Jiří Hub, Asseco Solutions: Cloud computing pro CFO starší a pokročilé

„Dobrý hospodář investuje průběžně. Recese nerecese. I účetně, tedy z pohledu finančního, je investice vždy dlouhodobou aktivitou. Pokud ji v nějakém období vynecháte, setrvačnost skutečnosti, že nebyla provedena, bude mít dlouhodobý dopad,“ říká Jiří Hub, nový výkonný ředitel společnosti Asseco Solutions, a.s. v ČR.



Jiří HubJiří Hub je na pohled poněkud netypickým představitelem vysokého managementu. Nechodí každý den v nablýskaném obleku a k saku mu stačí třeba džíny. Není zastřižen na ježka a jeho vlasy volně spadají přes uši. Zato firmu, v jejímž čele dnes stojí, i její klientelu, zná jako své boty a kdyby nebyl svěžím čtyřicátníkem, řeklo by se, že patří k inventáři společnosti, která je dlouholetým producentem podnikových informačních systémů Helios, určených pro komerční sektor i pro oblast veřejné správy. Však také v tomto softwarovém domě působil i v roli finančního ředitele a šéfoval i marketingu a obchodu (rozhovory s ním jsme přinesli zde a zde) Do čela české odnože dnes již nadnárodní společnosti Asseco Solutions jej postavili v nelehkých dobách ekonomické recese, kdy nejen senioři, ale i firmy každý peníz dvakrát obrátí, než jej pustí. Náš rozhovor tedy nemohl začít jinak, než následující otázkou:

 

Co byste v současném období trvající ekonomické recese poradil finančním ředitelům firem ohledně investic do ICT? Mají investovat, rozvíjet, nebo se chovat opatrně a čekat na „lepší“ časy? 

Především bych jim doporučil zachovat racionalitu a klid. Krize je podle všeho především stav mysli. Nedávno jsem četl zajímavou definici: „Krize nastává v okamžiku, kdy se slovo krize objeví v médiích…“. Následně se vytvoří zmíněný stav mysli a lidé se začnou chovat ne přímo iracionálně, ale nikoliv normálně. Recese není nic jiného, než fáze ekonomického cyklu, neděje se nic neobvyklého, ekonomika chvíli stoupá a chvíli klesá. Dnes sice nikdo nedokáže odhadnout, kdy recese skončí, což ale není podle mě nic, co by nás mělo příliš rozrušovat…

 

Spíše než optimismus nacházím ve vašich slovech realismus. Opravdu nemáte odhad, jak dlouho ještě krize potrvá? 

Optimismus jsem na mysli, pravda, neměl. Jsem vzděláním ekonom a domnívám se, že s recesí se budeme v Evropě potýkat ještě takových tři, možná i pět let.

 

Jak se krize odráží v informačních technologiích? Máte například dostatek zájemců o nasazení nových podnikových informačních systémů či o upgrade starších? 

Naštěstí existují finanční ředitelé a CIO, kteří si uchovávají racionalitu, takže nemohu říci, že by v současné době proud nových zákazníků nějak vysychal. Spíše je na trhu cítit určitá nejistota. Kdyby po mě teď někdo například chtěl, abych odhadl, jak v naší firmě finančně dopadne letošní rok, tak musím s politováním říci, že přesný odhad neumím stanovit. V průběhu roku se totiž situace mění, některé měsíce nejsou úplně dobré, jiné nad očekávání skvělé. Ve výsledku však zatím byl vždy roční výsledek v porovnání s naším plánem  velmi dobrý.

Vrátím-li se na začátek své odpovědi, tak mohu jen dodat, že dobrý hospodář investuje průběžně. Recese nerecese. I účetně, tedy z pohledu finančního, je investice vždy dlouhodobou aktivitou. Pokud ji v nějakém období vynecháte, setrvačnost skutečnosti, že nebyla provedena, bude mít dlouhodobý dopad. Proto se domnívám, že je správné i v době recese investovat stále a rozumně.

 

Nešetří firmy třeba tak, že objednávají levnější řešení, nebo jen upgrade místo nasazení nového podnikového informačního systému (ERP)? 

Prodej nových informačních systémů běžně pokračuje. Z určitého úhlu pohledu jde ovšem téměř vždy svým způsobem o upgrade, protože existuje jen málo firem, které nemají informační systém, takže zpravidla nějaký jiný, zastaralý, nahrazujeme. Musím ale konstatovat, že naše společnost stále většinově stojí na prodeji nových informačních systémů, než na tak zvaných dokupech, tedy modernizacích u stávajících zákazníků. Nicméně i to je významná část našich příjmů.

 

Není v předchozí odpovědi popsaný stav daný zvýšenou poptávkou po dnes módních cloudových řešeních a tlakem na mobilitu? 

Z finančního pohledu ne, z věcného pohledu ano. Cloud computing i mobilita jsou nezadržitelné trendy dneška a řekl bych i blízké budoucnosti. Nicméně si myslím, že finanční efekt obou těchto fenoménů není ještě tak významný, jak by se mohlo zdát.

 

Obojí ovšem, předpokládám, ve své nabídce máte… 

Jistě. Osobně se domnívám, že cloud computing v informačních technologiích je nezvratná cesta, ostatně dnešní teenageři už dnes cloudová řešení využívají automaticky, aniž by o tom věděli, a vůbec jim to nepřipadá divné. Jde například o Google, internet v mobilech či tabletech a podobně. Přesto mám pocit, že recese investice do cloudových technologií přibrzdila a že jejich expanze se na trhu rozloží na delší období, než jsme předpokládali.

 

Teď jste mě poněkud zaskočil tvrzením, že se právě cloudový trend za recese zpomaluje. Vždyť marketingový tlak na cloud computing obecně i v konkrétních případech sází na to, že firmy ušetří, protože se nemusí starat o inovaci hardwaru i softwaru, nemusí vydržovat IT oddělení… 

Dal jste mi velice dobrý podnět, k němuž se rád vyslovím. Nemyslím si, že cloud computing je levnější než tradiční řešení… Z mého pohledu by měli dodavatelé klást důraz především na to, že užívání IT formou cloudu je jednodušší a flexibilnější, což jsou podle mého názoru rozhodující faktory.

Jednodušší je proto, že daná firma nepotřebuje provozovat silné IT oddělení, na správu IT vynaloží daleko méně úsilí a ve finále i prostředků. Kdo říká, že cloud computing je levnější a nic k tomu nedodá, tak si potenciální zákazníci budou srovnávat cenu aplikace dodané formou cloudového řešení s jejím pořízením jako jednorázové investice, a konečná čísla ve prospěch cloudu nebudou vycházet.

 

Podle mé zkušenosti je poptávka po cloudových řešeních mnohem nižší, než by se dalo podle marketingových kampaní soudit a firmy spíše sází stále na klasické řešení… Analytici konzultační společnosti Gartner jsou už několik let vůči cloudu opatrní a jejich resumé zní, že ne pro všechny segmenty ekonomiky je cloud computing vhodný… 

To jsem přesně měl na mysli tím přibržděním… Poptávka po cloudových řešeních se pohybuje ve srovnání s „klasikou“ v jednotkách procent. Stále ovšem narůstá, byť je stále hodně minoritní, takže bych polemizoval s někým, kdo by tvrdil, že se zastavila.

Pro koho je tedy cloud computing finančně výhodný? Jeho užívání je jednoduší a flexibilnější především pro začínající firmy či rychle se rozvíjející podnikání, pro společnosti, které – například jako call centra – dynamicky mění počty uživatelů. S cloudem mají totiž možnost z měsíce na měsíc řídit náklady a rozsah využití zvolené aplikace. Pokud budu ovšem porovnávat náklady na licenci v cloudu s formou investice do podnikových informačních systémů ERP, tak cloud levněji nevyjde…Podstatná je operativnost, kdy má firma volné ruce na svůj vlastní byznys a o IT se starat nemusí. Jediné, co bude potřebovat, je konektivita k internetu. Vše ostatní může už velmi jednoduše řešit se svým dodavatelem.

 

Stále znovu se objevují obavy týkající se spolehlivosti a bezpečnosti cloudových řešení… 

V prvé řadě je třeba si vybrat důvěryhodného dodavatele. Například my ve společnosti Asseco Solutions poskytujeme cloudové služby jak prostřednictvím svých vlastních serverů, tak i využíváme osvědčené partnery, velké providery, pro masivnější nasazení produktů. Otázka důvěry je ovšem naprosto zásadní. Skepse v tomto ohledu je důvodem, proč se někteří analytici staví ke cloudovým řešením spíše negativně. V USA zde problém nikdo nevidí. Důvodem je jiný přístup k novým technologiím, mentální vyspělosti konzumenta. Obecně je Evropa konzervativnější a například v Německu si manažer jen těžko dokáže představit, že by měl data někde jinde než na svém serveru.

 

Je německý trh ještě konzervativnější než český? 

Ano. Tak zvané mladší trhy jsou zkrátka více liberální...

 

S cloudovými řešeními přichází i stále větší tlak na mobilitu… Nakolik je podle vás výhodné či vhodné být pořád on-line? 

Výhodné to určitě je, ale zároveň i kontroverzní. Sám mám smartphone a jsem neustále ohledně e-mailů on-line. Na jednu stranu si stěžuji, že jsem neustále vytížen, stále na příjmu, ale v zásadě je jen na mém rozhodnutí, zda si aplikaci s došlou poštou otevřu či nikoliv. Z druhé strany jsem schopen si už cestou do firmy vyřídit podstatnou část pošty, takže po příchodu do kanceláře mám práce podstatně méně.

Analogicky bych situaci přirovnal k informačním systémům… Někomu se může mobilní přístup zdát zbytečným, ale pokud je například manažer často na cestách, tak určitě uvítá, že si může kdekoliv otevřít v chytrém telefonu workflow a schválit například faktury, které by jinak čekaly ve firmě, až se vrátí, což může být někdy pozdě.

 

Upřímně řečeno, jinou odpověď jsem nečekal. Ale na druhé straně to musí být určitá psychická zátěž být pořád ve střehu on-line. Odvážíte se smartphone vypnout? 

No, měl bych (smích…). Ano, je to někdy problém. I my, jako dodavatelé, bychom neměli zdůrazňovat jen výhody, ale i negativní stránku mobility.

V podstatě bych mohl uživatele rozdělit do dvou skupin: první jsou lidé, kteří jsou tak říkajíc neustále na cestách tedy obchodníci, obchodní cestující a další. Oni mobilitu přímo vyžadují. U nich nepřipadá v úvahu, aby přes den dělali obchody a večer sedli k počítači a zapisovali do systému nebo dokonce scanovali smlouvy, čárové kódy nebo doplňovali zásoby. Ovšem o tuto skupinu uživatelů strach nemám, ti skončí práci a smartphone vypnou. Druhou ohroženou skupinou jsou ovšem manažeři, lidé, kteří mají větší zodpovědnost a využívají nejnovější technologie k tomu, aby zvládli agendu, která na ně jinak čeká v kanceláři a chtějí si tak ušetřit čas pro jiné úkony. Rozhodující je síla vůle příslušného manažera, aby si dokázal říci, že pracovní doba uplynula a nastává čas na soukromí…

 

Máme před volbami do Poslanecké sněmovny a zase slyšíme různé návrhy ohledně daní a jiných ekonomických pravidel hry. Které parametry jsou pro vás podnikatele nejdůležitější? 

Stabilita ekonomického prostředí je pro nás nejdůležitějším parametrem. Nejhorší je, když se často mění vlády a mění se jejich přístupy k podnikatelskému prostředí. Velmi silně se pak mění legislativa a daňové předpisy. Určitě nesdílím postupy, které se snaží řešit recesi zvýšením daňového zatížení. Na to člověk nemusí být ekonomický expert, aby viděl, kam vše vede, zde stačí použít zdravý selský rozum.

 

Nemusíme ostatně pro příklad chodit daleko… V Německu nedávno proběhly volby a dá se říci, že Němci volili stabilitu... 

Výsledky německých voleb velmi kvituji. V centru kontinentu, v zemi s nejpočetnější populací, jejíž ekonomika ovlivňuje celou Evropu, si lidé přejí, aby principy, které fungují dnes, fungovaly dál, ať už se jedná o ekonomiku nebo přístup k Evropské unii. A zase se vracíme k stabilitě. V takovém prostředí se dá podnikat dobře, protože se podnikatelé nemusí zabývat neustálými změnami pravidel, ale mohou se soustředit jen na byznys.

Obecně řečeno – v jednoduchosti je síla. Vezměme například daňový systém. Myslím, že čím jednodušší bude, tím méně se jej budou lidé snažit obcházet.

 

Řekl jste, že v jednoduchosti je síla. Držíte se tohoto hesla i při vývoji svých produktů? 

Zcela a bezezbytku. Společnost Asseco Solutions je na trhu 23 let a stále děláme to, čemu rozumíme – podnikové informační systémy. Děláme ERP a informační systémy pro široké spektrum podniků, nicméně nejsilnější jsme v segmentu středně velkých firem. A v něm já osobně vidím největší sílu, hybnou páku ekonomiky. Na druhou stranu jsme přeci jen IT firma, což není nic jiného, než firma výrobní. A pokud výrobní firma neinovuje, tak jednoho dne umře. A proto uvádíme na trh nové produkty, jako je například Helios One, cloudový systém pro menší podniky, proto máme Helios Mobile, Helios Mini a Helios na cesty, tedy mobilní aplikace, které doplňují naše hlavní produkty. Signalizujeme našim zákazníkům, že neusínáme na vavřínech a stále inovujeme.

 

 

Úvodní foto: © Scanrail - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře