Solidní český růst: HDP rostl polit živou vodou

Komentář k datům Českého statistického úřadu, zveřejněným 8. září.



Rosteme v průměru rychleji než unijní Evropa a nový odhad reálného růstu HDP České republiky je vyšší než bleskové číslo staré měsíc. Cenou za exit z krize jsou však zhoršené makroekonomické nerovnováhy. Zatímco unijní HDP stoupl ve druhém čtvrtletí o 1,9 %, český růst byl o půl procentního bodu vyšší. Chybí nám zatím sice německá, polská či slovenská růstová robustnost, ale příspěvky jednotlivých složek výdajů na HDP jsou relativně vyvážené a výkony odvětví na nabídkové straně s výjimkou stavebnictví oscilují v tempech 1,5 až 4,5 %, tj. ve slušných meziročních růstech.

 

Skladové se zaplňují… 

Proti srpnovému flash odhadu (+2,2 %) rostla česká ekonomika ve druhém čtvrtletí reálně o 2,4 % (podle meziroční změny HDP očištěného o sezónnost a kalendářní vlivy). Na růstu participoval nejvíce zahraniční obchod a tvorba zásob. V obou případech jde o odrazy ekonomického oživení, a to jak v zemích obchodních partnerů (poptávka u nich eskalovala při vysokých tempech růstu ekonomik), tak i doma (vyprázdněné sklady se rychle znovu zaplňují). Přitom zvýšení zásob bylo tak silné, že dokázalo eliminovat i pokles investic (-4,3 %), čímž ve výsledku stoupla tvorba hrubého kapitálu meziročně výrazně více (+6,7 %) než čistý vývoz či spotřeba. V úhrnu na výdajové straně přispěly k růstu HDP všechny její složky, což v prvním čtvrtletí platilo jen u vládní spotřeby a zahraničního obchodu. Růst ekonomiky ČR je tak komplexnější.

 

Trh práce se zpožděním 

Velmi zajímavý je tentokrát pohled na mezikvartální a meziroční změny. Zatímco proti druhému čtvrtletí 2009 investice nadále klesaly, ve srovnání s prvními třemi měsíci letošního roku je již vidět nepatrný růst. Podobně celková zaměstnanost: práci mělo téměř 5,2 mil. lidí, proti minulému čtvrtletí nepatrně více, ale meziročně byla zaměstnanost stále o procento nižší. Trh práce je „pomalý“ a na krizi reagoval později než produkce v odvětvích. Proto i loňská srovnávací základna nebyla u zaměstnanosti tak hluboko jako u HDP jako celku, který právě v loňském druhém čtvrtletí zaznamenal nejhlubší propad (-3,8 %). Ale i přes meziročně nižší zaměstnanost spotřeba domácností stoupla (+0,8 %), když mezičtvrtletní růst jejich výdajů (+0,6 %) již zřejmě reagoval na zlepšený trh práce. Úplně naopak ve srovnání s těmito příklady vypadají rozdíly v tempech u některých odvětví, kde meziroční data naznačují růst, mezikvartální pak pokles. Ukazuje to však na hloubku krize ve srovnatelném období 2009, podle něhož je letošní vývoj podstatně lepší, jako je tomu např. v průmyslu. Tam však v letošním druhém čtvrtletí již tempa růstu produkce dále nezrychlovala.

 

Růst při zvětšených nerovnováhách

A jak je to se zmíněnými nerovnováhami? Ta vnitřní, podle schodku státního rozpočtu, je pro média tučným soustem. Státní finance mají do rovnováhy skutečně daleko – s historicky nejhorším pololetním výsledkem, při výdajích o 76 miliard vyšších než příjmy. Nastartované oživení ekonomiky však zhoršilo i rovnováhu vnější, která stránky novin tolik neplní. Zbožový obchod se zahraničím vyústil meziročně v pololetí do vyššího přebytku, ale dovoz a vývoz služeb se výrazně zhoršil (o 36 mld. korun) s pádem do deficitu. 

Přímé investice ze zahraničí sice přišly v  hojnější míře a také portfolioví investoři znovu objevili Českou republiku, avšak účet za oživení vystavila vnější nerovnováha jinde: v té části platební bilance, která uvádí finanční toky u tzv. ostatních investic za jednotlivé sektory v ekonomice. Plyne z nich, že firmy – nepochybně i ve snaze zvýšit konkurenceschopnost nabídkou lepších podmínek obchodů – měly koncem června rozpůjčováno v zahraničí jako obchodní úvěry (ale i finanční půjčky či jiná aktiva) 79 mld. korun (před rokem pouze 5 miliard). A spolu s ostatními sektory činil odliv peněz do zahraničí (jen v této položce ostatních investic!) plných 135 mld. korun, tj. dvakrát více než loni. Tento zásek vrhl finanční účet platební bilance České republiky do pololetního deficitu, v němž se zatím ocitl jen podruhé od roku 1993. Uvedené objemy peněz jsou však ve většině „vratné“, alespoň při zahraničním oživení lze doufat, že exportéři za dodávky s odloženou splatností nakonec zaplaceno dostanou. V případě repatriace zisků v podobě dividend jde ale logicky o odliv nevratný. Letos v pololetí však jejich objemy meziročně poklesly.

 

Autorka je analytička Českého statistického úřadu 

 

Více na:

http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp090810.doc


« předchozí článek další článek »








Komentáře