Švarcsystém by zlegalizovaly dvě třetiny firem, postihy prý k propouštění nepovedou

V otázce sankčních pokut je většina manažerů toho názoru, že škála pro určení sankční pokuty (250 tisíc až 10 milionů korun) je příliš široká a dává velkou moc úředníkům.



Téměř dvě třetiny českých firem (63 %) nesouhlasí s politikou státu postihovat nelegální zaměstnávání na živnostenský list a tzv. švarcsystém by úplně legalizovaly. Devět firem z deseti navíc odmítá výši sankčních pokut, kterou zákon o zaměstnanosti stanovuje v širokém rozmezí od 250 tisíc do 10 milionů korun. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu spolupracujících advokátních kanceláří Ambruz & Dark/Deloitte Legal mezi manažery více než stovky českých firem. 

„Výsledky průzkumu ukazují, že řada firem se s novou politikou státních orgánů v oblasti tzv. švarcsystému těžce vyrovnává a bere to jako významné omezení jejich podnikání. Mnoho z nich přistupuje k revizi smluv s dodavateli teprve nyní, kdy jim hrozí vysoké pokuty při odhalení nelegálního zaměstnávání ze strany Státního úřadu inspekce práce. Je však zajímavé, že když už takový případ odhalení nastane a prokáže se porušení zákona, souhlasí manažeři většinou s postihem nejen firmy, ale dokonce i živnostníků,“ komentuje výsledky průzkumu advokát Ambruz & Dark/Deloitte Legal Jan Procházka.

 

Hra na pláč... 

V otázce sankčních pokut je většina manažerů toho názoru, že škála pro určení sankční pokuty (250 tisíc až 10 milionů korun) je příliš široká a dává velkou moc úředníkům. Podle přibližně dvou třetin (67 %) z nich by měly být konkrétní přestupky a k nim odpovídající pokuty jasně definovány. Jen zhruba 10 % manažerů si myslí, že výše pokuty je adekvátní.  

„Pro řadu společností působí ta nejvyšší hranice jako velký strašák, který by především u těch menších mohl ohrozit samotnou existenci jejich firmy. I když ze zveřejněných statistik Státního úřadu inspekce práce o provedených kontrolách vyplývá, že pokuty v případě švarcsystému se zatím pohybují spíše u spodní hranice, spoléhat na to se do budoucna určitě nevyplatí. Navíc v konkrétním případě může být i pokuta na spodní hranici pro firmu likvidační,“ dodal Jan Procházka.

 

Nula od nuly pojde?

Jak vyplývá z průzkumu, čeští manažeři se neobávají, že postihování švarcsystému ze strany státu povede ke zvýšení nezaměstnanosti. Šest z deseti (60 %) se domnívá, že firmy se přizpůsobí novým podmínkám a z důvodu úspory nákladů na pracovní sílu nezačnou propouštět. Opačného názoru je zhruba čtvrtina dotazovaných (26 %). Dalších 13 % si myslí, že postihování švarcsystému sice povede ke zvýšení nezaměstnanosti, náklady na jeho odhalování se však státu vrátí v daních vybraných na základě nových pracovních smluv. 

Průzkum se dotýkal i názoru firem na vládou uvažované zvýšení daňových odvodů a omezení výdajových paušálů pro živnostníky. S tím bez výhrady souhlasí více než třetina firem (37 %). Oproti tomu zhruba polovina firem nesouhlasí, u velké části z nich (32 %) je však nesouhlas podmíněn opatřeními státu proti zneužívání paušálů. 

„Závěry průzkumu jsou v tomto ohledu pro mě poměrně překvapivé, očekával bych v této souvislosti větší podporu výdajových paušálů, které představují zjednodušení administrativy živnostníkům. U podstatné části respondentů našeho průzkumu zřejmě převládá názor, že výdajové paušály jsou spíše nástrojem daňové optimalizace než zjednodušením administrativy,“ dodal daňový poradce Robert Bezecný.

 

Foto: © Algol - Fotolia.com

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře