Ministr Tomáš Chalupa: nejhorší smogové hodnoty nebyly naměřeny v Ostravě, ale v Praze 6-Veleslavíně

Moravskoslezský kraj – průmysl versus prostředí? „Vylidňování Ostravy nezpůsobuje ovzduší, ale spíše způsob, jakým o tamním životním prostředí pojednávají média,“ uvedl Petr Kajnar, primátor města Ostravy.



Perspektiva Moravskoslezského kraje (MSK) byla včera hlavním tématem Fóra Hospodářských novin v Ostravě, nad kterým převzal záštitu Svaz průmyslu a dopravy ČR spolu s Krajskou hospodářskou komorou MSK a Sdružením pro rozvoj MSK. Akce se zúčastnil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, představitelé ministerstva průmyslu obchodu, místní samosprávy, největších zaměstnavatelů regionu i oborových svazů, kteří debatovali o stavu a vývoji průmyslu a jeho důležitosti pro MSK, ale celou republiku.

 

Jako červená niť se však ve vystoupeních většiny mluvčích táhlo téma vlivu průmyslu na životní prostředí a snaha nalézt rovnováhu mezi ekologickými opatřeními a zachováním konkurenceschopnosti podniků.

Petr Kajnar, primátor města Ostravy, v úvodní přednášce zmínil, že Moravskoslezský kraj je druhým nejrychleji rostoucím krajem z hlediska HDP po Praze a že na celkovém HDP se v MSK podílí průmysl z více než 40 procent. Upozornil na problém, jímž je postupné vylidňování Ostravy a okolí. Například Havířov byl uměle vytvořený útvar, kam se před šedesáti lety nastěhovaly desetitisíce lidí, a ti teď odcházejí. „Největším rizikem z hlediska postupného vylidňování Ostravy není ovzduší, ale způsob, jakým o životním prostředí v Ostravě pojednávají média. Za posledních deset let se ovzduší zlepšilo, ale média o špatném ovzduší referují stále více,“ uvedl Petr Kajnar.

 

Peklo jménem Veleslavín

Jeho názor potvrdil i ministr Tomáš Chalupa. Zmínil nedávnou smogovou situaci, při níž se nejhorší hodnoty v republice naměřily v Praze 6-Veleslavíně, ačkoliv v lokalitě není žádný těžký průmysl. Ministr v přednášce zmínil rozdělení největších znečišťovatelů ovzduší v MSK na lokální topeniště (38 %), průmysl (34 %), dopravu (20 %) a ostatní energetické zdroje (8 %). „Naším cílem není v Moravskoslezském kraji zavírat průmysl, ale hledat taková řešení, která zlepší životní prostředí a na druhou stranu nevytvoří fronty před úřady práce,“ řekl ministr. Ocenil přístup některých podniků, které uzavírají nad rámec zákona dobrovolná memoranda o regulaci prašných zdrojů. Poukázal na nutnost řešit problematiku lokálních topenišť a ekologických dotací na moderní a výkonnější kotle a stejně tak i řešení dopravy, například „znepoplatnění dálničních obchvatů města při smogových situacích“.

Jaroslav Palas, hejtman Moravskoslezského kraje, zmínil pozitiva a negativa kraje. Mezi klady zařadil průmyslovou tradici, kterou je však je dobré udržovat a rozvíjet. Důležitým prvkem hutní a důlní výroby je však podle něho rozvoj výzkumu a vývoje při zachování současné vysoké produktivity práce. Za negativa považuje geografickou specifičnost slezské pánve s ohledem na zimní inverze a současné trendy, jakými jsou rozvoj dopravy a růst cen energií, které nutí část občanů vytápět nekvalitními palivy.

 

Porúří má každý rád

Zlepšení životního prostředí podle něho a dalších řečníků se však neobejde bez finančních prostředků. Jaroslav Palas situaci porovnal s Porúřím, zatíženým průmyslovým regionem, na jehož rozvoji se podílela celá sousední republika, kdežto v ČR se situace řeší pouze na úrovni krajů. 

Ekonomickou situací kraje se zabýval Petr Zahradník z EU Office České spořitelny. Podle jeho zjištění patřil MSK v letech 2005 až 2007 k nejrychleji rostoucím regionům v EU, kdy růst HDP v kraji dosahoval 8 % ročně. Zároveň poukázal na potřebu zlepšit strukturu HDP, kdy by kraj mohl zvýšit podíl služeb jako doplněk k současnému průmyslu. Značná kritika zazněla k podílu výdajů do výzkumu a vývoje k HDP, kdy MSK dosáhl druhého nejhoršího umístění v ČR.

 

Výzkum a vývoj a kvalitní vzdělání alafou a omegou

Účastníci Fóra se shodli na tom, že důležitým prvkem rozvoje by mělo být odstranění stigmatu „černého“ kraje a MSK by se měl poučit od regionů, ve kterých utlumení průmyslu nebylo domyšlené, například z průmyslové zóny v Anglii ve městě Bolton. Struktura ekonomiky MSK je totiž zaměřená na strategicky významná odvětví jako jsou energetika a hutnictví – ta budou i v budoucnu hrát důležitou roli jak v ČR, tak i v  EU. 

Jako zástupci významných zaměstnavatelů v regionu vystoupili Klaus Dieter Beck, generální ředitel OKD a Tapas Rajderkar, generální ředitel ArcelorMittal Ostrava. Tapas Rajderkar ve svém projevu zmínil ty aspekty MSK, které považuje na největší výhodu na trhu, tedy kvalifikovanou pracovní sílu, umístění regionu jako křižovatky mezi Polskem, Slovenskem a Německem a existenci VŠB - TU jakožto významného přispěvovatele k výzkumu a inovacím. Současně varoval před evropskou dluhovou krizí, která se začíná projevovat v evropském hutnictví a začíná zasahovat i do střední a východní Evropy. Rok 2012 tak podle něho bude problematický.

Oba zástupci zaměstnavatelů se na konferenci shodli, že výzkum a vývoj a kvalitní vzdělání jsou nejdůležitějším pro budoucnost místního kraje. 

 

EU dnes restrikcemi popírá to, na čem sama vznikla jako Evropské společenství uhlí a oceli

„Važme si průmyslu, a významných zaměstnavatelů v tomto regionu. Není reálné, že by sem přes noc přišel někdo s byznysem, který zaměstná půlmilionu lidí a bude šetrnější k přírodě než hutnictví, strojírenství nebo hornictví,“ uvedl Pavel Juříček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Poté představil několik požadavků Svazu průmyslu a dopravy ČR vůči vládě a kraji. Jedním z nich je nutnost rozvoje českého školství, zejména podpory technického vzdělání. Průmyslovým podnikům chybí totiž absolventi technických oborů vysokých škol, ale hlavně vyučení pracovníci.

Blok přednášek zakončil Pavel Bartoš, viceprezident Hospodářské komory ČR. Ten ocenil opravy a investice významných továren v regionu a že významní světoví hráči v MSK zachovali pracovní místa. Varoval však před „regulacemi z EU, které vytváří nefér soutěž“. Zmínil například rozdílné limity na komíny v ČR a sousedních zemích a varoval před tím, že EU dnes restrikcemi popírá to, na čem sama vznikla jako Evropské společenství uhlí a oceli.

K problematice životního prostředí podobně jako i další vystupující uvedl, že za posledních dvacet let se situace zlepšila k lepšímu a že na znečištění se podílí soubor znečišťovatelů – lokální topeniště, doprava, průmysl, sekundární prašnost a nedostatečný úklid v obcích a příhraniční povětrnostní vlivy. V rámci akce představil cíl Sdružení pro rozvoj MSK, jemuž Pavel Bartoš předsedá, a který je dostat se do roku 2020 až 2025 na průměrnou úroveň HDP evropské sedmadvacítky.

 

 

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR

 

Foto: © jonnysek - Fotolia.com

 


« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře