Index globální dynamiky: ČR se v žebříčku 60 ekonomik propadla

V průzkumu atraktivity pro investory jsme v okolí předstihli jen Maďarsko, před Českem se naopak umístilo Slovinsko, Slovensko a Polsko.



V dnešní globalizované ekonomice je úspěšný je ten, kdo dokáže oslovit investory. Z tohoto předpokladu vychází Index globální dynamiky (GDI) – metodika hodnocení potenciálu jednotlivých zemí pro budoucí růst, se kterou přišel tým odborníků mezinárodní poradenské společnosti Grant Thornton. Index má napomoci popsat světový ekonomický vývoj pomocí více ukazatelů, než jsou pouhé ratingy nebo vývoj HDP. Přináší komplexnější obraz díky tomu, že sleduje celkem pět oblastí, které jsou pro investory důležité: podnikatelské prostředí, vyspělost vědy a technologie, pracovní sílu a lidský kapitál, finanční prostředí a ekonomické podmínky a růst. Jednotlivým oblastem přiřazuje index skóre 0 až 100 a průměr těchto pěti hodnot pak dává výsledek dané ekonomiky.

 

Česko kope jednu ligu s Kolumbií  

Česká republika letos obsadila z celkově 60 sledovaných zemí v hodnocení Indexu globální dynamiky 40. dělenou příčku (s Kolumbií) se skóre 48,5 bodu. Ještě loni přitom Česko figurovalo na 29. místě. Dramatický propad má na svědomí především prudké zhoršení české ekonomiky v kategorii „Ekonomické podmínky a růst“, která sleduje například reálný růst HDP, spotřebu na hlavu nebo změnu hodnoty akciového trhu. Nepatrně si země polepšila v kategorii „Finanční prostředí“, relativně stagnovala kategorie „Vyspělost vědy a technologie“, ve zbylých kategoriích Česko ztrácelo.

 

 

2012

2013

meziroční rozdíl

pořadí

body

pořadí

body

v pořadí

v bodech

Index globální dynamiky celkově

29.

55,7

40.

48,5

-11

-7,2

Podnikatelské prostředí

22.

81,2

23.

80,6

-1

-0,6

Vyspělost vědy a technologie

31.

32,2

27.

31,7

4

-0,5

Pracovní síla a lidský kapitál

35.

53

50.

44,8

-15

-8,2

Finanční prostředí

26.

56

23.

56,3

3

0,3

Ekonomické podmínky a růst

34.

56,3

55.

29,1

-21

-27,2

 

V regionu střední a východní Evropy se opakuje pro Českou republiku nelichotivá situace z loňského roku: země v průzkumu předstihla jen celkově 47. Maďarsko, před Českem se naopak umístilo 33. Slovinsko (52,4 bodů), 32. Slovensko (53 bodů) i 24. Polsko (54,2 bodu).

 


Evropa vyklízí medailové pozice 

Celkově nejúspěšnějším státem se stala letos Austrálie, která dosáhla hodnoty 66,5 bodu, následovaná Chile (64,5 bodu) a Čínou (62,7 bodu). Evropští zástupci v první desítce se z loňského druhého místa propadli na páté (Finsko, 62,3 bodu), respektive ze třetího na deváté (Švédsko, 61,6 bodu) místo. Pořadí uzavírají 58. Keňa (38,1 bodu), 59. Alžírsko (36,2 bodu) a 60. Řecko (33,9 bodu). První desítka Indexu vypadá následovně:

 

1.   Austrálie                66.5

2.   Chile                      64.5

3.   Čína                       62.7

4.   Nový Zéland        62.6

5.   Kanada                 62.3

6.   Finsko                   62.3

7.   Singapur                61.9

8.   Izrael                     61.8

9.   Švédsko                61.6

10. Norsko                  60.9

 

Celkové pořadí najdete na webu www.globaldynamismindex.com, pro další informace
o Indexu globální dynamiky (GDI) navštivte www.gti.org/thinking.

 

GDI sleduje pět oblastí dynamiky 

V kontextu ekonomické krize můžeme sledovat, že úspěšný je ten, kdo dokáže oslovit investora. Přesně touto optikou se na jednotlivé státy dívá Index globální dynamiky. Sleduje tyto oblasti, které jsou pro investory důležité:

 

  1. podnikatelské prostředí, (podmínky pro zahraniční obchod, zákony regulující soukromé podnikání a hospodářskou soutěž, politickou stabilitu státu, rizika vyplývající z právního systému a státních regulací),
  2. vyspělost vědy a technologie (širokopásmové připojení – jeho rozšířenost a růst počtu linek, podíl investic do vědy a výzkumu, růst výdajů na IT technologie),
  3. pracovní sílu a lidský kapitál (růst produktivity práce, míru nezaměstnanosti, délku školní docházky, procento obyvatel mladších 30 let),
  4. finanční prostředí, (kvalitu zákonů upravujících finanční operace, dostupnost střednědobých úvěrů, objem fúzí a akvizic a jeho růst, podíl soukromého sektoru na HDP, růst přímých zahraničních investic, výši korporátních daní),
  5. ekonomické podmínky a růst (reálný růst HDP, spotřebu na hlavu, změnu hodnoty akciového trhu).

 

Kategorie a indikátory byly vybrány na základě expertní analýzy analytické a zpravodajské sekce magazínu The Economist EIU (Economist Intelligence Unit, http://www.eiu.com). Informace byly získány z celé řady zdrojů, včetně zpráv EIU, Světové banky, Thomson Financial a UNESCO.

 

 

 

 

 



 

 

Úvodní foto: © archerix - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře