Muž ve věku 46 až 55 let (48 procent) v řídící funkci (44 procent) nebo na jiné vedoucí pozici (26 procent), který ve společnosti pracuje obvykle méně než šest let. Takto by se dnes dal charakterizovat typický český podvodník z řad „bílých límečků“.
V současné turbulentní ekonomické situaci čelí organizace podvodům či jinému druhu nekalého jednání téměř každý den. Hrozba přitom většinou přichází z řad řídících a vedoucích zaměstnanců, protože mají značné pravomoci, autonomii, a tím i lepší možnost překonávat vnitřní kontroly. V českém podnikatelském prostředí navíc obvykle chybí dostatečný dohled ze strany akcionářů nebo mateřských společností. Kombinace těchto faktorů pak vytváří prostředí, v němž dochází k podvodům bez ohledu na zavedené vnitřní kontroly a jejich kvalitu. Tato zjištění přináší průzkum společnosti KPMG Globální profily podvodníka.
Čeští podvodníci se začínají lišit od těch zahraničních
Loňské poznatky o České republice se od těch celosvětových v mnohém liší. V zahraničí je typický podvodník mladší než u nás – podvodu se většinou dopouští muži ve věku 36 až 45 let (41 procent). Rozdíly můžeme nově najít i v délce působení podvodníka ve firmě. Česká republika v předloňském šetření následovala celosvětový trend, podle nějž byly podvodníky převážně osoby dlouhodobě zaměstnané v dané společnosti. Nedávná studie však ukazuje, že méně než čtvrtina českých podvodníků (22 procent) byla zaměstnána v organizaci déle než 6 let (na rozdíl od 41 procent ve světě). „Organizace by proto měly zvážit, zda zavedou procesy, které by pomohly snížit rizika interních podvodů tím, že uchazeče o manažerské a jiné vyšší pozice důkladně prověří ještě před jejich přijetím,“ doporučuje Jimmy Helm, Partner odpovědný za Forenzní služby, KPMG ve střední a východní Evropě.
Co láká defraudanty?
Motivace ke spáchání většiny podvodů, a to jak u nás, tak v zahraničí, je poměrně jednoduchá: jde především o peníze. Kvůli jiným než finančním důvodům se podvodu dopustila necelá desetina lidí. V České republice se podvody nejčastěji týkaly zneužití svěřených finančních prostředků a jiného majetku a podvodů spojených s manipulací účetních výkazů (v obou případech jde o 83 procent). Přitom na celosvětové úrovni je to pouze 56, respektive 64 procent. „Tento druh podvodů lze běžně spojovat s dobou ekonomické krize, kdy příčinou manipulace s hospodářskými výsledky jsou zpravidla odměny vázané na výkon. Naše závěry ukazují, jak důležité je stanovovat přiměřené a dosažitelné cíle a pečlivě prověřovat, zda zaměstnanci tyto ambiciózní cíle plní,“ dodává Jimmy Helm.
Dělá stále příležitost zloděje?
V České republice dojde v 26 procentech případů k odhalení prošetřovaných podvodů jen náhodou. Na druhou stranu ve světě hraje náhoda roli jen v 16 procentech. Anonymní oznámení a tzv. whistleblowing pak napomohly odhalení 43 procent případů u nás a 35 procent na celosvětové úrovni. Řada z prošetřovaných osob dokázala v organizaci nastavené kontroly obcházet, což potvrzuje, že podvodníci mnohdy působí v hierarchii společnosti na vyšších pozicích. „Zjištění poukazují na dvě zásadní skutečnosti: mechanismus oznamování nedovoleného jednání je užitečným prostředkem pro odhalování podvodů a tradiční mechanismy, jako je interní audit nebo vnitřní kontroly, přestávají být dostatečně účinné. Navíc v Česku bohužel stále platí pořekadlo, že příležitost dělá zloděje. Silnou motivaci k podvodu u nás hraje samotný fakt, že 26 procent podvodníků má příležitost podvodným způsobem jednat. Ve světě jde totiž jen o 18 procent,“ komentuje výsledky průzkumu Maroš Holodňák, Director oddělení Forenzního šetření společnosti KPMG Česká republika.
Nápravná opatření v Česku pokulhávají
V České republice zatím stále není zvykem podnikat proti podvodníkům účinná opatření. Obvykle jsou pouze propuštěni ze zaměstnání (48 procent zjištěných případů) s tím, že po nich zaměstnavatel ani nevymáhá náhradu škody, dokonce jim ani mnohdy neodepře doporučení. K budoucím zaměstnavatelům se tak informace o dřívějším nekalém jednání podvodníka nemají jak oficiálně dostat. Občanskoprávní řízení (ve čtyřech procentech proti 23 procentům ve světě) nebo trestní řízení (17 procent českých společností proti 33 procentům na celosvětové úrovni) tak české podniky proti podvodníkům iniciují jen výjimečně. „Příčinou může být nedůvěra v účinnost a rychlost českého soudnictví. Obecně se totiž má za to, že zákoník práce chrání zaměstnance způsobem, který neúnosně snižuje možnost organizace přijmout příslušná nápravná opatření,“ dodává Maroš Holodňák.
