Martin Jirmann, ABRA: iGATE. Dokonalý finanční přehled na dotyk

„Pro CFO je na iGATE nejpřitažlivější rychlost získání informací. Chce vidět zůstatek hotovosti, vývoj pohledávek, změny na bankovních účtech, cokoliv. Určí si, jak v čase chce vybranou veličinu sledovat, pak už jen stačí ťuknout na příslušnou ikonu,“ říká Martin Jirmann, generální ředitel společnosti ABRA Software.



ABRA je známa především jako dodavatel ERP systémů či CRM. V poslední době se ale stále více zaměřuje na systémy pro poskytování souhrnných informací zejména pro management firem ve spojení s aplikacemi business intelligence a s webovými službami… Nejen o nových produktech společnosti, ale také o korupci,  jsme hovořili s generálním ředitelem společnosti ABRA Software Martinem Jirmannem.

 

Martin JirmannJaká je nyní situace na IT trhu v ČR? Nakolik mohly pověst IT firem v oboru poškodit aféry s informačními systémy pro registr automobilů či výplatu sociálních dávek (OKsystem kontra Ministerstvo práce a sociálních věcí)? 

Problémy, o nichž hovoříte, se týkaly zakázek pro státní správu. Nedělám si iluze, že je tam situace srovnatelná s komerční sférou, kde se firmy musí chovat ekonomicky a transparentně. Zde často o nákupu IT, ať už jde o software nebo hardware, rozhoduje i sám majitel firmy, a ten nemá potřebu se nechat korumpovat, protože rozhoduje o svých vlastních penězích. Ve veřejné správě zkrátka ne vždy zcela odborně kompetentní lidé rozhodují o cizích penězích, a proto jsou zde možnosti vzniku problematických zakázek a korupce řádově vyšší.

 

Zaujal mě výraz cizí peníze… 

Ano, použil jsem ho, i když víme, že jde o peníze nás, daňových poplatníků. Navíc si je nemuseli vydělat a mají jich poměrně hodně, dostali je v nějaké rozpočtové kolonce – zde je máte, můžete je utratit… Podle toho se s nimi bohužel nakládá.

 

Máte tedy pocit, že nedávné aféry pověst IT firem nepoškodily? 

Jak které. Samozřejmě firmy, které jsou zapleteny do zmíněných kauz, být poškozeny mohly. Otázkou zůstává, nakolik jim skandál skutečně vadí, kdo je vlastně za těmi společnostmi „schovaný“, s kým jsou provázané. K tomu se vyjadřovat nemohu, pozadí neznám. Ale na českém trhu je velké množství firem, které dodávají menším a středním firmám, podobně jako my, a zde byznys vypadá jinak – například já jsem se přímo s korupcí ve své praxi nesetkal. A velmi by mne překvapilo, kdyby mi majitel firmy řekl – dejte mi úplatek a já si od vás koupím software… Jaká by v tom byla logika?

U komerčních subjektů korupční prostředí může vzniknout pouze v okamžiku, kdy do hry vstupují dotace, pak se opět pomalu objevují jiné, než „moje“ peníze. Bohužel, korupce u nás podle mého do značné míry souvisí i s financováním politických stran, které si takto opatřují peníze navíc, například pro vedení předvolebních kampaní. Státní zakázky se stávají jakýmsi penězovodem pro politické strany.

 

Domníváte se, že u významných zakázek pro velké společnosti či nadnárodní korporace korupce funguje také? 

Řekl bych, že přinejmenším není tak masivní jako ve státní správě. Samozřejmě, nejde vyloučit, že se nějaký vysoký manažer, firmou najatý, nedá uplatit, aby vybral právě konkrétního dodavatele IT, protože pozor, opět se objevuje manažer, který nerozhoduje o vlastních penězích.

 

Vraťme se ještě k již zmíněnému nebezpečí zneužití dotací pro korupční jednání… 

Zneužívání dotací sice není přímo o korupci, ale o šanci jak si – třeba z Evropské unie nebo ze státního dotačního fondu, tedy opět z peněz daňových poplatníků – sáhnout na větší balík peněz. I v komerční sféře existuje řada možností, jak dotace zneužít, protože pravidla hry jsou často špatně nastavena.

Existují například tendry, kdy je u žadatele už předem jasné, že nepotřebuje to, co v žádosti vypíše a často je i čitelné, na koho je požadavek tzv. ušitý. Pro příklad – nahlédli jsme do zadávací dokumentace jednoho našeho konkurenta. Mimo jiné požaduje technologii na sledování vozidel s tím, že zařízení musí být (u softwarové firmy) montovatelné do nákladních automobilů. Tomu rozumím tak, že jim tato „maličkost“ utekla, když prostě okopírovali do zadání marketingovou informaci od dodavatele konkrétního zařízení, které už měli dávno vybrané…Kde pak skončí nemalá část dotace se ani neodvažuji domyslet. Takové tendry jsou bohužel běžné – stačí se podívat na Obchodní věstník a dát si poslat zadání několika výběrových řízení.

Další příklad: Softwarová firma získá dotaci v řádu desítek milionů na vývoj nového softwaru. Zpravidla bývá podmínkou velká finanční spoluúčast. Dostanu-li dotaci v řádu desítek milionů, měl bych podle běžných pravidel investovat zhruba stejnou částku ze svého. Jak je ale možné, že takovou dotaci dostane firma, která dosud vykazovala zisk jeden, dva miliony ročně? Kde náhle vzala desítky milionů, které dokáže investovat spolu s dotací? Jakým způsobem zajistí příslušné spolufinancování, když do obdržení dotace potřebné zdroje nedokázala vygenerovat? To přeci není reálně možné. Vše znamená jen jedno: celé s dotací související výkaznictví se tváří, že lidé pracují na projektu v rámci dotace, ale ve skutečnosti mohou dělat na něčem jiném. Jinak si to nedokážu vysvětlit.

Naše společnost si dala udělat jen jednoduchou rešerši několika našich konkurentů, kteří nesídlí v Praze, ale konkurují nám na stejném trhu, potkáváme se u stejných zákazníků. Dostali dotace na vývoj softwaru ve výši kolem čtvrt miliardy korun. Velmi mě bude zajímat situace za pár let, až budou muset tyto firmy prokázat, jakým způsobem onu dotaci využily, nakolik udržely pracovní místa, která měly vytvořit a že skutečně utratily peníze za to, co uváděly v žádosti o dotaci.

 

Pojďme k reálnějším záležitostem. ABRA je známa jako dodavatel ERP, CRM a účetních systémů. V poslední době nabízíte nástroje k poskytování souhrnných informací pro management firem ve spojení s aplikacemi business inteligence (BI) a webových služeb, jako je iGATE. Ale potřebuji BI, když mám CRM nebo dobrý účetní systém? Leckterý CFO či CIO by si zřejmě rád nechal poradit… 

Je vlastně potřeba si říci, co vlastně business intelligence je, protože dnes jde o takové vznešené zaklínadlo. Součástí každého systému, ať už slouží jakémukoliv účelu, by měla být jistá úroveň reportingu. A tento systém musí být schopen poskytovat informace, které do něj někdo vloží v nějaké přehledné podobě, což v nich zpravidla bývá zabudováno.

Vnímám ale, že ne každá firma umí s tím reportingem řádně pracovat, často si zvou konzultanty ke zpracování dat, což není právě jednoduché a operativní. Velké problémy pak často bývají s dostupností dat. Jedna situace je, když si chci prohlédnout sestavu na počítači a jiná, když se chci právě teď na iPadu podívat, jak si dnes stojíme s objednávkami či finanční hotovostí. K pokročilé úrovni toho reportingu, k rychlému zpřístupňování informací, potřebuji mít dobrý nástroj. A business intelligence je navíc ještě analýza dat, uložených v informačním systému, o sledování závislostí, korelací, trendů atd. Výsledky takových analýz pak bývají předmětem dalšího reportingu. My jsme ovšem šli ještě dál – vyvinuli jsme zmíněné portálové řešení iGATE, které umožňuje přístup k datům z libovolného zařízení připojeného k internetu, tj vč. smartphonů, tabletů, atd.… Výhoda iGATE je pak v tom, že není vázaný na systémy ABRA a jsme schopni jej nasadit na jakýkoliv konkurenční informační systém. Jde o totálně otevřený systém – portál schopný se napojit na jakýkoliv jiný datový zdroj – může to být excel, soubor csv, nebo databáze SAP, Oracle a podobně A dokonce těch zdrojů může být více najednou.

 

Chcete říci, že iGATE je vlastně business intelligence? 

Určitě má v sobě prvky, které hodně lidí spojuje s business intelligence, ať už jde o práci s tzv. pivotními nebo kontingenčními tabulkami, datovými řezy atd. To určitě v sobě obsahuje, ale jde o víc, umožňuje totiž sestavovat dynamické a statické webové stránky, úzce zaměřené na konkrétního člověka, který iGATE používá.

Například já mám iGATE na tabletu, kde mám nastavených šest základních pohledů, které potřebuji. Chci třeba vidět přidanou hodnotu firmy, strukturovanou po měsících či ve srovnání s minulým rokem. Pak potřebuji vidět pohledávky strukturovaně podle splatnosti nebo přehled o rozjetých obchodních případech, jako ředitel firmy vidím i na úkoly svých kolegů, do jaké míry je plní atd. – to vše na jeden dotyk prstu. Ale šéfa vývoje bude zajímat něco jiného – kolik má požadavků na zdokonalení nové verze našeho software, kolik času na to má či kolik mu ho zbývá, aby je dotáhl do konce. Obchodník či CFO má k dispozici jinou strukturu informací – iGATE je totiž napojen na nějaká data, ale každý má svůj pohled, každý vidí jen informace, které potřebuje. Krása systému je v tom, že nejen data zobrazuje, ale umožňujeme je tam také vkládat. Tím se zásadně lišíme od jiných, konkurenčních řešení, ať už jde o řešení navázaná jen na jeden konkrétní systém nebo univerzálnější, jako je například Oracle BI. Navíc je základní nasazení iGATE velmi rychlé.

 

Předností jmenovaného produktu je i jeho tzv. „plná definovatelnost“. Co to v praxi znamená? 

Ta spočívá v tom, že si z jednotlivých modulů poskládám „svoji webovou stránku“ v iGATE jak chci. Jde tam vložit tabulka, grafy, kontingentní či pivotní tabulka a stejně tak vyčlenit část obrazovky pro zadávání úkolů – prostě jste tvůrcem své vlastní stránky. Existují jednoduché komponenty a vy si je prostě ze systému vytáhnete a poskládáte na stránku. Vše lze učinit na PC, tabletu, ale i na smartphonu.

 

Co je pro finančního ředitele na iGATE nepřitažlivější? 

Zřejmě rychlost získání informací. Na začátku si definuje, že chce vidět nějaký ukazatel, může jít třeba o zůstatek hotovosti, vývoj či změnu pohledávek, vývoj na bankovních účtech, prostě cokoliv, co si nadefinuje. Určí si, zda chce vybranou veličinu sledovat, buď jako statickou, nebo ve vývoji po týdnech, měsících, či v meziročním srovnání a pak stačí ťuknout na příslušnou ikonu. A je hotovo.

 

Jak vnímáte investice do informačních systémů v dnešní době, kdy pokračuje hospodářský útlum? 

Dnes převažuje v IT byznysu opatrný přístup – každý korunu obrátí ne dvakrát, ale desetkrát. A velmi pečlivě kalkuluje, zda se jim investice vyplatí či ne. Dříve šlo o jakousi módu: každý to má, pořiďme si též. Dnes se většina potenciálních klientů ptá: když mi starýsystém slušně funguje, proč ho mám měnit? Vydělám tak více peněz, získám více zákazníků? Snížím počet neobsloužených klientů, snížím zásoby, ušetřím pracovní úvazky?

 

Navíc u nových informačních systémů hraje dnes významnou roli mobilita – možnost pracovat s informacemi kdekoliv mám připojení na internet. Vidíte i v tom svoji konkurenční výhodu? 

Jednoznačně. Firma jako celek potřebuje funkčnost systému velmi širokou, ale koncoví uživatelé, například obchodníci, využívají jen určitou část, která souvisí s jejich pozicí. Nejde o nic složitého – například je potřeba zadat objednávku, podívat se do katalogu zboží a podobně. Tady stačí zobrazení na tabletu či smartphonu, což opravdu usnadňuje a urychluje práci zejména v terénu, když si nemusím jako dříve dělat poznámku – třeba – podívat se zítra na obchodní případ XY. Já si dnes na mobilu v Androidu nastavím ikonu „budget“ a do pěti vteřin vidím, jak se vyvíjejí tržby…

 

Úvodní foto: © Victoria - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře