Fotovoltaika: solární baroni mohou nerušeně relaxovat v soláriích

Anonymní akcie na doručitele jsou dnes všude chápany v první řadě jako nástroj legalizace výnosů organizovaného zločinu a korupce, a proto jsou v civilizovaném světě zakázány. Tyto akcie jsou povoleny jen ve třech zemích světa: v České republice, Marshallových ostrovech a na Nauru.



Na počátku roku 2013 jsme si již nemohli nevšimnout, že platíme za elektřinu stále více. Z toho zvyšování ceny se stalo již zvykové právo. Nemalou měrou k tomu přispěl záhadný solární boom v letech 2009 a 2010. Průměrnou českou domácnost přijde provoz solárních elektráren na 712 korun ročně. ČEZ si u běžného tarifu účtuje 12,5 % ceny na obnovitelné zdroje, z čehož solární energie tvoří dominantní většinu. Cena energie se však promítá do všech jiných cen a vstupů ve všech komoditách. Je tedy záhadou, co vlastně Energetický regulační úřad (ERÚ) v těch letech reguloval. V ČR připadá nyní na jednoho občana jeden fotovoltaický panel. Rychle jsme se stali nejen korupční, nýbrž i solární velmocí.

 

Kdo tedy na tom všem vydělal?

V roce 2010 byla výkupní cena za megawatthodinu 12 510 Kč, a to u nově připojených zdrojů nad 100 kilowatů. Tato cena byla garantována zákonem na dobu dvaceti let s tím, že bude ročně klesat o 5 %. Ti, kteří se nestihli připojit do konce roku 2010, měli již smůlu. Stát ex post zasáhl. Výkupní ceny klesly z 12 510 Kč za megawatthodinu na 5 500 Kč. A k tomu se přidala srážková daň ve výši 26 %.

„Solární barony“ z let 2009 a 2010 to však vůbec netrápí. Ti už mají svůj „vejvar“ pečlivě odkloněn. Krajinu hyzdí předražené a nekvalitní čínské panely, narychlo montované v letech fotovoltaického šílenství. A to mnohdy jako černé stavby na zemědělské půdě, které pak někdo dodatečně legalizoval. Kdo tedy na tom všem vydělal? Někteří obchodníci, některé montážní firmy, ale především velcí investoři („solární baroni“) a svým způsobem i energetičtí giganti, jako je J&T (respektive EPH), Pražská energetika a ČEZ. Tehdejší šéf Energetického regulačního úřadu pan Fiřt tvrdí, že všechna rozhodnutí jeho úřadu byla v souladu s platným zákonem. A to je jádro pudla.

 

Kdo a proč hlasoval?

Jak se to vlastně stalo, že Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR prošel zákon, který stanovoval úplně jinou výkupní cenu, než tu, kterou původně doporučovalo Ministerstvo průmyslu ČR a dokonce také i již zmiňovaný ERÚ? Kdo byl předkladatelem zákona? Jak vypadalo hlasování? Není zde náhodou ukryta přímá vazba na záhadné „solární barony“, kteří jsou zahaleni v anonymních akciovkách s akciemi na doručitele?

Anonymní akcie na doručitele jsou dnes všude chápany v první řadě jako nástroj legalizace výnosů organizovaného zločinu a korupce, a proto jsou v civilizovaném světě zakázány. Tyto akcie jsou povoleny jen ve třech zemích světa: v České republice, Marshallových ostrovech a Nauru. Komentáře netřeba. A kdyby náhodou, pak by mohla na řadu přijít nějaká ta amnestie či milost. Lidi se uskromní a „solární baroni“ si budou mlaskat.

 

Architektura v peněženkách

Mám je jeden návrh. Podívejme se tedy na to, kdo a jak tehdy hlasoval. A navrhněme těm dotyčným poslancům návštěvu na detektoru lži. Otázka by pro ně byla jednoduchá. Mimochodem, jsou to ti, kteří slibovali, že budou sloužit lidu. Co myslíte? Byla to jenom hloupá chyba anebo rafinovaný úmysl?

Nic proti přiměřeným vstupům obnovitelných zdrojů, ale o to tady vůbec nejde. Spíše jsme svědky pořádného mega tunelu do našich peněženek.

 

Autor je předsedou strany Občané.cz

Úvodní foto: © lunamarina - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře