Pro Česko je dobré, že nemá euro

„Německo v roce 2011 překoná celou eurozónu a vykáže růst HDP na úrovni 2,3 %. Proto hlavním tahounem růstu v ČR by měl být i nadále export,“ říká v rozhovoru Mads Koefoed, makroekonomický stratég SAXO Bank.



SAXO Bank nedávno zveřejnila svou šokující prognózu. České ekonomice však předpovídá dobrý rok: růstem 1,8 % překoná eurozónu, míra nezaměstnanosti poklesne na 8,2 % a inflace zůstane na relativně nízké úrovni 2,1 %. Madse Koefoeda jsme požádali o podrobnější komentář.

 

Ve své ekonomické prognóze pro ČR předpokládá SAXO Bank ekonomický růst 1,8 %, a to i přes očekávaný pokles mezinárodního obchodu, na kterém je česká ekonomika závislá. Jaké budou tedy růstové stimuly? 

Je pravda, že v roce 2011 očekáváme jisté zvolnění mezinárodního obchodu, ale přesto stále počítáme s jeho růstem. A vezmeme-li v úvahu silnou závislost české ekonomiky na zahraničním obchodu, bude export tím nejdůležitějším stimulem pro růst HDP i v roce 2011. Nicméně pro letošní rok předpokládáme růst HDP pouze ve výši 1,8 % ve srovnání s 2,3 % v roce 2010 (Výsledky za čtvrté čtvrtletí loňského roku zatím nejsou k dispozici, takže toto je náš poslední odhad.) Očekávaný pokles ze 2,3 % na 1,8 % odráží předpoklad zpomalení růstu mezinárodního obchodu a omezení domácí poptávky vlivem úsporných vládních opatření. Na druhou stranu pozitivní vliv na růst českého HDP bude mít situace v Německu, které je důležitým odběratelem českého zboží. Podle nás Německo v roce 2011 překoná celou eurozónu a vykáže růst HDP na úrovni 2,3 %. Proto hlavním tahounem růstu v ČR by měl být i nadále export.

 

Nakolik bude růstový trend české ekonomiky stabilní? 

Pokud odhlédneme od vážných otřesů v mezinárodním obchodě – a zvláště na poli eurozóny – je výhled na stabilitu růstu české ekonomiky poměrně nadějný. A to zejména proto, že vláda již začala řešit otázku veřejného zadlužení. Nicméně závislost vašeho hospodářství na exportu znamená, že jakékoliv vystupňování obchodních válek nebo problémů se zadlužením evropských koncernů může způsobit výkyvy ve vašem hospodářském růstu.

 

Věříte skutečně, že česká vláda dokáže realizovat efektivní úsporná opatření a nevyplýtvá ušetřené prostředky jinde? 

Ohledně úsporných opatření v České republice jsme zatím optimisté. Máme na zřeteli pokrok, který vláda udělala, když dokázala snížit vládní výdaje o 0,5 % ve třetím čtvrtletí roku 2010, ačkoliv v předchozích čtvrtletích došlo k poklesu tempa růstu. Další omezení jsou samozřejmě zapotřebí, ale je to dobrý začátek. 

 

Nakolik se problémy některých zemí eurozóny (Řecko, Portugalsku, případně Itálie) mohou dotknout koruny? 

České ekonomiky se problémy zadlužených zemí z periférie eurozóny nijak nedotkly. To samé však nelze říci o úsporných opatřeních, která budou tento rok zavedena v mnoha evropských zemích a která se na českém hospodářství podepíší nižšími vývozy. Koruna byla oproti euru poměrně silná ve druhém pololetí loňského roku (s výjimkou prosince), což platí i pro leden roku letošního. Pokud problémy zadlužení států budou eskalovat, euro bude pod ještě vyšším tlakem a koruna opět posílí. To samozřejmě ovlivní vývozy a v krátkodobém horizontu povede ke zpomalení růstu.

 

Je pro Česko výhodné, že zůstává zatím mimo eurozónu? 

Ano je, a to i navzdory krátkodobému negativnímu dopadu na české exportéry. Zde bych rád zdůraznil, že tato situace je výhodná pro občany, dělá je bohatšími, protože si mohou pořídit evropské zboží za nižší ceny. Navíc máte na starosti své vlastní úrokové sazby a nezatěžujete své daňové poplatníky záchranou Irska a možná i dalších zemí eurozóny.

 

 

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře