Strategické fórum 2011: Nestahujme kalhoty před brodem

Již patnácté setkání generálních ředitelů, jednatelů a top manažerů business sféry uspořádala společnost top vision v prostorách Hotelu Zámek Štiřín ve dnech 8. až 9. prosince.



Tradiční štiřínské setkání, moderované Václavem Moravcem, se tentokráte neslo ve znamení nejistoty ohledně pochmurných výhledů kolem očekávaného ekonomického vývoje v příštím roce. Z pódia zazněly ovšem i klidné optimistické tóny, ještě pořád je Česká republika relativně nejprůmyslovější zemí Evropské unie, ještě pořád disponuje dobrou konkurenceschopností a vývozní silou, stále ještě dokáže někdy i udávat směr jako například co se týká bouřlivého vývoje e-shopů, kde jsme v jejich rozvoji a hlavně penetraci v evropském srovnání „na špici“. Heslo dne by proto mohlo znít: Nestahujme kalhoty před brodem. Podrobný program Strategického fóra lze retrospektivně nalézt na stránkách pořádající společnosti top vision zde s tím, že ministra financí Miroslava Kalouska na poslední chvíli nahradil jeho první náměstek Ladislav Minčič.

 

Níže přinášíme střípky myšlenek, které redakci CFO Worldu zaujaly v sále:

Profesor ekonomie Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií Fakukty sociálních věd Univerzity Karlovy, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) hovořil o strategii České republiky pro zvýšení konkurenceschopnosti – nejen v Evropské unii. Zdůraznil, že její „pěstování“ je pro ČR otázkou prioritního významu. V krizových letech 2008 až 2009 si ji v Unii udržely pouze Německo, Irsko a Dánsko. ČR na tom v současnosti podle jeho slov není tak zle, zvyšujeme export, náš průmysl si tak konkurenceschopnost udržuje. Chybou ovšem je, že se orientujeme příliš na Německo a tato jednostrannost se stále prohlubuje. ČR má několik profilových úspěšných exportních oborů jako je například automobilová výroba, ovšem i jejich podíl na celkovém vývozu neustále relativně roste, žádoucí by i v tomto případě byla větší diverzita. Od státu se proto musí požadovat podpora výzkumu, vývoje, obecně je žádoucí vyšší přidaná hodnota, kterou lze docílit mj. ve službách. Je nutné, aby se i diplomacie více zapojila do podpory ekonomických zájmů ČR v zahraničí. Stát by měl v této souvislosti koordinovat rovněž angažmá exportních bank. Jako subdodavatelé německých firem, kterých jen v Číně podle Michala Mejstříka podniká 10 tisíc, přicházejí pohříchu české podniky o finální obchodní marže. Že to jde, ukazuje globální úspěch příklad firem, jako LINET, AVG nebo AVAST. V následné diskusi připomněl profesor Mejstřík fakt, že německé státní finanční rezervy jsou v poslední době pomalu přesouvány ve prospěch zemí PIGS a Německu tak ….brzy dojdou.

 

Podle Ladislava Minčiče, 1. náměstka ministra financí, patří mezi cíle daňové reformy snížení administrativních nákladů (ve prospěch soukromého i veřejného sektoru), další prioritou je přinést transparentní a dlouhodobě stabilní daňový systém s rovnými podmínkami a v neposlední řadě jde o to, aby se mírně snížila daňová zátěž. Cílem je méně zdaňovat práci a aktivitu, za to více zdaňovat spotřebu, velký důraz klade Ministerstvo financí také na projekt jednotného inkasního místa, kde se budou vybírat i odvody na sociální pojištění. Cílem politiky MF je v neposlední řadě též provést důchodovou reformu a dosáhnout důsledného zamezení dvojího zdanění zisku.

 

Zbyněk Frolík, ředitel společnosti Linet, je přesvědčen, že to jsou dotace z EU, které ničí kýženou konkurenceschopnost a křiví trh. Majitel úspěšné firmy nevylučuje možnost, že křivka, charakterizující časový průběh současné krize nemusí mít tvar již všeobecně trpně přijatého W, ale vidí i pravděpodobnost vzniku nové reality, chronické krize, kterou by vystihovalo písmeno L. Auditorium pobavil, když vylíčil, jak ve společnosti Linet udělali postupem času z matky (původního zahraničního vlastníka) sestru a nakonec i dceřinnou společnost, tj.„dceru“. Zbyněk Frolík popsal také potíže a zároveň slibné výzvy při vstupu této společnosti na tvrdý trh v USA. Podnikání je tam silně hektické, americký manažer se tam totiž zpovídá vlastníkovi kvartálně. Musí doložit buď růst obratu, růst zisku nebo doložit, že provedl restrukturalizace (propouštění).

 

Vratislav Kulhánek, jednatel, Industrial Advisors a Chairman of the Management Board, AAA Auto ujistil přítomné v narážce na Frolíka, že mladoboleslavská Škodovka nemá v úmyslu koupit svou „matku“ ve Wolfsburgu. Firma Porsche se o to pokoušela, ale jak známo, vše dopadlo obráceně. Aby vysvětlil současnou krizovou situaci, zmínil Kulhánek rovněž v historickém vidění světa ukotvenou teorii kataklyzmat. Rozruch v sále vyvolal jeho výrok, že „zisk je vedlejší produkt“ celkového úspěchu firmy, která se prioritně nesmí na něj orientovat a spíše usilovat o vize v oblasti inovací, výběru a lepší motivace lidí.

 

Daniel Gladiš, ředitel společnosti Vltava Fund, se zmínil o rozdílu mezi ekonomickým cyklem a velmi důležitým málo zmiňovaným dluhovým supercyklem, který vyvrcholil před čtyřmi lety. Státy v roce 2008 na sebe převzaly dluhy bank, nyní jsou zadluženy a jejich deficity chronické. Banky jsou podkapitalizované, kapitál budou muset – nicméně nevědí jak – navyšovat. Podle Daniela Gladiše se navíc mění regionální rovnováha, ekonomická moc se pomalu, ale jistě přesunuje ze Západu na Východ. Světové hospodářství čeká prý zároveň brzy další krize, bohužel s vyšší intenzitou. Naivní dlouhodobá snaha ohledně emise nových a nových peněz ve snaze „vytisknout se z dluhu ven“ ztroskotá. Evropská politika je v EU paralyzována a funguje podle Gladiše v prohlášeních lídrů hlavních zemí na principu „zapření“ reality a ignorování skutečných důvodů, které ke krizi vedly a způsobily ji. Evropská centrální banka je navíc nerozhodná, periferní země EU si půjčují de facto v cizí měně, kterým je pro ně vlastně euro, na které nestačí svým výkonem ekonomiky. Jak investovat? Úroky přiznané na běžném účtu jsou směšné, dluhopisy pak vynášejí, ale s významným rizikem 1 až 4 %, akcie ovšem přinášejí 5 až 7 %, výjimečně i 15 %. Stačí jen najít společnosti, které budou do budoucna vykazovat konkurenční výhodu.

 

Radomír Šimek, prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory, zdůraznil, že v ČR podniká 4200 německých firem, samotná komora má pak 600 členů, problémem kromě celkového úpadku technického vzdělávání je, že učňovské školství řídí kraje, a tak výuční list z jednoho kraje neplatí plně v kraji jiném. Německé investory v ČR trápí nízká transparentnost podnikatelského prostředí, jeho nízká etika a v neposlední řadě chabé znalosti němčiny.

 

Pro účastníky připravila pořádající společnost top vision hodnotný večerní program. Mohli strávit večer obohacený rautem ve společnosti fotografa na cestách Jiřího Kolbaby, který vyprávěl (a promítal) o svých zážitcích světoběžníka. Moderoval opět duchaplný Václav Moravec. Degustaci francouzského vína zajistila Komerční banka, jejíž hlavní ekonom Jan Vejmělek přednesl i velmi poutavou přednášku při páteční pracovní snídani, kdy zasvěceně pohovořil o vývoji světových trhů, krizi ekonomik, bankovnictví obecně a síle a pozici českého bankovního sektoru zvláště. Bylo by zajímavé za rok na Štiříně zhodnotit naplnění jak jeho prognóz, tak odhadů vývoje ostatních přednášejících. Že by námět pro pořádající společnost top vision?

 

Poděkování: autor článku děkuje pořádající společnosti top vision za vytvoření podmínek pro vznik textu a za poskytnutí ilustrační fotografie

Úvodní foto: Top vision

« předchozí článek další článek »








Komentáře