Hlavním důvodem daňové nejistoty jsou časté změny daňových zákonů

Podle aktuálního průzkumu společnosti Deloitte se více než polovina českých společností domnívá, že nízká míra daňové jistoty ovlivňuje nebo dokonce poškozuje jejich podnikání. Jako hlavní příčinu přitom uvádějí neustálé změny legislativy. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi velkými firmami v regionu EMEA včetně ČR.



Společnost Deloitte provedla opět po dvou letech průzkum vnímání daňové jistoty mezi daňovými poplatníky. Díky úzké spolupráci členských firem Deloitte v tomto regionu se pomocí on-line průzkumu zúčastnilo během června 2012 celkem 1328 respondentů z 24 zemí: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Keňa, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Nigérie, Nizozemí Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Švédsko a Švýcarsko.

„Pro společnosti je daňová jistota důležitým aspektem při rozhodování o umístění nebo rozšíření jejich investic. Právě proto se náš aktuální průzkum zjišťování daňové jistoty zabývá. Z něj vyplývá, že každého druhého respondenta daňová nejistota negativně ovlivňuje nebo dokonce poškozuje jeho podnikatelskou činnost,“ uvedl vedoucí partner daňového a právního oddělení Deloitte v ČR Tomas Seidl.

 

Průzkum se letos zaměřil na čtyři klíčové oblasti:

1          Vztah s finančními úřady

2          Daňové kontroly

3          Vnímání daňové jistoty

4          Závazná posouzení

 

Vztah s finančními/daňovými úřady 

Z výsledků průzkumu, který Deloitte realizoval v celém regionu EMEA, celkově vyplynulo, že společnosti mají dobrý vztah se svými daňovými úřady. Téměř dvě třetiny (65 %) respondentů popsaly svůj vztah jako dobrý a více než čtvrtina (27 %) ho ohodnotila jako velice dobrý. Více než 15 % respondentů v Rakousku, Itálii, Polsku, Rumunsku a Rusku však považuje svůj vztah s daňovými úřady za špatný či velmi špatný. 

Daňoví poplatníci v regionu EMEA zároveň naznačili, že kvalita vztahu jejich společnosti s lokálními daňovými úřady závisí na konkrétním oddělení místního daňového úřadu, se kterým potřebují spolupracovat. Toto se vztahuje především na oddělení zaměřená na daně z příjmů právnických osob – více než 21 % respondentů s tímto oddělením mělo problémy, za ním následovalo oddělení DPH, se kterým mělo problémy téměř 20 % respondentů. V rámci regionu EMEA považuje svůj vztah s finančními úřady za velmi dobrý až dobrý 92 % dotázaných. „Pokud se podíváme na výsledky pouze za Českou republiku, zjistíme, že svůj vztah s  finančními úřady za velmi dobrý až dobrý  považuje 96 % českých respondentů,“ dodává k výsledkům průzkumu Radka Mašková, ředitelka v daňovém oddělení společnosti Deloitte. 

Na otázku v jaké daňové oblasti je vztah respondentů s finančním úřadem komplikovaný, odpověděli respondenti v  rámci regionu EMEA, že nejčastější komplikace se objevují v oblasti daně z příjmů a dále v oblasti DPH. Ne jinak je tomu, pokud se podíváme na data pouze za Českou republiku. I zde označili respondenti za oblast, která je pro ně ve vztahu k finančnímu úřadu nejkomplikovanější, právě daně z příjmů a DPH. V další otázce jsme žádali respondenty, zda mohou porovnat svůj vztah s finančním úřadem ve své zemi a svůj vztah s finančním úřadem v zahraničí. Více než třetina respondentů (38 %) odpověděla, že nemá ani lepší, ani horší vztah s finančním úřadem v zahraniční než ve své zemi, čtvrtina (23 %) se domnívá, že ve své zemi má se správcem daně lepší vztah. Naopak 12 % má lepší vztah s finančními úřady v zahraničí.

 

Češi mají něco extra

„U českých respondentů se poměr odpovědí lišil. Polovina dotázaných z České republiky (49 %) uvedla, že neví, pouze 4 % českých respondentů má se svým finančním úřadem horší vztah než s finančním úřadem v zahraničí. Pětina českých respondentů (18 %) říká, že má s českým finančním úřadem lepší vztah než se zahraničním finančním úřadem a zbytek se domnívá, že má vztah s touto institucí v České republice a v zahraničí stejný,“ doplňuje Radka Mašková. 

Zajímavá byla i otázka o poskytování informací správci daně v elektronické podobě. V rámci EMEA odpovědělo 83 % respondentů, že finanční úřad umožňuje poskytování informací v elektronické podobě. Na druhou stranu, na otázku, zda v posledních dvou letech správce daně požadoval poskytnutí informací v elektronické podobě, odpovědělo kladně pouze 61 % respondentů, přičemž z toho pouze 37 % uvedlo, že finanční úřad požaduje informace v elektronické podobě pravidelně. „Při pohledu na čísla týkající se České republiky je možné říci, že Česká republika drží v této oblasti krok s ostatními zeměmi EMEA. V České republice dokonce 40 % respondentů uvedlo, že správce daně informace v elektronické podobě požaduje,“ dodala Radka Mašková.

 

Daňové kontroly 

Průzkum byl zároveň zaměřen na oblast daňové kontroly. Stejně jako před dvěma lety respondenti potvrdili, že nejvíce daňových kontrol v zemích EMEA probíhá v oblasti DPH. Tato oblast je však velmi blízko následována oblastí daně z příjmů. Více než polovina respondentů (53 %) uvedla, že za poslední rok se intenzita daňových kontrol nezměnila. Pouze pětina (21 %) se domnívá, že správci daně byli aktivnější.

V dotazníku jsme se rovněž ptali, zda respondenti mají otevřené případy se správcem daně déle než dva roky. „V rámci regionu EMEA odpověděla většina respondentů, že ne (55 %), naopak 37 % respondentů potvrdilo, že ano. V této otázce vystavili čeští respondenti českým finančním úřadům dobré vysvědčení, když uvedli, že pouze desetina případů trvá déle než dva roky. Otázkou však zůstává, jestli toto pozitivní hodnocení nesouvisí s nízkou či málo důslednou kontrolní činností správců daně v České republice, na to už bohužel náš průzkum neodpověděl,“ uvedl vedoucí partner daňového a právního oddělení Deloitte v ČR Tomas Seidl.

 

Nevyzpatatelá EMEA

Na otázku, zda jsou společnosti připraveny se soudit, odpověděli respondenti na úrovni EMEA v téměř polovině případů (47 %) jednoznačně kladně, zatímco necelá třetina (31 %) uvedla, že by se pravděpodobně soudila. Je všeobecně známo, že v České republice neprobíhá příliš mnoho soudních sporů v daňové oblasti. V České republice by se určitě soudila jen čtvrtina respondentů (23 %), zatímco polovina (49 %) uvedla, že by do soudního sporu pravděpodobně šla. Na otázku, zda se v posledních třech letech firmy opravdu soudily, odpovědělo na úrovni EMEA 74 % respondentů záporně. V České republice se s finančním úřadem nesoudilo dokonce 92 %  respondentů. 

„Společnosti tak v průzkumu potvrdily náš předpoklad, že jsou připraveny hájit správnost uplatňování daní i před soudem. O to zajímavější je však zjištění, že soudní spory s finančními úřady jsou ve skutečnosti relativně vzácné,“ doplnila Radka Mašková.

 

Vnímání daňové jistoty 

V zemích EMEA se 52 % respondentů domnívá, že daňová nejistota v jejich zemi ovlivňuje nebo dokonce poškozuje jejich podnikatelské aktivity. V České republice tento názor potvrdilo dokonce 59 % dotázaných. Další neméně zajímavou otázkou byla otázka na hlavní příčiny existence daňové nejistoty. Na úrovni EMEA 28 % respondentů zvolilo jako hlavní příčinu daňové nejistoty časté změny daňové legislativy. Hned dále s 12,4 % následovala nepřiměřená délka daňových řízení. Nedostatky a rozpory ve stanoviscích daňové správy byly (12,1 %) označeny jako třetí nejdůležitější důvod daňové nejistoty. 

Z průzkumu dále vyplynulo, že čeští poplatníci považují daňovou jistotu v České republice pouze v 5 % za lepší než v jiných vyspělých zemích. Naopak 32 % respondentů je přesvědčeno, že daňová jistota je v České republice horší než daňová jistota v jiných vyspělých zemích.

 

Závazná posouzení 

Závazná posouzení vydávaná orgány daňové správy mohou být užitečným nástrojem ke zvyšování daňové jistoty. V poslední části průzkumu nás proto zajímalo, zda o nich účastníci průzkumu vědí, a zda je také v praxi využívají. To, že v České republice existují závazná posouzení, správně odpovědělo jen 42 % dotázaných, 12 % uvedlo, že ne a 44 % dotázaných vyplnilo, že neví. Podle odpovědí v našem průzkumu zároveň pouze 6 % dotázaných již někdy daňovou správu o závazné posouzení požádalo, zatímco 67 % tuto možnost ještě nevyužilo. 

„Je zajímavé, jak malá informovanost o institutu závazných posouzení mezi českou odbornou veřejností existuje. S tím zřejmě souvisí i to, že v praxi jsou pak závazné informace společnostmi relativně málo využívány,“ uvedl k těmto výsledkům Petr Neuschl, manažer oddělení nepřímých daní.

 

 

 

Úvodní foto: © Visual Concepts - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře