nečase (ODS), že ohledně přijetí eura není dobré v této době stanovovat jakýkoli konkrétní časový horizont. Jen několik dní před ním však Česká národní banka (ČNB) zveřejnila prognózu, že už příští rok nejspíš splníme většinu maastrichtských kritérií, díky čemuž můžeme udělat poslední krok k budoucímu přijetí eura. Komentář vychází také z údajů publikovaných na serveru Novinky.cz.

 

 

Zdroj: KPMG, Partners

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře