Inflace vzlíná, práce ubylo

Aktuální komentář k datům Českého statistického úřadu, zveřejněným dnes, 10. května.



Obě dnes vydané zprávy Českého statistického úřadu se bezprostředně dotýkají lidí. První z nich je informace, jak hluboko sahat do peněženky s ohledem na ceny. Druhá je spojena s existenční stabilitou, kterou představuje pro necelých pět milionů zaměstnaných a podnikajících Čechů jejich práce. Druhá zpráva je varovnější – práce výrazně ubylo. K rekordu v podobě nejnižší ceny peněz od vzniku ČR, o nějž se postarala svým měnovým rozhodnutím minulý týden centrální banka, tak přibyl rekord další: největší úbytek zaměstnaných od roku 1993.

 

Ceny rostou pomalu 

Spotřebitelské ceny v dubnu sice dále stoupaly a meziměsíčně jsou v růstech od loňského listopadu, ale meziročně je inflace stále nízká (+1,1 %). Vyšší byla naposledy v červnu 2009. Navíc ve skupině 27 členských zemí EU rostou spotřebitelské ceny podle harmonizovaného indexu zhruba čtyřikrát rychleji než v České republice. Inflační impulsy nehrozí ze strany poptávky, ani z okruhu výrobních cen či dovozu (ceny dováženého zboží jsou v meziročních poklesech dokonce už téměř dva roky). Jestřábím pohledem tedy ČNB zaostřit nemusí přinejmenším do konce roku, spotřebitelská inflace je stále níže než její cílový koridor.

Zajímavý je však pohled do cenové struktury vybraných typů domácností – plyne z ní, že krize má větší sílu především ve zbytku republiky, protože růst životních nákladů v Praze je od počátku roku rychlejší než v údaji za ČR jako celek (konkurenční boj obchodních řetězců držících ceny dole se tak zřejmě přesouvá z Prahy do regionů). Také ve spotřebních koších domácností důchodců rostly oproti celkové dynamice ceny rychleji – v březnu výrazněji než v předchozích měsících. Skupiny výdajů působí diferencovaně: ceny potravin a nealkoholických nápojů stále snižují index spotřebitelských cen, ale jejich negativní příspěvek je již slabší. Jestliže v únoru „ubraly“ ceny potravin celkovému růstu cen 0,4 p.b., v dubnu již jen 0,1 p. b. Naopak ceny v dopravě už třetí měsíc přidávají celkovým tempům půl procentního bodu, ceny bydlení 0,3 až 0,4 p. b. Poměrně významný je i příspěvek skupiny alkoholických nápojů a cigaret, kde ceny rostou meziročně vůbec nejrychleji a už třetí měsíc přidávají celkovému tempu spotřebitelských cen 0,3 p. b.

 

Propouštění lidé posilují skupinu ekonomicky neaktivních 

Jestliže růst cen pro spotřebitele – jakkoli subjektivně vnímaný – nemusí zatím z obecného pohledu představovat výrazný zásah do jejich života, vývoj zaměstnanosti v prvním čtvrtletí u mnoha domácností jistě ano. Z trhu práce zmizelo proti stejnému období loňského roku téměř 118 tisíc osob s jediným či hlavním zaměstnáním, což statistiky práce v novodobé historii nepamatují.

Přestože míra nezaměstnanosti je stále považována za jeden ze čtyř základním makroindikátorů, experti na trh práce přikládají stále větší význam míře zaměstnanosti. Tento posun má opodstatnění právě v době, jako je tato – dramatický pokles počtu zaměstnaných se totiž v ČR nepromítá výrazně do růstu nezaměstnanosti (registrovaná nezaměstnanost zahrnující uchazeče na pracovních úřadech dokonce vlivem sezónnosti klesá!). Kam se tedy statisticky ztrácejí lidé, kteří přišli o práci, když míra nezaměstnanosti ve srovnatelné síle neroste? Do skupiny tzv. neaktivních, což jsou lidé, kteří podle výběrového šetření pracovních sil prováděného čtvrtletně ČSÚ uvádějí, že by chtěli pracovat, ale aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané (definované Mezinárodní organizací práce). Ekonomicky neaktivní jsou však v logice věci i děti a mladí do 20 let, jejichž počet se za dekádu snížil o 186 tisíc, a také lidé nad 65 let, jejichž počet za tutéž dobu naopak o 184 tisíc stoupl. Tyto dvě velké skupiny přirozeně ekonomicky neaktivních však rozšiřuje i uvedená skupina těch v produktivním věku. Další špatnou zprávou je, že decimovaný trh práce tlačí – a to především muže – do sféry dlouhodobě nezaměstnaných, jejich počty po jisté době opět narůstají.

První vlaštovkou nadějnějších vyhlídek je snad pouze podstatné zmírnění propadu počtu zaměstnaných v sekundárním sektoru – ten ztratil v letošním prvním čtvrtletí proti stejnému období loni „jen“ 117 tis. osob. V posledním čtvrtletí 2009 zde ubylo meziročně 159 tisíc zaměstnaných.

 

Autorka je analytička Českého statistického úřadu 

 

Text informací o dubnovém vývoji spotřebitelských cen a výsledcích výběrového šetření pracovních sil za první čtvrtletí vydaných ČSÚ dnes v 9 hodin lze nalézt na následujících stránkách: 

http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc051010.doc

http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam051010.doc

 


« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře