Podle prestižního průzkumu eurozóna letošní rok přežije a recese bude mělká, říká guvernér ČNB

Ministr financí by měl pro zachování plánovaného deficitu státních financí v příštích třech letech snížit státní výdaje především v oblasti sociální a důchodové, zvýšit daně z příjmů vyšších příjmových skupin a vyloučit korupci z ekonomického dění.



Konkurenceschopnost Česka poroste s podporou rozvoje malých a středních podniků, aplikovaného výzkumu i výuky technických a přírodních oborů. Eurozóna letošní rok přežije. Takové jsou převládající názory respondentů aktuálního průzkumu názorů na očekávaný vývoj české a evropské ekonomiky v roce 2012. Průzkum provedly v druhé polovině ledna agentury Donath Business & Media (DBM) a Factum Invenio (FI) v rámci příprav na Forecasting Dinner 2012. Akce, jež se konala 22. února, je výročním setkáním členů a hostů Czech CFA Society s předními domácími a zahraničními ekonomy, které se koná pod záštitou Miroslava Singera, guvernéra České národní banky. 

„Bez ohledu na katastrofické informace v médiích stále ještě panuje velká důvěra v zachování jednotné evropské měny,“ vypíchl Jan Herzmann, Managing Partner společnosti FI. „A to i přesto, že podle 36 % respondentů nejslabší ekonomiky letos eurozónu opustí. Méně jednoznačný je názor na stabilitu kurzu koruny vůči euru. Přesto však 88 % respondentů očekává, že by koruna měla zůstat v 10% fluktuačním pásmu,“ dodal Herzmann.

 

Ministře pokladu, slyš 

Respondenti mohli ministru Kalouskovi také doporučit kroky, které by měl přijmout, aby zůstal zachován vládou plánovaný deficit státního rozpočtu v letech 2012 až 2014. Dvě pětiny odpovídajících měly ve svém řešení zahrnuté změny v dani z příjmu vysokopříjmových skupin obyvatel, především jejich zvýšení. „Jelikož většina respondentů průzkumu je z vyšších příjmových skupin, jde o náznak nebývalé státotvornosti,“ uvedl Michal Donath, ředitel agentury DBM. Stejně velká část (40 %) do svého návrhu začlenila změnu DPH – polovina z nich zvýšení a polovina snížení. Třetina do svého řešení zahrnula změnu danění právnických osob – půl na půl zvýšení a snížení. Současně dvě pětiny respondentů navrhovaly snížení státních výdajů, především v sociální a důchodové oblasti. Třetina by začlenila do systému opatření i jiné kroky, a to především omezení korupce a zefektivnění státní správy, dále pak zprůhlednění státních zakázek a omezení výdajů napříč všemi resorty. 

Elektronického průzkumu se letos zúčastnilo celkem 1 977 respondentů ze 7 682 oslovených nositelů a kandidátů titulu CFA (Chartered Financial Analyst), vedoucích pracovníků zemských ředitelství OVB Allfinanz, významných manažerů a čtenářů elektronického bulletinu FS Final Word. S ohledem na možné krizové scénáře se otázky týkaly především vhodných podnikatelských strategií, investičního chování domácností a očekávání klíčových parametrů české a evropské ekonomiky v roce 2012.

 

Závěrečnou zprávu z průzkumu najdete zde, jeho hlavní zjištění: 

* Očekávání v letošním roce je spojeno se zachováním eurozóny. Zhruba polovina dotázaných odborníků se domnívá, že eurozóna zůstane zachována ve stávajícím rozsahu. Více než třetina však předpokládá odchod nejslabších ekonomik. 

* Na předpokládaném vývoji koruny vůči euru se respondenti neshodnou. Dvě pětiny očekávají stabilitu kurzu koruny, čtvrtina předpokládá spíše posílení a čtvrtina spíše oslabení kurzu koruny. Podle devíti z deseti respondentů by se ovšem měla koruna udržet v 10% fluktuačním pásmu. 

* Jaká opatření jsou na příští období navrhována? V případě zachování plánovaného deficitu státního rozpočtu v příštích 3 letech se na příjmové stránce objevuje především zvýšení daní vyšším příjmovým skupinám a zvýšení DPH. Snížení výdajů směřuje především do sociální a důchodové oblasti, ale ušetřit lze i omezením korupce a zefektivněním státní správy. 

* Rozvoj konkurenceschopnosti je mezi odborníky jednoznačně spojen s podporou malých a středních podniků. Pokud jde o výzkum a vzdělávání, za nejúčinnější je pokládána podpora aplikovaného výzkumu a výuky technických a přírodních oborů. Dalším nezanedbatelným činitelem je podpora rozvoje infrastruktury. 

* Strategie firem pro stávající období ekonomického útlumu: Firmy by se měly obecně soustředit na opatření v oblasti prodeje (především zaměřením na nové trhy, segmenty i produkty) včetně distribučních kanálů (jejich posilováním a rozšiřováním) a na optimalizaci kapacity lidských zdrojů (úpravou stávajících pracovních náplní). 

* Doporučení pro optimální zhodnocení investic občanů: Pro investici na 6 let v objemu 500 000 Kč dotázaní odborníci v průměru doporučují rozložit investované prostředky do 3-4 oblastí. Konzervativní investor by měl zhruba čtvrtinu svých investic dát na termínovaný vklad. Další významné typy investic pro něj jsou: nákup pozemku či nemovitosti a nákup dluhopisů obchodovatelných na české burze nebo investičního fondu v ČR. 

* Investor, který je ochoten více riskovat, by se měl zaměřit na nákup akcií především tam, kde je vysoký potenciál růstu (s nulovým dividendovým výnosem), dále investovat do podnikání a investičních fondů v ČR. 

 

 

Co zaznělo na setkání Forecasting Dinner 2012 22. února:

* Názory na evropskou měnovou unii a nutné reformy, kterými musí projít také v souvislosti s krizí v eurozóně, prezentoval v Praze výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu Willy Kiekens. Měnová unie podle něj nebude optimálně fungovat, nebude-li finanční a měnový sektor členských států lépe integrován a státy nebudou sdílet rizika z ní vyplývající. Podle něj však byla v uplynulém období přijata důležitá opatření vedoucí ke zlepšení jejího řízení. Existuje riziko, že krize v eurozóně trvale zvrátí integraci bankovního a finančního sektoru. Právě ta je ale nutná pro to, aby se plně ukázal přínos členství v měnové unii,“ řekl Willy Kiekens. Dodal, že je nutné, aby měnová integrace v eurozóně byla doplněna určitou mírou finančních transferů tak, aby se její země lépe vypořádávaly s ekonomickými šoky. Kiekens zároveň vyjádřil názor, že příčinou krize bylo, že evropská měnová unie vytvořila nerovnovážné tržní stimuly, které nebyly ani správně monitorovány, ani zavčas narovnány. „Strukturální reformy nutné k nápravě významné nerovnováhy v unii a ztráty konkurenceschopnosti potrvají řadu let,“ řekl na závěr.

 

* Guvernér České národní banky Miroslav Singer navázal svou prezentací o  makroekonomickém a měnovém vývoji v České republice. „Nemáme před sebou dramatickou recesi, spíše mělkou,“ uvedl na úvod guvernér. „Tento rok bychom měli vidět v české ekonomice stagnaci reálného HDP. V příštím roce by se již česká ekonomika měla vrátit opět k postupnému růstu“, dodal během svého vystoupení guvernér. „Hlavními faktory, které v současné době ovlivňují ekonomický vývoj v České republice jsou vývoj v zahraničí a domácí fiskální politika,“ uvedl guvernér. „Rizikem pro českou ekonomiku bude případné vyhrocení dluhové krize v eurozóně a riziko, že se rozroste i na další státy, dále náhlý pokles zahraniční poptávky - především pak v automobilovém průmyslu - a postupný přesun regulatorních pravomocí na evropskou úroveň. Domácími riziky jsou významnější oslabení koruny a zvýšení rozpočtového deficitu. Je zřejmé, že zahraniční rizika pro vývoj české ekonomiky jasně převládají.“

 

 

Zdroj: Donath Business & Media

 

Foto: © Laurent Renault - Fotolia.com

Úvodní foto: © Laurent Renault - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře