Daně z příjmů ve střední a východní Evropě letos klesají, DPH ale stoupá

Studie Mazars “Central Eastern European Tax Brochure 2014” se zabývá daňovým prostředím v patnácti státech regionu.



Ekonomická krize zostřila v regionu střední a východní Evropy boj o zahraniční investory. Většina z 15 států regionu střední a východní Evropy v roce 2014 snížila sazbu daně z příjmu právnických osob, zatímco DPH v mnoha z nich stoupala. Kdo snížil daně nejvíce a které země je naopak zvýšily? Na tuto otázku odpovídá studie společnosti Mazars s názvem “Central Eastern European Tax Brochure 2014”, která se zabývá daňovým prostředím a umožňuje porovnání základních parametrů daňových systémů v následujících zemích: Rakousko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Makedonie, Černá Hora, Polsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Ukrajina.

 

Ve hře jsou i sektorové daně

Podle studie období před krizí charakterizovala daňová konkurence mezi státy v regionu, stejně tak jako mezi celým regionem a ostatními státy Evropské unie. Avšak v posledních letech se většina zemí pustila do nastavení daňového systému, který pomáhá snížit rozpočtový deficit a současně zabezpečit optimální prostředí pro investice. Zatímco některé státy se snažily snižovat své rozpočtové deficity zvyšováním spotřebních daní, jiné se zaměřily na daně z příjmů či DPH. Některé státy dokonce zavedly nové tzv. sektorové daně. Důsledkem výše uvedených daňových změn byl pokles průměrných rozpočtových deficitů v porovnání s předchozími lety.

Některé státy jako například Maďarsko a Rumunsko si zvolily snížení daní z příjmů a zvýšení nepřímých daní za způsob, jak snížit dopady krize. Jiné země jako například Slovensko si vybraly odlišný přístup a naopak zvýšily daně z příjmů fyzických a právnických osob. Mezi ty, které se rozhodly zvýšit sazbu DPH ve snaze zmírnit rozpočtové problémy, patří Chorvatsko a Srbsko, které zvýšily sníženou sazbu, Slovinsko a Černá Hora naopak zvýšily základní sazbu DPH.

Pokud jde o atraktivitu a konkurenceschopnost...

V České republice od ledna 2014 zůstává na stejné úrovni daň z příjmů fyzických osob (15 %) i daň z příjmů právnických osob (19 %). Naopak se v roce 2014 opět zvýšilo zdanění práce.

"Zdanění práce zůstává vysoké, Česká republika je stále zemí s téměř nejvyššími celkovými náklady zaměstnavatele na zaměstnance, což je způsobeno zejména výší povinných odvodů zaměstnavatele na pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění,“ říká manažerka daňového poradenství Mazars Gabriela Ivanco a dodává: „Dále k tomuto značnému nepoměru mezi celkovými náklady zaměstnavatele na zaměstnance a čistou mzdou tohoto zaměstnance přispívá koncepce superhrubé mzdy, kdy je aplikována sice poměrně nízká sazba daně z příjmů fyzických osob, ale uplatní se na naopak relativně vysoký základ daně.“

Nejvyšší sazbu DPH, a to 27 %, má Maďarsko. Tato sazba je o mnoho vyšší, než je regionální průměr - 21 %. Z hlediska daní z příjmu právnických osob má nejvyšší sazbu na úrovni 26 % Řecko. Naopak nejnižší míru zdanění v této oblasti má Černá Hora, a to na úrovni pouhých 9 %, zatímco regionální průměr je 17%. Pokud docházelo k úpravám v oblasti daní z příjmů právnických osob ve státech regionu v roce 2014, tak většinou směrem dolů. Například Ukrajina snížila od roku 2007 sazbu daně z příjmu už o celých devět procentních bodů!

Pokud jde o atraktivitu a konkurenceschopnost v oblasti přímých zahraničních investic, je velmi důležité, aby investoři byli schopní porovnat náklady na pracovní sílu. To je však poměrně složité, neboť nově zavedené daňové úlevy a změny v systémech sociálního a zdravotního pojištění takovéto porovnání velmi znepřehledňují.

 

Snižování rozdílů zdanění mezi zaměstnanci a OSVČ?

V reakci na krizi mnoho zemí zavedlo opatření (nové typy daní a odvodů), které investory přímo odrazují. Nejtypičtějším příkladem je například sektorová daň, která byla zavedena v Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku.

Evropská komise dlouhodobě doporučuje řadě států regionu, včetně České republiky, zjednodušit daňový systém, což by mělo snížit náklady na samotný výběr daní. V materiálu určeném pro ČR, který komise zveřejnila 2. června, radí zaměřit se především na zjednodušení v oblasti výběru DPH. Podle tohoto stanoviska by se také ČR měla lépe sladit daň z příjmů se zdravotními a sociálními odvody a snížit vysoké daňové zatížení práce, především u nízkopříjmových skupin. Uvedený materiál také zmiňuje potřebu dalšího snižování rozdílů zdanění mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) či potřebu přesunout zdanění do oblastí, které méně poškozují růst, například v podobě ekologické daně či daně z bydlení.

ČTĚTE TAKÉ:

→ Tři novely zákona o DPH s účinností od 1. ledna 2015
V průběhu roku 2014 předložilo ministerstvo financí tři návrhy novel zákona o dani z přidané hodnoty, které by měly nabýt účinnosti od 1. ledna příštího roku.

→ V registru nespolehlivých plátců DPH uvízlo pohříchu třináct velkých ryb
Registr nespolehlivých plátců DPH, který vznikl jako opatření proti daňovým únikům, a po roce a půl fungování postupně začíná plnit svou funkci. 

Úvodní foto: © OutStyle - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře