Mezi CFO je patrný růst odvahy investovat do rizikovějších aktiv

Ekonomické vyhlídky finančních ředitelů v ČR se za poslední půl rok mírně zhoršily, nicméně jsou stále lepší, než tomu bylo před rokem. Před rokem vládl optimismus u necelé čtvrtiny finančních ředitelů (27 %), v dnes zveřejněném průzkumu má pozitivní finanční vyhlídky třetina finančních manažerů (33 %).



Oproti minulému průzkumu je rovněž patrný nárůst odvahy investovat do rizikovějších aktiv. Výše uvedené vyplývá z aktuálního průzkumu společnosti Deloitte, který proběhl na jaře letošního roku. Průzkumu se zúčastnilo celkem 668 finančních ředitelů z nejrůznějších průmyslových oblastí z těchto zemí – Albánie a Kosovo, Česká republika, Chorvatsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Srbsko.

 

Ochota riskovat roste

„Finanční vyhlídky společností a vnímání externí finanční a ekonomické nejistoty drží trend zjištěný v předchozích průzkumech. Dochází k omezení výrazně negativních či pozitivních očekávání, které může být interpretováno jako akceptování současného stavu ekonomiky jako faktu. Ekonomické příležitosti a hrozby jsou finančním ředitelům dostatečně zřejmé a opatření uskutečněná v minulých obdobích dávají solidní základ pro mírně optimističtější očekávání.“ uvedl Martin Tesař, vedoucí partner oddělení auditu ve společnosti Deloitte ČR. 

I přes aktuální vývoj ekonomiky roste podle průzkumu ochota finančních ředitelů akceptovat více rizika. Je možné, že ochota přijímat vyšší riziko souvisí i s příznivou situací podniků z hlediska jejich schopnosti splácet dluhy. „Ochota riskovat či poměrně příznivě hodnotit situaci podniků může souviset s poměrně příznivou situací firem v obsluze svých dluhů,“ doplnil Ladislav Šauer, ředitel v auditním oddělení společnosti Deloitte.

 

Všechny náklady jsou již osekány

Přetrvávajícím trendem v odpovědích finančních ředitelů v ČR zůstává vysoká priorita snižování nákladů, hledání cest pro růst tržeb však řada z nich vidí jako hlavní, a zřejmě i reálný, úkol dne. Z historie průzkumů se zdá, že potenciál na snižování přímých nákladů je již do značné míry vyčerpán a pozornost se tak přesouvá k nákladům nepřímým. Zajímavým vývojem prochází i důležitost růstu tržeb. Zatímco v našich prvních průzkumech kladli finanční ředitelé důraz na proniknutí na nové trhy, v posledních dvou průzkumech již v prioritách převládá růst na stávajících trzích. Tento vývoj je z části způsoben již zrealizovanou expanzí a dále pak geopolitickými vlivy v jednotlivých zemích. 

Podle průzkumu roste v ČR podíl finančních ředitelů, kteří v současnosti vnímají atraktivitu úvěrů jako dobrou. Zároveň proti minulému průzkumu přibylo těch, kteří ji naopak považují za neatraktivní (i když toto zvýšení podílu respondentů je nižší), což by mohlo naznačovat, že část respondentů se domnívá, že se úvěry v dohledné době nezdraží.

 

Nastupují klidné časy evoluce?

„Cena úvěrů je považována finančními řediteli spíše za atraktivní s možností jejího mírného růstu v budoucnu, což může být jedna z motivací pro navýšení úvěrového zatížení firem. Dle výsledků šetření není ani nadále financování podniků novým kapitálem atraktivní,“ doplnil Petr Brich, ředitel v oddělení auditu. 

Údaje týkající se restrukturalizace společnosti a fúzí či akvizic potvrzují pozorování, že pro řadu firem je na pořadu dne spíše zlepšení fungování firmy, její strategický rozvoj či posun v činnosti (například fúzí či akvizicí) než krizový management, který zaměstnával řadu finančních ředitelů během minulých let.

 

Hlavní zjištění průzkumu mezi finančními řediteli v ČR: 

* Finanční ředitelé jsou ve vývoji makroekonomických ukazatelů optimističtější než většina ekonomických analytiků

* Snižování přímých a nepřímých nákladů spolu s růstem na stávajících a nových trzích zůstávají klíčovými úkoly finančních ředitelů

* Je patrný růst odvahy investovat do rizikovějších aktiv

* Možnosti úvěrového financování jsou dostatečné

 

Jednociferný optimismus

V regionálním srovnání mají nejvíce optimistické vyhlídky finanční ředitelé v Lotyšsku, Srbsku, Litvě a Albánii. Naprostá většina dotázaných společností vyjádřila zvýšený stupeň nejistoty, přičemž zdaleka nejvyšší stupeň nejistoty byl uváděn finančními řediteli ve Slovinsku. Jen o něco nižší úroveň nejistoty vyjádřili finanční ředitelé v Maďarsku. 

Ve snaze zvýšit obrat většina finančních ředitelů ze zemí střední Evropy kombinuje dvě priority, a to domácí růst a expanzi na zahraniční trhy, které mohou zahrnovat trhy v ostatních zemích středoevropského regionu a také trhy v Rusku či Turecku. 

Finanční ředitelé v celém regionu očekávají jednociferný růst HDP. Slabší výkon je očekáván v České republice, Chorvatsku a Maďarsku a naopak o něco vyšší než průměrný růst je očekáván v malých ekonomikách pobaltských států. Podobně jako v loňském roce zůstává Slovinsko nejpesimističtější zemí mezi dotazovanými, neboť více než 70 % slovinských finančních ředitelů očekává recesi.

 

Více informací naleznete na www.deloitte.com/cecfo.

Úvodní foto: © Yang MingQi - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře