Ježíšek letos nadělí pod stromeček jen mírné ekonomické oživení

Pomalý nástup hospodářského růstu eurozóny bude v následujících letech brzdou i pro českou ekonomiku.



Přestože se největší země Evropské hospodářské a měnové unie dostaly v loňském roce z ekonomické recese mezi prvními, nejbližší měsíce budou pro eurozónu ještě velmi náročné. Podle čtvrtletní ekonomické prognózy společnosti Ernst & Young se letos předpokládá pouze 1% růst HDP a v roce 2011 1,6 %. Navíc se bude nadále zvyšovat míra nezaměstnanosti, a to až do poloviny roku 2011, kdy by mělo být v celé eurozóně bez práce více než 17 milionů lidí. HDP eurozóny se podle prognózy vrátí na předkrizovou úroveň až v polovině roku 2012, kdy začne klesat i nezaměstnanost. Ekonomické oživení však nebude probíhat ve všech zemích eurozóny stejným tempem. Na Českou republiku měla recese v eurozóně výrazný dopad. Vzhledem k tomu, že více než 85 % vývozu České republiky směřuje do zemí EU, se v následujících několika letech očekává jen velmi pomalý růst HDP. V roce 2013 by měl u nás činit 4,5 %.

Nová čtvrtletní ekonomická prognóza Ernst & Young Eurozone Forecast vychází z modelu Evropské centrální banky (ECB) a podrobně analyzuje makroekonomické trendy v rámci celé eurozóny i v každém z jejích 16 členských států.

„Eurozóna je již s největší pravděpodobností z recese venku, ale její ekonomické oživení je zatím velmi křehké. Pořád se potýká se spoustou problémů, které ještě umocňuje finanční krize v Řecku. I když věříme, že se blýská na lepší časy, podle našich odhadů se ekonomika eurozóny na úroveň před krizí nevrátí dřív než v polovině roku 2012, tedy až pět let od jejího začátku,“ říká Marie Dironová, která se na přípravě čtvrtletních prognóz podílí jakožto senior konzultant Ernst & Young.

 

Dvourychlostní Evropa rozdělená na Sever a Jih

Ekonomické oživení nebude probíhat ve všech zemích eurozóny stejným tempem. Jak ukazuje vývoj posledních několika měsíců, některé státy se potýkají s vážnými fiskálními potížemi. Není to jen případ Řecka, ale také Portugalska, Španělska, Irska a v menší míře rovněž Itálie. Důsledkem toho bude, že rozdíly mezi Severem a Jihem se budou ještě více zvětšovat.

„Zatímco hospodářství Německa, Francie a zemí Beneluxu pomalu, ale jistě nabírá na obrátkách, jižní státy eurozóny spolu s Irskem musí zaměřit veškeré úsilí na snížení rozpočtových deficitů. Proto očekáváme, že ve Středozemí a v Irsku bude růst HDP v následujících dvou letech průměrně jen 0,6 %. Naproti tomu v Německu, Francii a v Beneluxu to bude trojnásobek (1,8% ),“ vysvětluje Dironová.

Přitom v minulosti byla situace zcela opačná. Řecká, irská, portugalská a španělská ekonomika rostly v posledních pěti letech před vypuknutím krize průměrně o 3,5 % ročně, jejich severní sousedé jen o 2 %. Zatímco tedy před krizí se tradičně slabší jižní ekonomiky na ty silnější dotahovaly, v nejbližších několika letech se rozdíly mezi zeměmi eurozóny budou naopak prohlubovat.

 

A co tuzemsko 

„Českou republiku pojí se zeměmi Evropské hospodářské a měnové unie úzké obchodní
i investiční vazby, takže recese v eurozóně na ni měla výrazný dopad. Tato provázanost bude s velkou pravděpodobností také příčinou pomalého ekonomického oživení. Po loňském 4,1% poklesu se v ČR v letošním roce očekává růst HDP pouze 1,7 %,“ upozorňuje Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young v České republice.

V období před ekonomickou krizí vykazovala Česká republika výrazný ekonomický růst a životní úroveň se rychle přibližovala západním standardům, a to především díky masivním investicím – zejména do automobilového průmyslu, jehož vývoz směřoval hlavně do zemí EU. Očekávaný pomalý nástup ekonomického růstu eurozóny bude tedy v následujících několika letech zpomalovat i oživení české ekonomiky. Negativní dopad na automobilový průmysl jakožto klíčové odvětví českého hospodářství bude mít také fakt, že výrobní kapacity v Evropě jsou v tomto odvětví předimenzované. Navíc musí Česká republika snížit schodek státního rozpočtu, který se pro rok 2009 i 2010 odhaduje cca na 5,5 % HDP, což bude ekonomickou aktivitu dále omezovat. V důsledku těchto faktorů a s ohledem na skutečnost, že více než 85 % vývozu směřuje do zemí EU, se v následujících několika letech očekává jen velmi pomalý růst HDP, který by měl v roce 2013 dostat ke 4,5 %. Negativní vliv na vývoj spotřebitelské poptávky bude mít rovněž vysoká míra nezaměstnanosti, která se kvůli poklesu výroby blíží 10 %.

Kvůli rostoucímu schodku státního rozpočtu a citlivé vnitropolitické situaci musela Česká republika zatím odložit vstup do eurozóny. Původně bylo přijetí eura stanoveno na rok 2010, poté byl termín odložen na rok 2012 a nyní na neurčito. Odklad souvisí mimo jiné s rostoucí naléhavostí radikálních změn ve veřejných financích, v systému zdravotní péče, penzijním systému a na pracovním trhu.

 

Eurozóna: do roku 2012 minimální růst HDP

Očekává se, že se slabým růstem HDP se bude Evropa potýkat až do roku 2012. V polovině loňského roku se sice v některých velkých evropských zemích objevily první náznaky ekonomického oživení, ale v letošním prvním čtvrtletí se růst eurozóny opět zpomalil. Podle Marie Dironové může za tento nepříznivý vývoj především konec šrotovného a výjimečně chladné počasí, které na počátku roku panovalo víceméně na celém evropském kontinentě.

„V průběhu letošního roku by měl HDP začít růst, i když zatím jen nepatrně, a to díky oživení mezinárodního obchodu, na který bude mít pozitivní vliv posílení americké ekonomiky a ekonomik některých asijských zemí a také rostoucí domácí poptávka,“ říká.

 

Další zvýšení nezaměstnanosti 

I nejsilnější země eurozóny, jako Francie či Německo, se budou potýkat s dalším úbytkem pracovních míst. Prognóza sice nepočítá s žádným dramatickým nárůstem nezaměstnanosti, nicméně HDP podle ní musí začít růst rychlejším tempem, aby se produktivita práce opět dostala na úroveň v době před krizí a vznikala nová pracovní místa. Podle prognózy společnosti Ernst & Young by se míra nezaměstnanosti v eurozóně měla ze současných 16 milionů v roce 2011 zvýšit ještě o další milion. Jak upozorňuje Mark Otty, vedoucí partner Ernst & Young pro region EMEIA (Evropa, Střední východ, Indie a Afrika): „Důvěra evropských podnikatelů v ekonomiku je zatím poměrně slabá, a tak málo investují a nenajímají nové pracovníky.“ 

„I když v loňském roce HDP v celé eurozóně poklesl v průměru o 4 %, míra zaměstnanosti se snížila jen o necelá 2 %. Vládní balíčky a ochranářská pracovněprávní legislativa totiž pomohly zmírnit přímý dopad ekonomické krize na občany. Pokud ale evropské podniky chtějí být zase konkurenceschopné, musí počty svých zaměstnanců dále snížit. Předpokládáme, že propouštět se bude ještě i letos a v příštím roce,“ dodává Dironová.

 

Rozpočtové škrty brzdou ekonomického růstu 

Kvůli řecké krizi bude muset celá eurozóna posílit fiskální disciplínu, a to podstatně rychleji, než se původně předpokládalo. Podle prognózy ve zprávě by mělo v následujících letech dojít k významnému snížení schodků státních rozpočtů, konkrétně z průměrných 7 % HDP v letošním roce na méně než 3 % v roce 2014. Tato opatření však budou mít na oživení ekonomiky ve střednědobém výhledu negativní vliv.

Krátkodobá opatření by se s ohledem na zásadní problémy, které před zeměmi eurozóny a ECB stojí, měla nadále soustřeďovat na ekonomický růst a zvyšování zaměstnanosti. ECB by měla případné zvýšení úrokových sazeb odložit až na druhou polovinu roku 2011, zvlášť když řada bank má za stávajících podmínek malý zájem začít půjčovat.

„Zdá se, že ekonomiku eurozóny čeká v následujících měsících ještě řada překážek. Až se úrokové sazby začnou konečně zvyšovat, bude jejich růst jen pozvolný, protože ECB bude muset zohlednit dopady, které bude mít ukončení záchranných vládních balíčků a citelné posílení fiskální politiky,“ říká Marie Dironová.

 

Recese ve tvaru písmene W nepravděpodobná 

I když podle minulý týden zveřejněné ekonomické prognózy nehrozí, že by recese měla tvar písmene W, jak upozorňuje M. Dironová, úplně vyloučit tuto alternativu nelze. „Pravděpodobnost krizového scénáře ve tvaru W, podle něhož eurozóna sklouzne ve druhé polovině letošního roku znovu do recese, je kolem 20 %. Je zde totiž určité nebezpečí, že obavy o udržitelnost veřejných financí evropských zemí vážněji poškodí důvěru řady finančních trhů. Jakékoli zpomalení tempa globálního ekonomického oživení bude mít na Evropu výrazně negativní dopad.“

Nicméně mnohem pravděpodobnější než recese ve tvaru písmene W je velmi pomalý start ekonomického růstu, který bude znamenat, že většina států eurozóny se na předkrizovou úroveň své ekonomické aktivity dostane teprve v roce 2012. To ovšem znamená, že eurozóna na tom bude v porovnání s dalšími hlavními regiony světa o něco hůře.

„Finanční krize a následná recese Západu jasně ukázaly, že dochází k přesunu kapitálu a bohatství z rozvinutých do rozvíjejících se zemí. I kdyby eurozóna od roku 2012 rostla 2% tempem, bude její růst – kvůli loňskému 4% poklesu – fakticky nevýznamný. Bude se tak dít v době, kdy americká ekonomika poroste průměrně o 3 % ročně, a asijské státy dokonce o 5 až 6 %. Evropské vlády a politici by proto měli rychle začít přemýšlet o tom, jak tuto prohlubující se propast překlenout,“ říká Mark Otty.

 

Eurozone Forecast 

Ekonomické odhady a analýzy zveřejněné v první čtvrtletní prognóze společnosti Ernst & Young Eurozone Forecast byly zpracovány na základě modelu vytvořeného pro ekonomiku eurozóny přímo Evropskou centrální bankou (ECB). Jedná se o model, který pracuje s nejmodernějšími ekonomickými teoriemi a metodami a který ECB používá pro vývoj svých vlastních čtvrtletních prognóz.

 

Zdroj: Ernst & Young

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře