Flash odhad HDP: čeká snad zboží z dovozu ve skladech na Ježíška?

Výkonnost České republiky podle výše hrubého domácího produktu se ve třetím čtvrtletí proti předchozímu období zlepšila, ovšem ekonomika na to potřebovala tři pracovní dny navíc.



Právě výše zmiňované tři pracovní dny navíc způsobily, že proti druhému čtvrtletí byl HDP vyšší o 0,4 %. Pokud však o jejich dopad výsledek očistíme, klesl výkon české ekonomiky o půl procenta a proti stejnému období loňského roku o 1,6 %. Jak je možné, že tento výsledek dosud neodráží zřetelné signály zlepšování patrné v posledních měsících?

 

Drahomíra Dubská Produkt se snížil...

Zlepšující se průmysl, v trendu ožívající maloobchodní tržby, narůstající počty zaměstnanců, sílící důvěra v ekonomiku ze strany firem i spotřebitelů, zvětšující se zásoba práce podle nových objednávek ze zahraničí i z tuzemska nebo i rostoucí dovozy dokládající domněnku, že domácí poptávka vstává z mrtvých – ani tento výčet pozitiv ve svém úhrnu nestačil. HDP při očištění o sezónnost a nestejný počet pracovních dní se po růstu ve druhém čtvrtletí ale v období od července do září reálně opět snížil.

 

Zahraniční obchod růstu HDP ubral 

Zahraniční obchod těžící z příznivého vývoje zahraniční poptávky – ale jak je zřejmé, i z oživující poptávky domácí (!)– vykázal v reálném vyjádření pro HDP nepříznivý vývoj. Export zboží sice meziročně reálně stoupl o 1,2 % a dále tak zrychlil oproti přírůstku o 0,3 % ve druhém čtvrtletí. Významně ovšem v reálných podmínkách stoupl i dovoz (+2,7 %), který byl naopak ještě ve druhém čtvrtletí meziročně o dvě procenta níž a v prvních třech měsících dokonce o 3,8 %. A protože o výsledku zahraničního obchodu rozhoduje jeho saldo, byl přebytek obchodní bilance proti druhému čtvrtletí v reálném vyjádření tenčí. Jak to číst? Na jedné straně je samozřejmě dobré, že domácí trh ožívá a zboží z dovozu „potřebuje“. Je však možné, že se ocitáme v jakési mezifázi, kdy je zboží z dovozu pořizováno zřejmě ve větším rozsahu „na sklad“ a k jeho transformaci do hrubé přidané hodnoty dojde až v následujících měsících. Tuto myšlenku podporuje růst důvěry podnikatelů i spotřebitelů v ekonomiku, která se prudce zvedla zejména v září a říjnu. Na druhou stranu pak nynější oslabení kurzu korun po devizových intervencích jeho zamýšlené držení na významně slabší úrovni než před zásahem pochopitelně dovozy do ČR zdraží, což se může se projevit na jejich dosud pozorované intenzitě.

 

Investice neožily 

Výsledek zahraničního obchodu za třetí čtvrtletí tak byl jeden z faktorů, který stál v tomto období za vykázaným snížením HDP v reálném vyjádření. Tím druhým byly opět investice. Jejich nedostatek zejména ve stavebnictví ukazuje na dlouhodobé problémy s financováním především veřejných stavebních zakázek, na nichž je produkce českého stavebnictví založena především. Přidaná hodnota v tomto odvětví je v meziročních poklesech podle sezónně očištěných dat reálně již jedenácté čtvrtletí v řadě. Stejně tak dlouho je tomu i v jejím vyjádření za pomoci běžných cen, kde jsou propady ještě hlubší než poklesy v reálném vyjádření – ukazuje to zoufalou snahu stavbařů získat zakázky za pomoci výrazně nižších cen, zatím však neúspěšnou. Podle tvůrců dat však byla ve třetím čtvrtletí slabá i aktivita v pořizování strojních investic.   

 

Silný je především zpracovatelský průmysl 

Jestliže v prvním i druhém čtvrtletí byl vývoj hrubé přidané hodnoty v ČR postaven téměř výlučně na jejím růstu v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (+9 %, resp. +15,8 % meziročně), bez něhož by byl její pokles podstatně hlubší a nikoli jen -1,7 %, resp. -1,8 %, třetí čtvrtletí již zaznamenalo v tomto důležitém odvětví finančních služeb pokles. Ten však kromě již zmíněného stavebnictví postihl podle údajů z bleskového odhadu HDP také zemědělství, energetiku a obchod. Meziročně níž byly v sezónním očištění vykázány i dopravní výkony, přestože statistiky tržeb vykazovaly silný růst. Zpracovatelský průmysl však po čtyřech kvartálech poklesu výkonnosti podle hrubé přidané hodnoty ve třetím čtvrtletí ovlivnil její vývoj pozitivně. Projevil se zde příznivě především rostoucí zahraniční poptávky.

 

Role tří pracovních dní navíc 

Překvapivé číslo o HDP ve třetím čtvrtletí ukázalo, jak silný má vliv srovnatelnost vykázaných výsledků. Pokud se podle národního účetnictví v konstrukci výkonnosti ekonomiky přepočte HDP na stejný počet pracovních dní, pak z právě zveřejněných dat plyne, že každý ze tří pracovních dnů navíc v letošním třetím čtvrtletí oproti stejnému období loni „ubral“ HDP očištěnému o vliv cen, sezónnosti a kalendářních variací 0,3 procentního bodu.

 

 

Úvodní foto: © Maruba - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře