Obláčky, elektrárny a CFO

Cloud computing v nejbližších letech zásadně promění nejen podnikovou informatiku. Finanční ředitelé by měli zbystřit…



Letošní Business & Information Forum bylo zajímavé od začátku do konce, tematicky i „lidsky“. Hovořilo se o mobilních technologiích, e-governmentu a datových schránkách, sociálních sítích, bezpečnostních rizicích. Hned v úvodu se však řešilo téma, jež bude v nejbližších letech klíčové i pro finanční ředitele, hovořilo se o tzv. cloud computingu.

 

Už ho znáte.. 

Cloud computing je podle proslulé internetové encyklopedie Wikipedie „…poskytování služeb či programů uložených na serverech na internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče nebo klienta dané aplikace a používat je prakticky odkudkoliv….“. Zřejmě jste o něm už slyšeli, s ještě větší pravděpodobností je možné říct, že jej každodenně používáte – například tehdy, když si na Gmailu v prostředí webového prohlížeče čtete své e-maily.

„Pěkné,“ řeknete si možná, „jde ovšem téma pro mého šéfa informatiky, co já s cloud computingem ve své roli a kompetenci finančního ředitele? Proč by takový problém měl zajímat právě mě?“ Nepřekvapivě především proto, že půjde o peníze. Přesněji o velké peníze, které každá firma vydá – a teď pozor – bez ohledu na to, zda svá data a aplikace bude mít i nadále pěkně pod kontrolou ve vlastním datovém centru nebo zda se rozhodne si výpočetní výkon a datovou kapacitu pronajímat a data svěří některému z nabízejících se poskytovatelů cloudových služeb.

 

Proč ale půjde o skutečně zásadní změnu týkající se (s příslovečnými výjimkami) každé firmy? 

Odpověď nabízí analytik a publicista Nicholas Carr ve své knize „The Big Switch“. Carr říká, že s výpočetním výkonem, který podniky pro své fungování potřebují, se v nejbližších letech stane to samé, co se na počátku minulého století stalo v oblasti dodávek elektrické energie. Tehdy měla totiž většina významných podniků vlastní elektrárnu. Podobně jako z elektrické energie se z výpočetního výkonu stane komodita, dodávaná několika velkými dodavateli. Ti budou schopni díky úsporám z rozsahu nabídnout bezkonkurenčně nízkou cenu, vznikne možnost v podstatě neomezeně měnit odebírané množství a především platit pouze za to, co podnik skutečně spotřebuje.

Jistě, zbývá zohlednit spoustu právních i technických otázek, což se však dříve či později vyřeší a vzdálené poskytování výpočetního výkonu se stane zásadním trendem. Zůstanou samozřejmě i oblasti se stávajícím lokálním přístupem. Ostatně, i zde je podobnost s přístupem k elektrické energii. Přestože ji odebíráte například od ČEZu, nic vám nebrání snížit si náklady osázením střechy továrny fotovoltaickými články. Podobně, je-li vaše činnost kriticky závislá na nepřerušené dodávce elektrické energie (nemocnice a přístroje na operačním sále), zřejmě se pojistíte pořízením vlastního záložního dieselového generátoru. Obecně ovšem bude nakonec platit, že „cloud“ bude levnější než dosavadní praxe.

 

Dokud je čas 

Dobrou zprávou je, že na vytvoření co nejlepší představy o celém problému mají finanční ředitelé ještě nějaký čas. Cloud computing je z pohledu analytické společnosti Gartner a její hype křivky (více zde) na jejím vrcholu, v oblasti, kterou Gartner poeticky a výstižně nazývá „vrcholek přehnaných očekávání“, což znamená: všude se o „cloudu“ mluví a píše, v praxi se o něm ale zatím moc neví, tudíž masové přejímání není na pořadu dne. „Přehnané“ ovšem platí pouze z pohledu současnosti, konkrétně Gartnerovi analytici odhadují, že masově se cloud computing rozšíří v horizontu dvou až pěti let. Ovšem i dnes se zde už točí dost peněz, zmiňovaný Gartner odhaduje, že trh cloudových služeb bude mít už v letošním roce velikost 68 miliard dolarů.

S přechodem na cloud computing tedy spěchat nemusíte, určitě však neuděláte chybu, pokud se o cloud computingu dozvíte něco více, například v článku Daniela Dočekala „Cloud computing ... je všude okolo nás“.

 

Autor je stálým spolupracovníkem redakce

 

 

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře