Radek Sazama, Fujitsu: Cloud computing stojí blízko finančnímu světu

„Cloudové řešení by každého CFO mělo zaujmout úsporami a schopností předvídat své náklady,“ říká Radek Sazama, generální ředitel společnosti Fujitsu Technology Solutions pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.



Společnost Fujitsu je mimo jiné dodavatelem velkých řešení, využívajících cloud computing (dále jen cloud). Proč je cloudu v současnosti věnovaná tak velká pozornost?  

Musíme zde rozlišovat pozornost ze strany marketingových agentur a ze strany zákazníků. U zákazníků jde o přirozený vývoj, kdy zvažují, kam jejich firmu mohou posunout nové technologie a řešení. Ze strany marketingu se jedná o uchopení nových a neokoukaných slov jako jsou Big Data, mobilita, shadow IT a podobně.

 

Radek Sazama Poskytovatelů cloudových řešení je dnes celá řada. V čem je tedy mezi nimi rozdíl? 

Troufám si tvrdit, že informační technologie se dnes dostaly tak daleko, že je od sebe odlišuje už jen jejich výkon. A velké společnosti s kvalitním zázemím pro vývoj a samotnou implementaci, jako je Fujitsu, dokážou tento výkon dobře naplánovat a dodávat za adekvátní peníze. Rozdíl je také samozřejmě v šíři a kvalitě dalších navazujících služeb. K těm patří například služby ulehčující zákazníkům přechod do prostředí cloudu, každodenní služby správy cloudu a podpory uživatelů.

 

Jakou motivaci nabídnete finančnímu řediteli pro přechod na cloud? 

Především jsou to finanční úspory. Řekl bych, že cloudové řešení stojí mnohem blíže finančnímu světu, dokáže totiž lépe předvídat své náklady. Pro finanční ředitele stejně jako pro CIO a vůbec vrcholový management je příjemnější i tím, že s cloudem můžou IT strategii snadno aplikovat na strategii rozvoje společnosti. Když pak firma roste, spotřebovává větší výkon, a naopak, když se bude diverzifikovat, může dohodnutý výkon snížit a nemá žádné finanční ztráty spojené s vlastnictvím hardwaru či softwaru. Platí zkrátka jen za to, co odebírá a co opravdu v daný moment spotřebuje.

Dále jde o i o jistou míru pohodlnosti. Uživatelé cloudu nemusí, jako doposud, hlídat vývoj informačních systémů a neustále investovat do jejich upgradu. Stačí jim spotřebovávat příslušný výkon v čase. Už je v zásadě nezajímá, na jakém modelu jejich systém pracuje, ale pouze doba odezvy, rychlost přístupu, množství dat a jejich zabezpečení a samozřejmě kvalita služby.

 

Pokud byste měl zhodnotit vývoj cloudu "včera  a dnes", v čem vidíte nejpodstatnější rozdíly? Opensourcová řešení jsou nabízena už dlouho, ať šlo o tzv. netcomputing v devadesátých letech nebo nedávno SOA či SaaS... 

Myslím si, že hlavní rozdíl spočívá v „dospělosti“ technologie, zákazníků a dodavatelů. Prvotní marketingový boom kolem cloudů je snad už za námi, nyní se konečně dostávají do popředí konkrétní informace o jeho úspěšných nasazeních a pozitivních přínosech u zákazníků. Z módní a trendové technologie se stává každodenní a běžná záležitost. Cloud computing dnes staví na nejmodernějších technologiích včetně mobilních pojítek. Má několik fází a stupňů, což dodavateli umožňuje nabídnout nejen jistou platformu, ale také až ERP řešení, které pak může sdílet více zákazníků. Dříve taková flexibilita možná nebyla.

 

Popište, prosím, situace v ČR. Pokud vím od potenciálních dodavatelů (například ERP), zájem zatím velký není... 

Pravda, prudký nárůst zájmu o cloud zatím nevidíme, ale věřím, že se to změní. Pokud jde o zkušenosti jiných dodavatelů, záleží pak na firemním segmentu, kde je cloud nabízen. Pro malé a střední firmy může jít o univerzální řešení, pro velké firmy už musí být připraveno složitější řešení šité na míru.

 

Banky mají údajně z cloudu obavy kvůli bezpečnosti dat uložených „někde“ na obláčku a například ve státní správě se shromažďuje daleko více dat o každém jednotlivci. Jaká jsou tedy bezpečnostní rizika? 

Hlavní bezpečnostní rizika vyplývají z jedné ze základních vlastností cloud computingu, kterou je sdílení prostředků. Pokud se sdílí shodné výpočetní prostředky (fyzická ICT infrastruktura) pro více různých zákazníků, mluvíme pak o veřejném neboli public cloudu. Ve veřejném cloudu je pomocí řady technologických prostředků zabezpečeno logické oddělení běžících programů a zpracovávaných dat, tak aby nemohlo dojít k neoprávněnému přístupu a jejich zneužití. Avšak v případě vysoce citlivých dat, jako jsou právě bankovní informace nebo osobní data, nejsou tato technologická opatření považována za dostatečná, zejména proto, že se v budoucnu může objevit způsob, jak tyto mechanismy obejít. Řešením je pak nasazení tzv. privátního cloudu, kde je ICT infrastruktura využívána pouze jedním zákazníkem, čímž je hlavní bezpečnostní riziko odstraněno. Privátní cloudy jsou dnes široce nasazovány i v prostředích tak konzervativních institucí jakými jsou právě banky. Státní správa ještě donedávna stála trochu mimo toto dění, nicméně dnes se naše společnost může pochlubit velkým řešením implementovaným v české státní správě. I přitom ale platí, že velká mezinárodní společnost, jako je Fujitsu, se musí vždy chovat profesionálně a pracovat na principu minimálního rizika. Jakákoliv ztráta důvěry znamená ztráty na akciovém trhu. Pro nás jsou důležité dobré reference, kterým odpovídá i kvalita našich služeb v oblasti zajištění bezpečnosti informací.

 

Jak tedy vnímáte cloud a jeho aplikaci do státní správy? Jde o vhodné řešení? 

Myslím si, že jde určitě o krok správným směrem, protože vede ke snížení provozních nákladů. Pro státní či veřejnou správu mohou být vyhovující řešení i v public cloudu, protože pro komunikaci s veřejností se hodí webové stránky a portály, které v cloudu mohou být umístněny. Z hlediska práce s daty jsou pak vhodné privátní cloudy, které umožňují centralizaci, zálohování a vyšší míru bezpečnosti, ale také přístup k těmto datům z různých míst.

 

Fujitsu je autorem cloudového řešení na MPSV, které se z počátku rozbíhalo s problémy. Nicméně jde údajně o největší cloud v ČR. Je to pravda? Kde existují obdobná velká cloudová řešení? 

Nemohu zcela posoudit komerční sektor, ale pokud jde o naši státní správu, je citované řešení v Česku výjimečné. Ministerstvu práce a sociálních věcí umožňuje centralizaci a konsolidaci dat a celého výkonu systému na jednom místě, což samo o sobě už přináší úspory. Naše společnost v tomto cloudu vytvářela celou platformu, na které lze stavět různé aplikace pro manažerské systémy. Díky dodrženým standardům je toto prostředí nyní otevřeno všem dodavatelům, ať už lokálním nebo mezinárodním, malým nebo velkým, kteří standardy připojení splní. Je to zcela jiná situace, než když byl systém dlouhá léta vytvářen jednou firmou a nikdo jiný už nebyl oprávněn a schopen do něj zasahovat. Při vývoji systému bylo klíčové, aby v něm data byla zapsána tak, aby jejich správa byla z hlediska nákladovosti co nejnižší. K tomu celé řešení směřovalo a úspory řádově v desítkách procent jsou už dnes prokazatelné. Pokud jde o velikost tohoto cloudu, troufám si říci, že je v oblasti státní správy v ČR největším. Podobné řešení dodává Fujitsu například i pro státní správu ve Velké Británii, několik obdobných rozpracovaných projektů najdeme i v sousedním Německu.

 

 

Radek Sazama vystudoval Elektrotechnickou fakultu VUT v Brně. Profesionální dráhu začal v roce 1991 ve společnosti IBM, v níž se stal obchodním ředitelem a členem vedení. V roce 2001 založil a několik let vedl brněnské Centrum strategických služeb (IBM Delivery Centre Central Europe Brno), později přešel do evropského vedení Global Services. Post generálního ředitele české pobočky společnosti Fujitsu Technology Solutions zastává od ledna 2011, svěřena mu byla zodpovědnost také za slovenský a maďarský trh. Hospodářské výsledky za poslední fiskální rok řadí tyto země mezi nejlepší v rámci celého clusteru Emerging Markets.

 

Fujitsu Limited je třetí největší službová IT společnost na světě, s ročním obratem za služby cloud computingu přes 4,1 mld. USD, z toho v Evropě přes 1,2 mld. USD. V Evropě tyto služby využívá přes 1500 velkých zákazníků. V červnu 2012 společnost Gartner umístila Fujitsu mezi lídry ve svém hodnocení poskytovatelů outsourcingu služeb datových center a IT infrastrukturních služeb v Evropě.

 

Úvodní foto: © rangizzz - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře