Kdo rozhoduje o úspěchu v segmentu rychloobrátkového zboží?

Zkušenost z okolních trhů ukazuje, že vyhrály značky, které během krize a těsně po ní inovovaly. Kdy lze u inovace hovořit o úspěchu, na koho inovace v segmentu FMCG cílí a jak vypadá nákupní košík spotřebitelů, kteří mají rádi nové výrobky?



Nákupní chování spotřebitelů se během krize podstatně změnilo. Trh rychloobrátkového zboží dnes charakterizuje uvážlivější spotřeba, větší příklon ke kvalitě za rozumnou cenu (tj. nikoli prostá orientace na cenu) a stagnující spotřeba českých domácností. Ta bude, dle analýz vycházejících z údajů z panelu domácností GfK Czech, velmi pravděpodobně pokračovat i po zbytek roku; případné nárůsty a poklesy budou nejspíš víceméně kopírovat vývoj cen a promoční aktivity řetězců.

Inovátoři nakupují častěji a utrácejí více, často za kategorie zboží, které jim ‘zjednodušují’ život nebo šetří čas. Rekrutují se z řad spíše mladších domácností se dvěma nebo více členy a oproti průměru má více z nich děti. Novinky si kupují mezi prvními ve 30 % případů, oproti průměrným cca 9,3 % v celé populaci.

„Inovátoři“ utrácejí, oproti průměru, větší procento svých výdajů v Globusu, Tescu, ale také v Makru, přičemž podíl privátních značek v jejich nákupních košících je oproti průměru o málo nižší. Akčnímu zboží se ale nevyhýbají, jeho podíl u inovátorů je ve srovnání s průměrem FMCG (Fast Moving Consumer Goods – rychloobrátkové spotřební zboží) trhu v podstatě shodný.

Okamžikem, kdy se dá mluvit o skutečném úspěchu nového produktu, je vytvoření stabilní báze kupujících, kteří se k produktu vracejí. Ne všechny kupující přitom ohromí nápis „novinka“ natolik, aby si výrobek vložili do košíku. Zejména u českých značek přiřazují spotřebitelé tradici vysokou důležitost. Nelze zaměňovat tradici za stagnaci, neboť nejen v FMCG platí, že tradice dokáže poskytnout zázemí pro úspěšné inovace. 

 

 

Autor je činný jako Client Service Manager ve společnosti GfK Czech

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře