Firmy navzdory krizi zachovaly benefity pro své zaměstnance

Mobilní telefon začíná postavení benefitu ztrácet, což souvisí s rušením pevných linek, kdy se mobil stává standardním pracovním nástrojem zaměstnance. Zajímavá situace nastala ohledně nabídky služebních vozidel. Zatímco dříve bylo firemní auto běžným vybavením středního a vyššího managementu, dnes je poskytováno jen těm, kdo je nutně potřebují k pracovnímu výkonu.



Ačkoliv se stále hovoří o tom, že krize nekončí, domácí spotřeba neroste a zaměstnanost neklesá, firmám se daří držet výhody, jež zaměstnancům poskytují. Jde o zaměstnanecké benefity. Jak vyplynulo z pravidelného průzkumu ING pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR, procento firem poskytujících zaměstnanecké benefity neklesá. Ze 155 dotázaných českých firem jich poskytuje například služební mobil celých 87 procent, což je o 12 procent více než vloni. Dá se říci, že z mobilu se stává standard.

 

Jazykové kurzy jsou redukovány nejdříve

Přestože ekonomická situace většiny tuzemských společností nevykazuje letos známky výrazného zlepšení, nabídka zaměstnaneckých benefitů se oproti loňskému roku rozrostla. V současnosti firmy nabízejí v průměru deset benefitů, ty v lepší kondici či s větším počtem zaměstnanců dokonce jedenáct. Mezi top benefity se dlouhodobě drží mobilní telefon a vzdělávání, které svým zaměstnancům poskytuje 87, respektive 85 procent firem. Stejně jako v předchozím roce pak vzdělávání vykazuje největší dynamiku růstu a 14 procent firem jej plánuje rozšiřovat. Nicméně je pravdou, že při šetření výdajů je plošné vzdělávání zaměstnanců, například formou jazykových kurzů, redukováno nejdříve. „Neposkytujeme každému zaměstnanci částku na vzdělávání jako plošný benefit. Školení vychází z potřeb plnění kvalifikací, strategických zadání, potřeb jednotlivých útvarů k naplňování jejich cílů. Nicméně v rámci benefitů dáváme zaměstnancům i osobní účet, jehož čerpání si mohou zvolit flexibilně – a v nabízených možnostech je vedle kultury, sportu, rekreace a zdraví také vzdělávání,“ potvrzuje tisková mluvčí společnosti ČEZ Barbora Půlpánová. Řada firem tedy spíše zefektivňuje systém vzdělávání, tak, aby bylo poskytováno těm pracovníkům, kteří jej opravdu k výkonu své práce potřebují.

 

Efektivita služby je na prvním místě 

“Ve skupině RWE v ČR máme propracovaný systém vzdělávání, který je úzce propojen s hodnocením dovedností a pracovního výkonu zaměstnanců. Na jeho základě si každý zaměstnanec nastavuje roční individuální rozvojový plán. Rozpočet pro vzdělávání je distribuován manažerům v elektronické aplikaci, což umožňuje efektivní využívání finančních prostředků a zpětnou kontrolu nad jejich čerpáním,“ uvádí Jiří Wrobel, Manager PR & Events RWE Česká republika a.s. Jiná situace je ve firmách působících ve stavebnictví. Zde je vzdělávání poskytováno ve velké míře jako povinné ze zákona (specifika stavebnictví...) a ostatní je pojato efektivně. „Využíváme ve velké míře vlastní vzdělávací projekty pro vybrané kategorie zaměstnanců s využitím zaměstnanců jako interních lektorů, to vede také ke snižování nákladů,“ přiznává vedoucí útvaru pracovněprávních vztahů společnosti Metrostav a.s. Martina Zrcková. „Vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovníků je pro firmu klíčem, jak čelit konkurenci a jak dosahovat růstu. Zaměstnanci je touto formou navíc vysílán signál, že s ním zaměstnavatel počítá i do budoucna, a to se v této době velmi cení,“ míní Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost.

 

Služební auta nejsou standardem 

Nabídka zaměstnaneckých benefitů reaguje ale i na další aktuální potřeby firem. „Mobilní telefon začíná postavení benefitu postupně ztrácet. Souvisí to především s rušením pevných linek, kdy se tak mobilní telefon stává standardním pracovním nástrojem zaměstnance. Zajímavá situace nastala i v případě nabídky služebních vozidel. Zatímco v minulosti bylo služební auto poměrně běžným vybavením středního a vyššího managementu, dnes je poskytováno pouze těm, kdo je nezbytně potřebují k výkonu pracovní činnosti,“ dodává Radek Špicar. Služební vůz v současnosti poskytují tři čtvrtiny společností, přičemž na pomyslném žebříčku oblíbenosti ho letos předběhly ještě stravenky a pitný režim (shodně 82 procent).

 

Už jste dostali regenerační poukázku?  

Podle průzkumu se Top benefity příliš nemění – patří mezi ně mobilní telefon a vzdělávání, jehož význam i nadále poroste, a stále populární stravenky. Zatímco zaměstnanci v RWE nejvíce využívají příspěvku na doplňkové penzijní spoření, zaměstnanci ČEZ si nejvíce cení a využívají benefitu stravování. Otázkou je, zda uvedené benefity jsou poskytovány bez rozdílu jak manažerům, tak zaměstnancům. To z výzkumu sice nevyplývá, ovšem je jasné, že situace se v jednotlivých firmách liší. „Společnost RWE umožňuje svým vrcholovým manažerům navíc využívat služební vozidlo k soukromým účelům, manažeři jsou úrazově pojištěni a mohou využívat nadstandardní zdravotní péči u smluvních partnerů. U nás benefity v kolektivní smlouvě platí pro všechny plošně – zaměstnance i manažery,“ sdělila Půlpánová. „Naši manažeři nemají nárok na regenerační poukázky, ale vybraní mají nárok na služební automobil, notebook, benefity jsou odstupňované spíše podle doby trvání pracovního poměru,“uvedla Zrcková.

 

Benefity něco stojí 

Výše benefitů bývá odstupňována, často jde o procento z platu, některé firmy poskytují částku na zaměstnance. „Příspěvek na benefity je pro zaměstnance 27 tisíc korun na rok. Zaměstnanci, kteří mají status osoby se zdravotním postižením, ještě navíc dostávají roční příspěvek tři tisíce korun. Do zaměstnanců, vzhledem k jejich počtu, je touto formou investován rozpočet ve výši desítek milionů korun,“ přiznal Jiří Wrobel ze společnost RWE Česká republika. Podle Tomáše Saláka ze společnosti SIEMENS se tato částka pohybuje do 10 tisíc na zaměstnance, běžně se prý pohybuje mezi 10 až 20 procenty z platu zaměstnance. Potvrdila to i Barbora Hanzlíková ze společnost Škoda.

Poklesl zájem o penzijní spoření 

Zatímco zájem o životní pojištění vzrostl ve srovnání s loňskem o deset procent, jediný pokles zaznamenal příspěvek na spoření na penzi. Jeho penetrace se dlouhodobě pohybuje kolem 70 % společností, letos poprvé poklesla na 68 %. Podepsala se na tom penzijní reforma. Se zájmem o vstup do tzv. II. pilíře se setkala pouhá pětina firem, a to většinou u méně než 5 procent zaměstnanců. „Penzijní připojištění patřilo po mnoho let k benefitům, jejichž popularita rostla. Letos poprvé jsme zaznamenali pokles. Pojistné produkty jsou však již nedílnou součástí nabídky firem a zájem se tak od zajištění na penzi přesunul k ochraně života před nepředvídatelnými událostmi a vytváření rezerv,“ komentovala výsledky Kateřina Štěrbová, ředitelka Employee Benefits ING Pojišťovny. To se týká především životního pojištění, které zaznamenalo v meziročním srovnání 10procentní nárůst. Aktuálně na něj v rámci nabídky zaměstnaneckých benefitů přispívá 53 procent společností. Penzijní připojištění nabízí o 6 procent méně společností než loni, celkem 68 procent firem.

Navíc nejistá budoucnost nového důchodového systému odradila mnohé od II. pilíře, do kterého u 79 procent firem nevstoupil žádný zaměstnanec. Růst o deset procentních bodů naopak zaznamenalo životní pojištění, se kterým se setkáme již u 53 procent společností.

 

Paleta benefitů je pestrá až přepestrá 

„Základní benefity jsou stravenky, týden dovolené navíc, téměř ke všem pozicím mobil s diferencovaným tarifem, příspěvek na penzijní připojištění a poukázka na regeneraci, na níž ovšem nemají nárok manažeři od středního managementu. Při pracovním výročí a při odchodu do starobního důchodu dostávají naši zaměstnanci odměny,“ vypočítává vedoucí útvaru pracovněprávních vztahů společnosti Metrostav M. Zrcková. Vloni společnost RWE zaměstnancům zpřístupnila RWE Benefitní Portál, ve kterém má každý přidělené body, za které si může sám vybírat a nakupovat své benefity na principu e-shopu. V nabídce je příspěvek na doplňkové penzijní spoření, životní pojištění, jazyková výuka nebo jiné volnočasové aktivity, jako jsou poukázky na sport, dovolenou, kulturu či nákup v optice nebo v lékárně. Meziročně tak například vzrostla nabídka příspěvků na kulturu z 33 na 41 procent.

 

Sick days jsou více než trendy

Vedle stálých výhod české firmy začínají svým zaměstnancům nabízet i méně tradiční benefity. Do nabídky se dostávají i méně obvyklé benefity, trendem jsou sick days či benefity související s legislativními změnami, například lékařské prohlídky, případně nabídka závodní mateřské školky. „Hitem se stávají tzv. sick days, neboli dny volna, které si zaměstnanci neodečítají z dovolené a zároveň jim umožní nevybírat si nemocenskou. Tento benefit u nás využívá již třetina firem,“ poznamenal Radek Špicar a uzavřel: „Jistě zajímavý je trend nárůstu počtu firem, které poskytují svým zaměstnancům 13. plat. Jejich 39% podíl koresponduje se stejným 39% podílem firem, které podle našeho červnového konjunkturálního zjištění letos očekávají nárůst zakázek.

 

 

Úvodní foto: © LUCKAS - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře