Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) předevčírem v rámci pátého ročníku své Hospodářské diskuse pozvala ke společnému stolu zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, německého Svazu obchodních a průmyslových komor a česko-německých hospodářských kruhů. Tématem živé debaty, které přihlíželo 150 hostů především z českých a německých firem, byl význam vzdělání pro hospodářskou konkurenceschopnost České republiky. Jako podnět diskuze sloužil průzkum ČNOPK o stavu vzdělávání v České republice z pohledu zástupců česko-německé průmyslové sféry. Firmy v něm žádaly, aby se české vzdělávání více přiblížilo praxi a byl kladen větší důraz na výuku cizích jazyků.
Sprechen Sie deutsch?
Na aktuálním průzkumu ČNOPK na téma vzdělávání se podílelo přibližně 10 procent členských podniků ČNOPK a mnoho investorů z Rakouska působících v České republice. Více než polovina firem uvedla, že jim chybí odborníci s především s technickým vzděláním. Téměř 90 procent z nich si přeje větší podíl praxe ve školním i vysokoškolském vzdělávání. 37 procent si dokonce myslí, že jsou čeští absolventi nedostatečně připraveni na praxi. Kromě toho označily téměř dvě třetiny zúčastněných firem jazykovou vybavenost mnohých absolventů za nedostačující. Více kvalifikovaných vysokoškoláků si přeje necelých 40 procent firem a pouhá čtvrtina potřebuje další odborné pracovníky s maturitou.
Podle průzkumu je nedostatek odborníků patrný především v oblasti průmyslové výroby, kde asi polovina firem přiznala, že má problémy při hledání vhodných zaměstnanců. Ale i ve výzkumu a vývoji převyšuje poptávka nabídku: 37 procentům firem zde chybí kvalifikovaný personál. Už na jaře roku 2011 proto 60% firem zapojených do průzkumu ČNOPK žádalo takový systém vzdělávání, který by stejně jako v Německu nebo Rakousku obsahoval padesátiprocentní podíl placené podnikové praxe.
Poslední německá firma při odchodu z Čech zhasne...
Pouhá čtvrtina dotázaných nemá při hledání odborných pracovníků žádné problémy. „Německé firmy v České republice těžko shánějí dobré absolventy s technickým vzděláním,“ objasňuje výsledky průzkumu Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK. „Pokud je pro většinu firem problém zde najít dobře kvalifikované zaměstnance, měli bychom to vnímat jako varovné znamení pro české výrobní a inovační odvětví. Kvalitně vzdělaní zaměstnanci s dobrými pracovními výkony jsou totiž pro většinu zahraničních firem i nadále hlavním důvodem, proč v České republice investují,“ doplňuje Bauer. Tento názor v úterní diskusi sdílel také Helmut Schweiger, jednatel společnosti Gerresheimer v Horšovském Týně. Schweiger vyjádřil obavy, že „pokud tento aktuální trend bude i nadále pokračovat, mohly by firmy v horizontu 10 let začít z České republiky odcházet“.
Tento pohled se odrážel i v příspěvcích na pódiu v průběhu Hospodářské diskuse. Důležitým bodem debaty byl podíl praxe v českém odborném vzdělávání. Sybille von Obernitz jako expertka Svazu obchodních a průmyslových komor, který je největším hospodářským svazem v Německu, představila duální vzdělávací systém: „Za tímto systémem se skrývá situace win-win, tedy každý v něm něco získá a vítězem jsou nakonec všichni. Stát odevzdává značnou míru zodpovědnosti do soukromých rukou a firmy mají velký vliv na obsah vzdělávání.“ Tento tradiční model vzdělávání funguje v Německu již po staletí, daří se mu udržet nezaměstnanost mladistvých na nejnižší hodnotě v Evropě a vytváří stabilní vazbu mezi absolventy a podniky. Jak vysvětlila von Obernitz, přináší časné začlenění dlouhých praktických fází do vzdělávání ještě další výhody: „Mladí lidé, kteří se vzdělávají v podnicích, získávají kromě vynikající odborné kvalifikace také vysokou osobní kvalifikaci, kterou pak mohou dále rozvíjet ve firmách.“
Zavedení duálního systému pomůže?
Prezident ČNOPK Radomír Šimek v této souvislosti poukázal na skutečnost, že „intenzivní a systematická spolupráce mezi školami a firmami může fungovat pouze s aktivní podporou politiky a státu. Tyto instituce musí na jedné straně vytvořit potřebné struktury a na druhé straně pomáhat zprostředkovat veřejnosti atraktivitu jednotlivých povolání“.
Za české Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k tomuto tématu zaujal postoj ředitel Odboru středního vzdělávání Petr Bannert, který tak krátkodobě zastoupil ministra školství Josefa Dobeše. Podle něj ministerstvo neplánuje zavedení duálního systému, ale chce ve stávajícím systému uplatnit některé jeho prvky jako například „zvýšení podílu praxe nebo větší propojení zaměstnavatelů a škol“. Namísto nového systému navrhl nadále rozvíjet ten současný tak, aby se více přiblížil potřebám trhu.
Bez techniků žádné inovace
Některé německé firmy, k nimž patří i Bosch a Gerresheimer, se snaží vzít tento vývoj do vlastních rukou a s velkým finančním nasazením poskytují technické vzdělávání přímo ve svých podnicích v České republice. Ředitelka personálního oddělení firmy Robert Bosch spol. v Českých Budějovicích Barbora Schelová zdůraznila, že úbytek zájemců o studium na technických středních a vysokých školách je alarmující a „představuje riziko nejen pro zaměstnavatele, ale také pro Českou republiku a její inovační potenciál“. Na podobná rizika poukázal také Pavel Juříček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který proto požadoval další rozvoj technického vzdělávání: „Musíme posilovat silné stránky naší země, která je dlouhodobě orientovaná industriálně. Zde leží potenciál našeho budoucího přežití.“
Hospodářská diskuse se konala za laskavé podpory pražské pobočky Commerzbank, která byla jejím hlavním sponzorem. Dalšími sponzory akce byly skupina Bosch ČR a firma Mercedes Benz ČR, která poskytla své prostory pro konání diskuze. Partnery akce byli Svobodný stát Bavorsko, ČT24, Česká informační agentura und Prague Leaders Magazine. Průzkum ČNOPK se uskutečnil za podpory Rakouské centrály pro zahraniční obchod (Österreichisches AußenwirtschaftsCenter) v Praze.
Zdroj: Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK)
Foto: © drubig-photo - Fotolia.com
